Úvod Latinská Amerika Subsaharská Afrika Blízký východ Asie Tichomoří O těchto stránkách
Čína
Přehled politického vývoje

Před 2 miliony let - nejstarší nálezy člověka.

Konec 3.-1. tisíciletí před n. l. - počátky formování prvních států (Sia, Šang, Čou).

2205-1767před n. l. - pololegendární dynastie Sia.

1766-1022 před n. l. - dynastie Šang či Jin.

1022-256 před n. l. - dynastie Čou (1022-771 před n. l. - vláda Západních Čou, 771-256 před n. l. - vláda Východních Čou).

8. století před n. l. - za vlády Východních Čou dochází k rozdrobení státu na řadu menších států, které bojovaly o moc a hegemonii (722-481 před n. l. - tzv. období hegemonů).

453 před n. l. (podle některých 403 před n. l.)-221 před n. l. - období válčících států.

221-206 před n. l. - sjednocení Číny za krátké vlády dynastie Čchin.

206 před n. l.-220 n. l. - dynastie Chan, po které se Čína opět rozpadla. Od názvu tohoto státu (dynastie), který ve své době představoval pevnou politickou, hospodářskou i kulturní entitu, odvozují Číňané své jméno (Chanové). Na začátku našeho letopočtu začíná do Číny pronikat buddhismus jako první nečínské náboženství.

589 n. l. - sjednocení Číny za dynastie Suej.

618-907 - vláda dynastie Tchang. Kulturní a územní expanze.

960-1279 - vláda dynastie Sung.

1271-1368 - vláda mongolské dynastie Jüan.

1368-1644 - vláda čínské dynastie Ming.

1644-1911 - vláda mandžuská dynastie Čching. Největší územní rozsah říše.

19. století - Čína předmětem expanze evropských mocností, které ji v průběhu tří opiových válek (1839-42, 1856-58, 1859-60) přeměnily v polokolonii. Evropské mocnosti také získaly postupně pod svůj vliv původně Číně podléhající tradiční vazaly - Barmu, Korejský poloostrov a Vietnam.

1894-95 - prohraná čínsko-japonská válka, v níž Japonsko získalo od Číny Taiwan (ten byl pod japonskou kontrolou až do roku 1945).

1898-1902 - proticizinecky zaměřené ichetchuanské (tzv. boxerské) rolnické povstání. Po vojenské intervenci Velké Británie, Francie, Itálie, Německa, Japonska, Ruska a USA, které povstání potlačily, se zvýšila závislost Číny na cizích mocnostech.

1911-12 - sílící čínský nacionalismus, jehož významným představitelem byl Sunjatsen, vyústil ve svržení monarchie a vyhlášení republiky. Postupně však nastolena spíše diktatura jednotlivých velitelů, kteří ovládali jednotlivé části Číny v podstatě nezávisle na ústřední moci. Čína ztratila Vnější Mongolsko.

20. léta 20. století - vytvoření dvou hlavních politických proudů představovaných Národní stranou (Kuomintangem) a Komunistickou stranou Číny.

1927-37 - občanská válka mezi Kuomintangem a Komunistickou stranou, dočasně přerušená japonskou agresí.

1931 - Japonsko obsadilo Mandžusko a později zde vyhlásilo loutkový stát Mandžukuo (1932-45).

1934 - před pravděpodobnou porážkou se podařilo komunistům zachránit tzv. Velkým pochodem, během kterého se přesunuli z jihu na severovýchod země.

Do roku 1937 - postupně Japonskem okupovány i další části Číny.

1937-45 - Kuomintang a komunisté se dočasně spojili v boji proti japonským okupantům.

1946-49 - obnovena občanská válka mezi komunisty a Kuomintangem. Zpočátku vítězila armáda Čankajškova Kuomintangu, od roku 1947 však převaha komunistů.

1. října 1949 - Mao Ce Tung, který dovedl komunisty k vítězství proti nacionalistům po více než dvacetileté válce, vyhlásil vytvoření Čínské lidové republiky. Nacionalisté se stáhli na ostrov Taiwan a vytvořili tam vládu, která reprezentovala Čínu na mezinárodních fórech a v OSN.

1950 - lidová Čína intervenovala do Korejské války na straně Severní Koreje. Rovněž čínská armáda obsadila Tibet, který od té doby Čína přes odpor tamního obyvatelstva okupuje.

Od konce 50. do konce 70. let - Čína procházela složitým hospodářským i politickým vývojem ("velký skok" 1958-60, "velkáproletářská kulturní revoluce" 1966-76, série kampaní na prosazování politiky KS Číny atd.).

1958-60 - Mao Ce Tung zahájil svůj pětiletý hospodářský plán "Velký skok kupředu". Probíha kolektivizace zemědělství a jsou zaváděna odvětví náročná na pracovní sílu. Tyto kroky vedou k ekonomickému kolapsu a po dvou letech jsou opuštěny. Rozvrat zemědělství vyústil v hladomory a smrt milionů lidí.

1959 - Čínské síly potlačily velké povstání v Tibetu.

1962 - krátký konflikt s Indií o spornou hranici v Himalájích.

1966-76 - "Kulturní revoluce" - Maova desetiletá politická a ideologická kampaň zaměřená na oživení revolučního ducha iniciovala masivní sociální, hospodářské a politické nepokoje.

1972 - Návštěva amerického prezidenta Richarda Nixona. Obě země vyjádřily touhu normalizovat vzájemné vztahy.

1976 - Mao Ce Tung umírá. Následuje boj o moc v rámci tzv. "Gangu čtyř", jehož členkou je i Mao Ce Tungova vdova. Gang je nakonec zatčen a odsouzen za zločiny proti státu.

Od roku 1977 - dominantní postavou se stává Teng Siao Pching, který reprezentuje pragmatický přístup v čínské politice. Pod jeho vedením přijala Čína dalekosáhlé hospodářské reformy a zintenzívnila styky s hospodářsky vyspělými zeměmi..

1979 - Ustaveny diplomatické styky s USA.

1986-90 - čínská "politika otevřených dveří" otevírá zemi pro zahraniční investice a podporuje rozvoj tržní ekonomiky a soukromého sektoru.

1989 - demonstrace původně požadující posmrtnou rehabilitaci generálního tajemníka Čínské lidové strany Chu Jaobanga, který byl donucen rezignovat v roce 1987, na náměstí Tienanmen tvrdě potlačeny armádou. Podle oficiální čísel přišlo o život 200 lidí. Mezinárodní reakce vede k sankcím a k oslabení mezinárodního postavení země.

1989 - Tiang Ce Min převzal vedení Čínské komunistické strany ve funkci generálního tajemníka od Zhao Ziyanga, který odmítl podpořit vyhlášení stanného práva během demonstrací na náměstí Tiananmen. Otevřeny burzy v Šanghaji a v Šenzen.

1990 - vyhlášen desetiletý program rozvoje na léta 1991-2000, obsahující reformní linii tržního hospodářství.

Od počátku 90. letech - probíhají protičínské nepokoje v Sin-ťiangu (Východní Turkestán, Ujgursko), doprovázené krvavými srážkami.

1992 - Rusko a Čína podepsaly deklaraci obnovující přátelské styky. Mezinárodní měnový fond (International Monetary Fund - IMF) zařadil Čínu na třetí místo co do velikosti ekonomiky na světě (po USA a Japonsku).

1993 - Tiang Ce Min nahradil oficiálně Jang Shangkuna ve funkci prezidenta. Začátek přípravných prací na projektu přehrady Tři soutěsky, která vytvoří vodní plochu dlouhou téměř 600 kilometrů a zaplaví desítky kulturních památek a která má být dokončena v roce 2009.

1994 - Čína zrušila oficiální směnný kurz měny renminbi (RMB) a fixuje svůj první plovoucí kurz od roku 1949.

1994-96 - přes moratorium na jaderné zkoušky, které od roku 1992 dodržovaly USA, Rusko, Velká Británie a Francie, provedla Čína několik podzemních atomových výbuchů v oblasti jezera Lobnor.

1995 - Čína testuje rakety a koná vojenské cvičení v Taiwanském průlivu, což má narušit průběh prezidentských voleb na Taiwanu. V polovině roku 1995 vypukl konflikt s Filipínami o Spratlyovy ostrovy v Jihočínském moři.

1996 - Čína, Rusko, Kazachstán, Kyrgyzstán a Tádžikistán - přezdívaní jako šanghajská pětka - se setkávají v Šanghaji a dohadují se na spolupráci v boji proti etnickým a náboženským nepokojům v těchto zemích. Čínské zastrašovací vojenské manévry v Taiwanském průlivu před volbami na Taiwanu měly za následek prudké zhoršení vztahů s Taiwanem.

1997 - Teng Siao Pching umírá ve věku 92 let. Vypukají nepokoje v Jiningu, Xinjiangu a v den pohřbu Teng Siao Pchinga odpalují separatisté tři bomby v autobusech v Urumqi a Xinjiangu. Tyto útoky si vyžádali 9 lidských životů a 74 zraněných. Hong Kong se vrací pod čínskou kontrolu. Čínský prezident Ťiang Ce-min a ruský prezident Jelcin podepsali společnou smlouvu o partnerství a spolupráci. Smlouva je prvním podobným dokumentem mezi oběma zeměmi od konce 80. let, kdy se vzájemné vztahy začaly oteplovat. Rovněž bylo podepsáno několik dalších smluv, včetně smlouvy řešící dlouholetý pohraniční konflikt na řece Ussuri. Po vypršení smlouvy o pronájmu tzv. Nových teritorií Velké Británii z roku 1898 připojen k ČLR Hongkong.

1998 - Ču Žung-ťi, dosavadní náměstek předsedy vlády a ministr hospodářství, nahradil Li Penga ve funkci předsedy vlády po dvou pětiletých funkčních obdobích v souladu s čínskou ústavou a vyhlásil reformy v důsledku asijské finanční krize a zpomalení čínské ekonomiky. Tisíce státních podniků má býr restrukturalizováno spojováním, prvními emisemi akcií na burze a bankroty. Asi čtyři miliony pracovních míst ve státní správě má být zrušeno. Rozsáhlé záplavy řeky Jang Cet Jang, Songhua a Nenjiang.

1999 - NATO bombarduje čínské velvyslanectví v jugoslávském Bělehradě, oslabujíce tak vztahy mezi Čínou a USA. Falun Gong, pseudonáboženská sekta, je zakázána jako ohrožení stability státu. Oslavy padesátého výročí vzniku Čínské lidové republiky. Macao se vrací pod čínskou správu.

2000 - Tvrdý zákrok proti korupci na úřadech se stupňuje. Poprava bývalého místopředsedy Národního lidového kongresu za braní úplatků. Sekta Falun Gong vzdoruje svému zákazu a organizuje demonstrace. Bombový výbuch zabíjí až 60 lidí v Urumqi v Xinjiangu.

2001 - v dubnu vypukla diplomatická roztržka kvůli zadržení amerického špionážního letadla a jeho posádky po srážce s čínskou stíhačkou. V červnu založili představitelé Číny, Ruska a 4 středoasijských států Organizaci Šanghajské spolupráce (Shanghai Cooperation Organization - SCO) a podepsali dohodu o boji proti etnickému a náboženskému násilí a podpoře obchodu a investic. Později se k organizaci přidal Uzbekistán. Ve stejném měsíci provedla Čína vojenské cvičení, které simulovalo invazi na Taiwan, a to ve stejné době, kdy taiwanské armádní síly nacvičují obranu Taiwanu proti raketovému útoku z Číny. V listopadu se Čína stala členem Světové obchodní organizace ( World Trade Organization - WTO).

2002 - v době třicátého výročí historické návštěvy amerického prezidenta Richarda Nixona v Číně navštívil tuto zemí současný americký prezident George W. Bush. V červenci prohlásili představitelé USA, že Čína modernizuje svojí armádu tak, aby byla schopná násilně obnovit jednotu Číny připojením Taiwanu. Podle vyjádření Pekingu je čínská politika i nadále obranná. V listopadu byl předsedou vládnoucí čínské komunistické strany jmenován viceprezident Chu Jintao, který tak ve funkci nahradilodcházejícího prezidenta Tiang Ce Mina. Ten byl znovu zvolen do funkce předsedy vlivné Ústřední vojenské komise (Central Military Commission), která dohlíží na ozbrojené síly.

2003 - v březnu zvolil Národní lidový kongres Chu Jintaa prezidentem. Jintao tak i v této funkci nahradil Tiang Ce Mina, který odstoupil po 10 letech v úřadu. Na přelomu března a dubna byly Čína a Hong Kong zasaženy virem SARS. Následně byla přijata přísná opatření k zamezení šíření nemoci. V červnu byly uzavřeny výpusti přehrady Tři soutěsky, aby došlo k postupnému napuštění. V červnu dosáhla Čina v obchodní dohodě s Indií de facto shody v otázce statusu Tibetu a Sikkimu. Na přelomu července a srpna demonstrovalo v Hong Kongu asi 500 tisíc lidí proti článku 23, kontroverznímu návrhu zaměřenému proti násilné změně. Následovala rezignace dvou hlavních hongkongských vládních představitelů. Vláda návrh odložila. V říjnu proběhl start první čínské rakety s lidskou posádkou. Astronaut Yang Liwei byl vyslán do vesmíru raketou Dlouhý pochod (Long March) 2 F.

2004 - v září se bývalý prezident Tiang Ce Min vzdal funkce velitele armády. Učinil tak tři roky před původně plánovaným termínem. V listopadu podepsala Čína historickou obchodní dohodu s 10 jihovýchodoasijskými státy. Dohoda by v budoucnu mohla vést k vytvoření zóny volného obchodu spojující čtvrtinu světové populace.

2005 - v lednu bylo zahájeno první přímě letecké spojení mezi Taiwanem a pevninskou Čínou od roku 1949. V březnu rezignoval vedoucí správy v Hong Kongu Tung Chee-hwa. V červnu 2005 byl nahrazen Donaldem Tsangem. Nový zákon o Taiwanu vyzývá k užití síly v případě, že Taipej vyhlásí nezávislost na pevninské Číně. V dubnu došlo k ochlazení vztahů mezi Čínou a Japonskem po proti japonských protestech v čínských městech, vyvolaných japonskou učebnicí, která podle Číny nemluví pravdu o Japonsku během druhé světové války. Vůdce taiwanské Národní strany Lien Chan navštívil Čínu na prvním setkání mezi vůdci nacionalistů a komunistů od roku 1949. V srpnu podnikly Čína a Rusko první společné vojenské cvičení. V říjnu Čína uskutečnila svůj druhý let do kosmu s lidskou posádkou.

2006 - v květnu byly dokončeny práce na přehradě Tři soutěsky, která je největším hydroelektrárenským dílem na světě.

Použité a dopoučené informační zdroje

Tištěné publikace a časopisy:

Elektronické zdroje:
Chcete-li si ověřit dostupnost publikací v některých českých knihovnách, můžete použít Jednotnou informační bránu.
Tyto stránky vznikly v rámci interního grantového projektu VŠE v Praze č. IG 12/05.
Pokud máte nějaké připomínky k obsahu těchto stránek, napište nám.