Úvod Latinská Amerika Subsaharská Afrika Blízký východ Asie Tichomoří O těchto stránkách
Bolívie
Přehled politického vývoje

1450-1533 - Říše Inků (Tahuantinsuyu) - oblast dnešní Peru, Ekvádoru, zasahovala do Bolívie, Argentiny, Chile. Navázala na starší a souběžné kultury (mj. parakaskou, močickou, čavínskou, čimskou).

1825 - získána nezávislost na Španělsku.

1836-1839 - vytvořena konfederace Bolívie a Peru.

1865-1866 - tichomořská válka - námořní konflikt Peru, Chile, Bolívie a Ekvádoru proti Španělsku, které usilovalo o získání ostrovů Chincha u peruánských břehů. Mírový stav byl nastolen v roce 1871 a smluvně potvrzen v roce 1879.

1879-1884 - tzv. ledková válka mezi Chile a Bolivií, kterou podporovalo Peru o území s nerostným bohatstvím. V roce 1883 uzavřena smlouva, podle které dostalo Chile určitá peruánská území. V roce 1884 uzavřeno příměří mezi Chile a Bolivií, která ztratila Antofagastu, což potvrzovala smlouva z roku 1904, Bolívie tak ztratila přístup k moři.

1932-1935 - krvavá válka s Paraguayí o hraniční oblast Gran Chaco. Bolívie ztratila oblast Chaco, ale ponechala si ropná pole.

1941 - založeno Národní revoluční hnutí (Movimiento Nacionalista Revolucionario - MNR).

1945 - zakládající člen OSN.

1946-1952 - armádním pučem nastoleno šestiletí konzervativců - snaha o potlačení levice a překonání ekonomických problémů. 1947-49 prezidentem Enrique Hertzog Garaizabal. 1948 povstání indiánského obyvatelstva, 1949-50 vlna stávek v cínových dolech. 1949-51 prezidentem Mamerto Urriolagoitia Harriague. 1951-52 prezidentem Hugo Ballivián Rojas v čele junty.

1952 - revoluční povstání v čele s Národně revolučním hnutím (Movimiento Nacionalista Revolucionario - MNR) - inspirované mexickou revolucí. 1952-1956 prezidentem Víctor Paz Estenssoro. 1956-1960 prezidentem Hernán Siles Zuazo. Zavedeno všeobecné hlasovací právo, omezena moc armády, znárodněny podniky průmyslu cínu, uskutečněna pozemková reforma. Revoluce však nebyla dokončena, zhoršila se ekonomická situace, posiloval disent i armáda, rostly nepokoje, rozkol uvnitř MNR. Přijat stabilizační plán Mezinárodního měnového fondu (v pozadí USA).

1960-1964 - 2. funkční období prezidenta Víctora Paze Estenssora. Přijat tzv. "Třístranný plán" - ve spolupráci s USA a SRN započata restrukturalizace státního cínařského podniku, v němž měla být omezena kontrola ze strany zaměstnanců.

1964-1965 - vojenským pučem se dostal k moci René Barrientos Ortuno. Slíbil pokračovat v revoluci, ale spíše navázal na plán MMR a Třístranný plán. V roce 1965 generální stávka a nepokoje v důlních oblastech.

1967 - v Bolívii zavražděn Ernesto "Che" Guevara, při své snaze vést guerillovou válku a rozpoutat revoluci.

1969-1970 - Alfredo Ovando Candía prezidentem. Chtěl si získat podporu programem revolučního nacionalismu, který navazoval jak na vojenský reformistický režim, tak na revoluci 1952 (znárodnil Gulf Oil Comapany, vlastněnou Severoameričany). Nezískal však podporu veřejnosti

1969 - vytvoření Společného andského trhu (Kolumbie, Bolívie, Ekvádor, Peru, Venezuela).

1970-1971 - Juan José Torres González prezidentem. S cílem získat podporu znárodnil několik podniků, nařídil odchod mírových jednotek (vedených USA) ze země, začal spolupracovat se SSSR.

1971-1978 - Hugo Banzer Suárez s širokou podporou armády provedl převrat. Sám čelil řadě pokusů o puč.

1974 - uzavření cochabamské smlouvy o dodávkách zemního plynu Brazílii.

1982-1985 - Herán Siles Zuazo prezidentem - návrat civilní vlády.

1985-1989 - Víctor Paz Estenssoro prezidentem. Pád světové ceny cínu negativně poznamenal bolivijské hospodářství

1989-1993 - Jaime Paz Zamora prezidentem.

1993-1997 - Gonzalo Sánchez Lozada prezidentem.

1997-2001 - Hugo Banzer Suaréz prezidentem.

2000 - srážky mezi policií a rolníky, kteří protestovali proti vládnímu programu likvidace kokových plantáží.

2001 - prezident Hugo Bánzer podal ze zdravotních důvodů demisi. Prozatímním prezidentem Jorge Quiroga.

2002-2003 - Gonzalo Sánchez Lozada podruhé prezidentem.

2003 - v únoru vypukly protesty proti hospodářské politice (vláda podala demisi). V září vypukly protesty rolníků proti plánu vlády vyvážet zemní plyn přes Chile. Prezident Sánchez Lozada podal demisi, do funkce jmenován Carlos Mesa.

2004 - na základě referenda o kontrole nad zdroji a způsobu prodeje zemního plynu byla posílena role státu v tomto odvětví.

2005 - parlament schválil zákon, který znárodňuje veškerou produkci plynu a ropy v zemi.

2005 - demise prezidenta Carlose Mesy. Jmenován Eduardo Rodríguez Valtéz.

2006 - prezidentem zvolen Evo Morales - první indiánský prezident v dějinách Bolívie. Snížil plat svůj i poslanecký. Zahájil alfabetizační kampaň.

2006 - v dubnu Kuba, Bolívie a Venezuela podepsaly v Havaně obchodní dohodu, která představuje formální přistoupení země k Bolívarovské alternativě pro Ameriku namířené proti USA a proti snaze vytvořit celokontinentální zónu volného obchodu. Po podepsání dekretu o znárodnění těžby zemního plynu prezident v květnu vydal rozkaz armádě k obsazení daných oblastí

Použité a dopoučené informační zdroje

Tištěné publikace a časopisy:

Elektronické zdroje:
Chcete-li si ověřit dostupnost publikací v některých českých knihovnách, můžete použít Jednotnou informační bránu.
Tyto stránky vznikly v rámci interního grantového projektu VŠE v Praze č. IG 12/05.
Pokud máte nějaké připomínky k obsahu těchto stránek, napište nám.