Úvod Latinská Amerika Subsaharská Afrika Blízký východ Asie Tichomoří O těchto stránkách
Arménie
Přehled politického vývoje

Od 13. stol. před n. l. - v boji proti babylónskému a později asyrskému tlaku se vytvářejí první kmenové svazy.

9.-6. stol. před n. l. - území Arménie součástí říše Urartu.

6. století před n. l. - území Arménie součástí říše médské a později perské.

331 před n. l. - území dobyto Alexandrem Velikým.

189 před n. l. - po porážce Seleukovců vznikla dvě arménská království - Velká a Malá Arménie.

Od 1. stol. n. l. - obě království se stávají územím bojů mezi parthskou a římskou říší.

301 - Arménie jako první země přijímá křesťanství za oficiální náboženství.

7.-14 století - střídání nadvlády Arabů, Byzantské říše a Seldžuckých Mongolů.

885-1045 - většina území Arménie ovládnuta arménským státem dynastie Bagratovců

Po roce 1375 - na území Arménie řada kurdských, arménských a turkických knížectví.

1639 - území Arménie rozděleno mezi Persii a Osmanskou říši.

Od poč. 19. století - předmět soupeření Ruska, Turecka a Persie. Rusko si během válek zajistilo východní Arménii.

1804-13 a 1826-28 - rusko-perské války.

1806-12 a 1828-29 - rusko turecké války.

1828 - Rusko anektovalo východní Arménii.

Konec 19. století a začátek 20. století - masové vyvražďování Arménů v Osmanské říši.

1915-17 - podle odhadů něco mezi 600 tisíci až 1,5 milionu Arménů vyvražděno nebo vyhnáno z Anatolie na území dnešní Sýrie. Osmanská říše podezřívala Armény ze spolupráce s Rusy.

1918 únor - Arménie se stala součástí Zakavkazské federativní demokratické republiky, která se po třech měsících rozpadla.

28. 5. 1918 - vyhlášena nezávislá Arménská republika uznaná západními mocnostmi v Sevreské mírové smlouvě (1920).

Září 1920 - turecký útok, po kterém se Arménie musí vzdát maloasijské části.

29. 11. 1920 - po bolševickém povstání a vstupu Rudé armády na území Arménie byla vyhlášena Arménská sovětská socialistická republika.

1922 - Arménie začleněna do SSSR jako součást Zakavkazské federace a od roku 1936 jako jedna ze svazových republik.

30. léta - Arménie trpí stalinskými čistkami, zažívá však i průmyslový rozvoj.

Od roku 1988 - inspirováni Gorbačevovou politikou "glasnosti" začínají Arménové usilovat o připojení Náhorního Karabachu, který je součástí sousedního Ázerbájdžánu, většinu jeho obyvatel však tvoří etničtí Arméni.

Prosinec 1988 - zemětřesení v severní Arménii, které si vyžádalo 25 tisíc lidských životů a připravilo stovky tisíc lidí o jejich domovy.

Přelom 80./90. let - sílí hnutí za nezávislost vedené bývalým disidentem Levonem Ter-Petrosjanem.

23. 8. 1990 - poté, co arménští nacionalisté vyhrály parlamentní volby byla vyhlášena nezávislost, kterou však sovětská vláda v Moskvě neuznala.

Září 1991 - v referendu se 94 % hlasujících vyslovilo pro nezávislost a odtržení od SSSR.

23. 9. 1991 - vyhlášení plné nezávislosti.

Říjen 1991 - prezidentem zvolen Levon Ter-Petrosjan.

Prosinec 1991 - po rozpadu SSSR se Arménie stala zakládajícím členem Společenství nezávislých států.

1992 - Arménie se stala členem OSN. Pokračuje konflikt o Náhorní Karaach v sousedním Ázerbájdžánu.

1994 - demonstrace v hlavním městě Jerevan kvůli nedostatkům potravin a energie. Ruskem zprostředkované příměří ukončuje boje o Náhorní Karabach, který zůstává pd arménskou kontrolou.

1995 - vláda zahájila program cenové liberalizace a privatizace. V prvních svobodných parlamentních volbách (5. 7. 1995) zvítězil pravicový blok "Republika" (Hanrapetuthjun), který byl tvořen vládním Arménským národním hnutím a 5 dalšími menšími stranami. Podle nové ústavy rozšířeny pravomoci prezidenta. Z ekonomických důvodů znovu spuštěna jaderná elektrárna v Metsamoru, jejíž činnost byla ukončena po zemětřesení na konci 80. let.

1996 - v prezidentských volbách (22. 9. 1996) byl znovu zvole Levon Ter-Petrosjan (51,75 %). Mezinárodní pozorovatelé potvrdily mnohá pochybení a porušení volebního zákona během voleb. Stoupenci kandidáta opozice Vazgena Manukjana prohlásili voby za zfalšované. Po násilnostech v hlavním městě Jerevanu byl střed města obsazen armádou.

1997 - předsedou vlády překvapivě jmenován dosavadní prezident separatistického Náhorního Karabachu Robert Kočarjan. Prezident Ter-Petrosjan přijal návrh OBSE týkající se Náhorního Karabachu a přislíbil navrácení okupovaných arménských území.

1998 - prezident Ter-Petrosjan rezignoval kvůli protestům proti jeho snahám o kompromisní řešení v otázce Náhorního Karabachu a také proti jeho diktátorským tendencím. Prezidentem zvolen nacionalista Robert Kočarjan (30. 3. 1998).

1999 - ozbrojenci obviňující vládu z politického a hospodářského rozvratu Arménie přepadli arménský parlament a zabili předsedu vlády, předsedu parlamentu a 6 dalších úředníků.

2001 - Arménie se stala plnoprávným členem Rady Evropy. V září Arménii navštívil jako první ruský prezident od vyhlášení nezávislosti Vladimír Putin.

2003 - ve sporných prezidentských volbách byl v březnu znovu zvolen Robert Kočarjan. V květnu byly konány rovněž sporné parlamentní volby, ve kterých zvítězily stoupenci nově zvoleného prezidenta. V referendu odmítnuta změna ústavy týkající se postavení parlamentu. V srpnu zrušen trest smrti. V prosinci odsouzeno 6 ozbrojenců, kteří v roce 1999 přepadly arménský parlament, k doživotnímu trestu odnětí svobody.

2004 - v dubnu demonstrovaly tisíce stoupenců opozice proti prezidentovi Kočarjanovi.

2005 - v listopadovém referendu bylo rozhodnuto o změnách ústavy. Podle protestů opozice bylo hlasování zmanipulováno.

Leden 2006 - přerušeny dodávky ruského zemního plynu po výbuších, které v Rusku poškodily ropovod směřující do Arménie přes Gruzii.

Duben 2006 - ceny ruského zemního plynu se více než zdvojnásobily.

Květen 2006 - 113 lidí přišlo o život při pádu arménského letadla do Černého moře.

Použité a dopoučené informační zdroje

Tištěné publikace a časopisy:

Elektronické zdroje:
Chcete-li si ověřit dostupnost publikací v některých českých knihovnách, můžete použít Jednotnou informační bránu.
Tyto stránky vznikly v rámci interního grantového projektu VŠE v Praze č. IG 12/05.
Pokud máte nějaké připomínky k obsahu těchto stránek, napište nám.