Úvod Latinská Amerika Subsaharská Afrika Blízký východ Asie Tichomoří O těchto stránkách
Chile
Přehled politického vývoje

Do 1520 - do oblasti zasahovala Incká říše. Araukánci byli nejpočetnějším kmenem obývajícím území Chile, ubránili před Španěly svůj nezávislý vývoj.

1521 - objevena Španělem Ferdinandem Magellanem.

1535 - kolonizace území započala výprava Diega de Almagra.

Do 1776 - součástí místokrálovství Peru, poté zahrnuta do nově vzniklého místokrálovství Río de La Plata.

1810 - vyhlášena samostatnost, ustavena vlastní vláda.

1814-1817 - Španělé obnovili kontrolu nad územím.

1818 - získání formální nezávislosti.

Do 1826 - trvaly boje se španělskými royalisty.

1818-1830 - občanská válka.

1933 - přijetí ústavy platné do roku 1925.

1865-1866 - tichomořská válka - námořní konflikt Peru, Chile, Bolívie a Ekvádoru proti Španělsku, které usilovalo o získání ostrovů Chincha u peruánských břehů. Mírový stav byl nastolen v roce 1871 a smluvně potvrzen v roce 1879.

1920-1924 - Arturo Alessandri Palma prezidentem - zastáncem sociálních reforem (1925 schválena nová ústava, která zakotvovala sociální práva, platila do roku 1973).

1924-1931 - Carlos Ibánez prezidentem - opíral se o armádu. Omezil moc odborů, politických stran a stoupenců levice. V roce 1925 přijetí nové ústavy (v platnosti do roku 1973).

30. léta - světová hospodářská krize měla značný negativní dopad na chilské hospodářství.

1932-1973 - Chile byla jedinou latinskoamerickou zemí s fungujícím demokratickým režimem a volbami.

1932-1938 - Arturo Alessandri Palma opět prezidentem.

1938-1941 - Pedro Aguirre Cerda prezidentem. Levicová vláda Lidové fronty (Frente Popular). Program industrializace a náhrady dovozů domácí výrobou. Zavedení pracovně-právních reforem

2. sv. válka - vyhlášení neutrality.

1945 - zakládající člen OSN.

1942-1946 - Juan Antonio Ríos Morales prezidentem.

1946-1952 - Gabriel González Videla prezidentem. V důsledku vlivu SSSR (a studené války) se rozpadla Lidová fronta oddělením komunistické a socialistické větve, která se postavila do opozice komunistů a přiklonila k zájmům USA Prezident zakázal komunistickou stranu (od 1948 do 1958) a komunisty odvolal z vlády z důvodu podezření jejich protivládního spiknutí (jež nebylo nikdy dokázáno). V zájmu latifundistů prezident nepovoloval sdružování rolníků.

1948 - zakládající člen Organizace amerických států

40. a 50. léta - přijaté reformy se dotýkaly spíše městského obyvatelstva a nikoli venkova, který z velké části kontrolovali pravicoví latifundisté. Protesty rolníků se vládě dařilo potlačit.

1952-1958 - Carlos Ibánez del Campo podruhé prezidentem. Do úřadu nastoupil s reformistickými plány ekonomického nacionalismu a sociální spravedlnosti, které během svého funkčního období opouštěl. V roce 1955 poskytl ústupky americkým podnikům průmyslu mědi, aby zahraničními investicemi pozvedl národní hospodářství. Neúspěch těchto opatření podpořil přesvědčení o nutnosti znárodnit doly.

1958 - legalizována komunistická strana. Spolu se socialisty vytvořila Frontu lidové akce (Frente de Acción Popular - FRAP).

1958-1964 - Jorge Alessandri prezidentem - pravicová vláda. Udržel politickou scénu i ekonomiku stabilní.

1964-1970 - Eduardo Frei prezidentem. Zestátněno 51 % důlního průmyslu. V roce 1967 povoleno sdružování rolníků a právo na stávku. Nedostatečná pozemková reforma vedla protestům rolníků a jejich střetům s vlastníky půdy. Částečně zmírnil nerovnoměrné rozdělení příjmů.

1970-1973 - Salvador Allende Gossense prezidentem - levicový režim. Spolupracoval s Kubou a Sovětským svazem. Socializace všech odvětví průmyslu a zemědělství - kontrola podniků přešla do rukou zaměstnanců nebo státu, předání půdy malorolníkům (následně poklesla zemědělská výroba a stoupl dovoz potravin). V roce 1971 Kongres schválil úplné znárodnění podniků mědi. Navázání diplomatických vztahů se zeměmi socialistického bloku. USA jednak omezily finanční podporu Allendeho vládě a zvýšili podporu jeho opozice a armádě, vč. snah o státní převrat. V roce 1973 zintenzívnění protivládních demonstrací, růst násilí. Soukromé podniky na protest proti vládní politice dočasně zastavovali provozy. Stávky podporované studenty požadující odstoupení Allendeho. Opozice žádala armádu, aby proti Allendeho vládě zasáhla. V polovině roku 1973 bylo hospodářství v krizi (hyperinflace) a téměř paralyzováno. V září 1973 vojenský převrat vedený Augustem Pinochetem Ugartem (Allende spáchal sebevraždu).

1973-1990 - vojenská vláda - diktatura Augusta Pinocheta Ugarta. V letech 1973-1975 období represí. Pozastavena práce Kongresu, zakázány odbory, pronásledování levice, cenzura, porušování lidských práv. Kontrola armády a vlády, Pinochet soustředil moc do svých rukou. V roce 1975 přijaty neoliberalistické reformy hospodářství - liberalizace a privatizace. V letech 1976-1981 období výrazného hospodářského růstu, tzv. "chilský zázrak". Zavedeny sociální reformy a znovu povoleny odbory. V roce 1980 přijata nová ústava, která posilovala autoritářské postavení Pinocheta. V letech 1982-1990 období přechodu k demokracii. Vletech 1981-1982 hospodářská krize vedla ke změnám neoliberálního modelu hospodářství. Klesající podpora režimu ze strany podnikatelů a armády a posílení opozice. V letech 1983-1986 mobilizace odborů, střední třídy i chudých obyvatel, demonstrace proti Pinochetovi. V roce 1988 vypsán plebiscit, v němž byl Pinochet poražen koalicí centristů a levicových stran. Následně vypsány prezidentské a parlamentní volby pro rok 1989, v nich zvítězila opozice.

1990-1994 - Patricio Aylwin Azócar prezidentem - znovuoživení demokracie.

1994-2000 - Eduardo Frei Ruiz-Tagle prezidentem.

1998 - Pinochet zatčen v londýnské nemocnici. Po rozhodnutí britské Sněmovny lordů propukly v Santiagu nepokoje. Chile přijala odvetná hospodářská opatření proti Británii a Španělsku.

2000-2006 - Richardo Lagos Escobar prezidentem. V roce 2003 generální stávka (po 13 letech) organizovaná odborovými svazy - proti "zvůli zaměstnavatelů" a za "obnovení důstojnosti dělníků".

2005 - schválena reforma Pinochetovy ústavy z roku 1980: mj. zkráceno prezidentské funkční období ze 6 na 4 roky, potvrzen dvoukomorový parlamentní systém, omezeny pravomoci armády.

2006 - Michelle Bachelet(ová) prezidentkou.

Použité a dopoučené informační zdroje

Tištěné publikace a časopisy:

Elektronické zdroje:
Chcete-li si ověřit dostupnost publikací v některých českých knihovnách, můžete použít Jednotnou informační bránu.
Tyto stránky vznikly v rámci interního grantového projektu VŠE v Praze č. IG 12/05.
Pokud máte nějaké připomínky k obsahu těchto stránek, napište nám.