Úvod Latinská Amerika Subsaharská Afrika Blízký východ Asie Tichomoří O těchto stránkách
Ekvádor
Přehled politického vývoje

11. stol.-1533 - říše Inků (Tahuantinsuyu) - oblast dnešní Peru, Ekvádoru, zasahovala do Bolívie, Argentiny, Chile. Vrchol říše přibl. 1450-1533.

1533-1534 - území dobyto Španěly při výpravě Sebastiána Belalcázara.

1543 - součástí místokrálovství Peru.

1739-1810 - součástí vytvořeného místokrálovství Nová Granada.

1809 - neúspěšný pokus o vyhlášení nezávislosti, který Španělé potlačili.

1822-1830 - připojil se k Velké Kolumbii (území dnešní Kolumbie, Venezuely, Panamy vytvořené 1821). Rozpadla se odtržením Ekvádoru a Venezuely.

1830 - vyhlášen nezávislý stát.

1865-1866 - tichomořská válka - námořní konflikt Peru, Chile, Bolívie a Ekvádoru proti Španělsku, které usilovalo o získání ostrovů Chincha u peruánských břehů, mírový stav byl nastolen v roce 1871 a smluvně potvrzen v roce 1879.

1911-1912 - občanská válka.

1941-1942 - peruánsko ekvádorská válka o hraniční území v Amazonii (hranice vycházela ze smlouvy mezi Velkou Kolumbií a Peru let 1829-1830, kterou Peru neuznávala), Ekvádor ztratil 2/5 svého území.

1945 - zakládajícím členem OSN.

1948 - zakládajícím členem Organizace amerických států.

1948-1952 - Galo Plaza Lasso prezidentem. Podpořil demokratické svobody v zemi. Zdesetinásobil produkci banánů - zejména pro trh USA.

60. léta - posílení levicových stran, politická nestabilita a série pučů. Konec banánového boomu, hospodářské problémy.

1960-1961 - José María Velaso Ibarra prezidentem. Střety mezi levicovými studenty a antikomunistickou pravicí. Další zhoršení hospodářské situace.

1961-1963 - Carlos Julio Arosemena Monroy prezidentem.

1963 - puč vedený Ramónem Castrem Jijónem - vláda junty. Zrušena ústava, omezena opozice a odbory. Zveřejněn tzv. etapový plán přechodu k ústavnímu režimu.

1965 - potlačeny masové demonstrace odborů a studentů.

1968-1972 - José María Velasco Ibarra prezidentem - posílil diktátorský charakter režimu, v nacionalistickém duchu vedl protiamerické akce. Posílilo levicového hnutí

1972-1976 - puč Guillerma Rodrígueze Laryho - vojenský reformistický režim. Ppřijal plán hospodářských a sociálních reforem, nepodařilo se mu prosadit pozemkovou reformu, nicméně přispěl k budování infrastruktury a založil státní petrolejářský podnik.

1973 - vstup do Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC).

1976-1979 - puč vedený Alfredem Póvedou Burbanou - vojenský reformistický režim.

1979-1981 - Alfredo Poveda Burbano prezidentem - ukončení vlády vojenských junt.

80. léta - hluboká hospodářská recese (1982-1983).

1981 - konflikt týkající se peruánsko-ekvádorské hranice v Amazonii.

1981-1984 - Osvaldo Larrea Hurtado prezidentem. Úsporná opatření přijatá podle doporučení Mezinárodního měnového fondu.

1984-1988 - León Fabras Cordero (konzervativním) prezidentem, vnitropolitická krize související s kontrolou Kongresu levicí. V roce 1987 vojenský puč.

1988-1992 - Rodrigo Borja Cevallos prezidentem. Prezident opět postrádal parlamentní podporu. V roce 1989 stávka zaměstnanců ropného průmyslu, která ochromila 99 % těžby.

1992 - Ekvádor vystoupil z Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC).

1992-1996 - Sixto Durán Ballén prezidentem. S cílem snížit státní výdaje zprivatizoval dříve zestátněné podniky.

1994 - schválen nový agrární zákon, který vyvolal protesty Indiánů.

1995 - V lednu až únoru proběhl konflikt týkající se peruánsko-ekvádorské hranice v Amazonii. V březnu podepsána dohoda o příměří, která umožnila vstup mezinárodních pozorovatelů pověřených dohledem nad pohraničním územím. V červenci podepsána dohoda Peru a Ekvádoru o vytvoření demilitarizované zóny na sporné části hranice.

1996 - Abdalá Bucar prezidentem. Zavedl úsporná ekonomická opatření, která vyvolala stávky.

1997 - vnitropolitická krize: parlament sesadil prezidenta pro jeho "duševní neschopnost" vykonávat funkci, nástupcem zvolil předsedu parlamentu Fabiána Alarcóna, víceprezidentka Rosalia Arteagová odmítla toto rozhodnutí a prohlásila se prezidentkou, Bucaram své sesazení odmítl. Armáda přestala uznávat Bucarama jako prezidenta. Kongres uznal Arteagovou prozatímní prezidentkou na dobu nezbytně dlouhou, následně prohlásil Alarcóna prezidentem (později potvrzen referendem).

1998-2000 - Jamil Mahuad prezidentem.

1998 - ministři zahraničí Ekvádoru a Peru podepsali v Brasilii mírovou dohodu, která ukončila 57letý hraniční spor.

1999 - prezidenti Ekvádoru a Peru symbolicky potvrdili ukončení hraničního sporu položením nového hraničního kamene.

1999 - země se potýkala z hlubokou ekonomickou krizí (devalvace měny). Generální stávka proti hospodářské politice vlády.

2000 - prezident Mahuad oznámil navázání měny na dolar.

2000 - státní převrat, během kterého Indiáni obsadili budovu parlamentu a ústavního soudu s cílem vytvořit "vládu národní jednoty".

2000-2003 - Kongres dosadil do úřadu prezidenta Gustava Nobou.

2000 - Mezinárodní měnový fond poskytl finanční pomoc ve formě půjčky. Národní měna nahrazena americkým dolarem.

2001 - Neúspěch prezidenta Noboa v jednání s Indiány, kteří protestovali proti vládní politice (úsporným opatřením a zvyšování cen), kterou vyžadoval Mezinárodní měnový fond. Střety demonstrantů s armádou. Prezident podepsal s Indiány dohodu o ukončení povstání a přijetí ústupků s ohledem na požadavky Indiánů.

2003 - Lucio Gutiérrez prezidentem.

2004 - demonstrace a protestní akce Indiánů proti hospodářské politice vlády.

2005 - Parlament odhlasoval ukončení mandátu prezidenta Gutiérreze s ohledem na sílící protesty obyvatel. Prezidentem dosavadní viceprezident Alfredo Palacio. Vláda se dohodla na příměří se vzbouřenci.

2006 - pokračující protivládní nepokoje. Protestující požadovali referendum o projednávané smlouvě o volném obchodu s USA.

Použité a dopoučené informační zdroje

Tištěné publikace a časopisy:

Elektronické zdroje:
Chcete-li si ověřit dostupnost publikací v některých českých knihovnách, můžete použít Jednotnou informační bránu.
Tyto stránky vznikly v rámci interního grantového projektu VŠE v Praze č. IG 12/05.
Pokud máte nějaké připomínky k obsahu těchto stránek, napište nám.