Úvod Latinská Amerika Subsaharská Afrika Blízký východ Asie Tichomoří O těchto stránkách
Eritrea
Přehled politického vývoje

Již od 3. tisíciletí před n. l. - Eritrea jedním ze středisek obchodu v oblasti Rudého moře.

3.-8. století n. l. - součástí Aksumské říše.

7. století - Arabové zavedli do pobřežních oblastí islám.

13.-16. století - součástí etiopské říše jako polonezávislý stát.

1557 - území anektováno Osmanskou říší.

1868 - Eritrea součástí Egypta.

1882 - Eritrea anektována Itálií.

1890 - Eritrea se stala italskou kolonií.

1894 - Eritrea přechodně zvětšena o část obsazené Etiopie.

1935-41 - Eritrea se stala součástí Italské východní Afriky.

1941 - po porážce Itálie Eritrea obsazena Velkou Británií.

1949 - Británie spravovala Eritreu jakožto poručenské území OSN.

1952 - OSN rozhodla o připojení Eritrey na federativním základě k Etiopii jako její autonomní část.

1958 - Vytvořena Eritrejská osvobezenecká fronta.

1961 - začátek ozbrojeného boje za nezávislost Eritrey na Etiopii.

1962 - v listopadu federace zrušena a Eritrea připojena k Etiopii jako jedna z provincií.

1970 - Levicová frakce Eritrejské osvobozovací fronty se rozdělila a vytvořila Eritrejskou lidovou osvobozovací frontu.

70. léta - sílí separatistické hnutí.

1974 - Haile Selassie svržen a zatčen při převratu vedeném Teferi Bentim.

1975 - zrušeno císařství, Etiopie socialistickou republikou, znárodňování, družstva, zdravotní reformy. V srpnu za záhadných okolností zemřel Haile Selassie I.

1977 - v únoru se dalším vojenským převratem, při kterém byl Benti zabit, dostala k moci marxistická vláda Mengistu Haile Mariama. Do roku 1991, kdy Eritrea porazila etiopskou severní armádu, došlo u Eritrejské lidové osvobozenecké fronty (EPLF) k postupnému odstranění marxistické ideologie.

1977-78 - Sovětští poradci a kubánští vojáci pomohli etiopským silám zvrátit významné zábory, které udělaly eritrejské guerilly.

1987 - EPLF odmítla nabídku autonomie, boje se zitenzívnily.

1990 - EPLF obsadila eritrejský přístav Massawa.

1991 - EPLF obsadila eritrejské hlavní město Asmaru a vytvořila dočasnou vládu. OSN stanovila datum pro konání referenda o eritrejské nezávislosti za podpory Etiopie.

1993 - Obyvatelé Eritreje se v dubnovém referendu téměř jednohlasně (98,8 % hlasů) vyslovili pro nezávislost. 24. května byl vyhlášena eritrejská nezávislost. Eritrea se stala členem OSN.

1994 - v dubnu zahájila práci komise pro přípravu svobodných voleb a ústavy. V prosinci Eritrea přerušila styky se Súdánem pro podporu akcí islámských fundamentalistů na území státu, kteří usilují o vlastní stát na islámských základech.

1995 - v dubnu podepsaly Eritrea a Etiopie smlouvu o zóně volného obchodu. V prosinci vypukl ozbrojený konflikt s Jemenem o ostrovní skupinu Haníš, jejíž statut je od dob Osmanské říše nevyjasněn. Ostrovy leží v Rudém moři mezi oběma zeměmi na strategicky významné lodní cestě.

1996 - v květnu se Eritrea a Jemen dohodly na mírovém řešení konfliktu o spornou ostrovní skupinu Haníš. Byla schválena nová ústava, podle které místo dosavadních 8 provincií vzniklo 6 nových oblastí v čele s guvernéry.

1997 - v nově ustavených oblastech se v lednu až březnu konaly volby do místních zákonodárných sborů (v 6 regionech), což bylo prvním krokem k ustavení nového ústavodárného shromáždění. V květnu přijata nová ústava.

1998 - Mezinárodní arbitrážní panel přiřkl větší z ostrovů Haníš Jemenu a rozdělil menší ostrovy mezi tyto dvě země. Pohraniční spory mezi Eritreou a Etiopií se rozrostly do bojů větších rozměrů.

1999 - eritrejsko- etiopské pohraniční boje se rozrostly do regulérní války. Plán Organizace africké jednoty na zastavení bojů byl odmítnut Etiopií.

2000 - v červnu podepsaly Eritrea a Etiopie dohodu o ukončení bojů, která vyžaduje síly OSN, které by monitorovaly situaci a dohlížely nad stahováním etiopských vojáků z eritrejského území. Mimo Eritreu začaly fungovat opoziční skupiny, některé podporované eritrejskými nepřáteli v Etiopii a Súdánu. V prosinci podepsaly Etiopie a Eritrea v Alžírsku mírovou smlouvu, jež ustavila komisi, která měla vytýčit hranice a která obsahovala ustanovení o výměně vězňů a návratu uprchlíků.

2001 - v únoru Etiopie prohlásila, že ukončila stahování vojáků z Eritreje ve shodě s dohodou o ukonční války sponzorovanou OSN. V dubnu oznámila Eritrea, že se její síly stáhly z pohraniční oblasti s Etiopijí ve shodě s mírovou smlouvou. V květnu oba státy souhlasili s prostředníkem navrženým OSN ve snaze stanovit spornou hranici mezi těmito dvěma státy.

2002 - nejvyšší eritrejský legislativní orgán, Národní shromáždění, rozhodl nepovolit vytvoření jakékoli politické strany v blízké budoucnosti. V říjnu byla Eritrea obviněna sousedním Súdánem z účasti na povstalecké ofenzívě na východě země. Asmara tato obvinění odmítla. Súdánský ministr zahraničních věcí pohrozil vojenskými protiopatřeními.

2003 - nezávislá rozhraničovací komise rozhodla, že sporné město Badme na eritrejsko-etiopské hranici leží v Eritreji. Etiopie prohlásila, že toto rozhodnutí je neakceptovatelné. Eritrea varovala před "důsledky" toho, kdyby se Etiopie rozhodnutí nepodřídila.

2004 - Etiopie v zásadě přijala rozhodnutí rozhraničovací komise, pokračuje však spor o pohraniční město Badme.

2005 - v dubnu varoval Světový potravinový program před hladomorem v důsledku sucha a rozšířil svou pomoc na více než 840 000 lidí. V říjnu Eritrea zakázala lety helikoptér OSN v jejím vzdušném prostoru. OSN bude podle svých slov nucena se kvůli tomu z Eritrey stáhnout. V listopadu pohrozila Rada bezpečnosti Etiopii a Eritreji sankcemi v případě, že tyto země nebudou dodržovat mírovou dohodu z roku 2000. V prosinci Eritrea přikázala vyhoštění severoamerických, evropských a ruských příslušníků mírových sil z monitorovací mise OSN rozmístěné na etiopsko-eritrejské hranici. Mezinárodní komise sídlící v Haagu rozhodla o tom, že Eritrea porušila mezinárodní právo, když v roce 1998 napadla Etiopii. Podle ní nemůže být útok obhajován jako sebeobrana.

Použité a dopoučené informační zdroje

Tištěné publikace a časopisy:

Elektronické zdroje:
Chcete-li si ověřit dostupnost publikací v některých českých knihovnách, můžete použít Jednotnou informační bránu.
Tyto stránky vznikly v rámci interního grantového projektu VŠE v Praze č. IG 12/05.
Pokud máte nějaké připomínky k obsahu těchto stránek, napište nám.