Úvod Latinská Amerika Subsaharská Afrika Blízký východ Asie Tichomoří O těchto stránkách
Dominikánská republika
Přehled politického vývoje

1492 - ostrov objevil Kryštof Kolumbus při své první výpravě.

1. pol. 16. stol. - začal dovoz otroků, původní obyvatelstvo bylo téměř vyhubeno.

1821 - prvně vyhlášena nezávislost na Španělsku.

1821-1844 - po invazi z Haiti země okupována.

1844 - vyhlášena nezávislost na Haiti. V letech 1844-1849 vojenské útoky z Haiti.

1861-1865 - Španělsko znovu obnovilo kontrolu nad zemí.

1900, 1904 - nátlak Itálie a Francie na splácení dluhů.

1905 - USA z obav z evropského vlivu v oblasti donutila vládu podepsat smlouvu, na základě které přebraly kontrolu nad dominikánskými celnicemi, tj. finančním systémem země.

1916-1924 - zemi vojensky okupovaly USA.

1930-1952 - po vojenském puči se moci chopil Rafael Leónidas Trujillo Molina - diktátorský režim, zrušeny ústavní svobody, násilné represe proti obyvatelstvu, omezování ekonomického vlivu USA.

1939 - odpůrci režimu pod vedením Juana Bosche založili v emigraci Dominikánskou revoluční stranu (Partido revolucionario dominicano).

1952-1960 - ve volbách se stal prezidentem bratr Rafaela Trujilla Héctor Bienvenido Trujillo.

1959 - v Caracasu se zformovalo Hnutí za osvobození Dominikánské republiky, následovalo ozbrojené povstání, které bylo potlačeno.

1960 - Héctor Bienvenido Trujillo odstoupil a svým nástupcem jmenoval Joaquína Balaguera (1960-1962).

1961 - atentát na Rafaela Trujilla, na nátlak USA zemi opouští hlavní představitelé jeho rodiny.

1962 - v demokratických volbách zvolen prezident Juan Bosch, opíral se o liberální demokratickou vládu. Zahájeny reformy (např. pozemková).

1963 - přijata demokratická ústava (oddělovala církev od státu, garantovala občanská práva a svobody jednotlivce). Odpor konzervativních majetných a vojenských kruhů a církve proti reformám.

1963 - (září) vojenským převratem svržena Boschova vláda, příčinou byly obavy z "další Kuby". Zrušena ústava. Prezident vypovězen ze země. Následovala politická a hospodářská krize.

1965 - 24. dubna vypuklo povstání konstitucionalistů (zastánců Ústavy roku 1963), které přerostlo v občanskou válku. 28. dubna USAuskutečnilo intervenci coby mírových sil Organizace amerických států (OAS), na podporu pravice (proti šíření komunismu). V srpnu OAS zprostředkovala usmíření válčících stran, prozatímním prezidentem uznán Héctor García Godoy.

1966-1970, 1970-1974, 1974-1978 - Joaquín Balaguer prezidentem. Výsledek těchto voleb prosazen zastrašováním.

1978-1982 - Silvestre Antonio Guzmán Fernández prezidentem, ačkoliv se Balaguer vojensky pokusil do voleb zasáhnout a jejich výsledky zrušit. Sociálně-ekonomické reformy a prosazena opatření vedoucí k oslabení pozice armády v politice.

1982-1986 - Salvador Jorge Blanco prezidentem.

1986-1990, 1990-1994, 1994-1996 - Joaquín Balaguer prezidentem. Obviněn z volebních podvodů, odstoupil z úřadu, konání předčasných voleb.

1996-2000 - Leonel Fernández prezidentem.

2000-2004 - Hipólito Mejía prezidentem.

2003 - jednodenní stávka proti hospodářské politice vlády, násilné potlačena policií. Ekonomická krize v zemi.

2004 - dvoudenní stávka podporovaná opozičními silami. Leonel Fernández zvolen prezidentem.

Použité a dopoučené informační zdroje

Tištěné publikace a časopisy:

Elektronické zdroje:
Chcete-li si ověřit dostupnost publikací v některých českých knihovnách, můžete použít Jednotnou informační bránu.
Tyto stránky vznikly v rámci interního grantového projektu VŠE v Praze č. IG 12/05.
Pokud máte nějaké připomínky k obsahu těchto stránek, napište nám.