Úvod Latinská Amerika Subsaharská Afrika Blízký východ Asie Tichomoří O těchto stránkách
Filipíny
Přehled politického vývoje

Před 30 000 lety - počátky osídlení Filipín.

7. století n. l. - část Filipín součástí indonéské říše Šrívidžaja.

13. století - začátek šíření islámu.

14.-15. století - ostrov Mindanao a Suluské ostrovy součástí říše Madžapahit.

15.-16. století - drobné státy na Cebu, Luzonu a Suluských ostrovech, ve stejné době se šířil buddhismus z Indonésie. Obchodní a diplomatické vztahy s Čínou.

1521 - vylodění španělské výpravy vedená portugalským mořeplavcem Fernaem de Magalhaes, který ostrovy pojmenoval Archipiélago de San Lázaro ("souostroví sv. Lazara").

1529 - podle španělsko-portugalské dohody o dělení světa (Zaragoza) připadly Filipíny Španělsku.

1542 - španělská expedice na Filipíny pojmenovává ostrovy podle nástupce na španělský trůn.

Od 17. do konce 19. století - četná povstání místního obyvatelstva proti Španělům.

1898 - po španělsko-americké válce získalo Filipíny USA, které zavádí vojenskou správu.

1899 - začátek povstání proti americké správě, po neúspššných jednání s filipínskou vládou zahájena americko-filipínská válka.

1901 - Američané dopadli vůdce filipínských povstalců.

1902 - americká občanská vláda nahradila vojenskou správu. Nejvyšší moc v rukách amerického generálního guvernéra, Filipíny americkou kolonií.

1907 - zahájení činnosti filipínského Shromáždění.

1913 - ukončení ozbrojeného odporu v některých částech Filipín proti americké správě.

1916 - Jonesův zákon rozšiřuje samosprávu.

1934 - na základě zákon Tydingse a McDuffieho zavedena větší míra autonomie a Filipíny se staly přidruženým státem USA.

1935 - plebiscit schválil vytvoření Společnství Filipín (Commonwealth of the Philippines). Prvním prezidentem se stal Manuel Quezon. Filipínám je přislíbena plná nezávislost do 10 let.

1941-45 - Japonská okupace.

1943 - vyhlášena loutková nezávislá republika.

1946 - vyhlášení nezávislosti Filipínské republiky.

1947 - USA získali na ostrovech vojenskou základnu.

1949-53 - poraženo komunisty vedené povstání Hukbalahapu (původně protijaponská armáda). K moci se dostávají vlády orientované většinou na USA.

1951 - podepsána mírová dohoda s Japonskem, Filipíny získávají 800 milionů USD válečných reparací.

1965 - prezidentem Ferdinant Marcos, zahájení programu hospodářského rozvoje.

1969 - Morcos znovu zvolen prezidentem ve sporných volbách. Marcos podporuje USA ve válce ve Vietnamu, proti čemuž se objevují protesty. Začátek boje muslimských separatistů na jihu země.

1972 - vyhlášeno stanné právo (zrušeno až v roce 1983). Rozpuštěn parlament, zavedena cenzura a opziční politici zatýkáni.

1973 - nová ústava, podle které má Marcos absolutní pravomoci.

1977 - opoziční vůdce Benigno Aquino odsouzen k trestu smrti.

1980 - Aquinovi dovolena léčba v USA.

1981 - konec výjimečného stavu, Marcos znovu zvolen prezidentem.

1983 - Aquino se vrátil na Filipíny, ale po výstupu z letadla byl zastřelen, z čehož je obviňována filipínská armáda. Opozice vůči Marcosovi jak ze strany některých senátorů, tak ze strany ozbrojených povstalců na jihu země (hlavně na ostrově Mindanao).

1986 - Marcos se prohlásil vítězem voleb, ve kterých proti němu kandidovala vdova po Benignovi Aquinovi Corazon Aquinová, která výsledky voleb zpochybnila. Během masových protestů přestala Marcose podporovat armáda a on uprchl na Havaj (zemřel ta v roce 1989). Podle nové vlády Marcos uloupil během svojí vlády miliardy dolarů. Za Corazon Aquinové (1986-92) postupná demokratizace.

1989 - neúspěšný pokus o státní převrat.

1992 - Prezidentem zvolen ministr obrany Fidel Ramos. USA opustily poslední námořní základnu na Filipínách.

1994 - vyhlášena všeobecná amnestie pro všechny povstalecké skupiny.

1995 - konflikt s Čínou na Spratlyových ostrovech. V parlametních volbách vyhrály strany podporující prezidenta Ramose.

1996 - mírová dohoda s muslimskými separatisty z Moro National Liberation Front, jiná povstalecká skupina Moro Islamic Liberation Front (MILF) však v bojích pokračuje.

1998 - prezidentem zvolen Joseph Estrada.

2000 - zahájen proces odvolání prezidenta obviňovaného z korupce a porušování ústavy.

2001 - prezident Estrada odstupuje a na jeho místo jmenován dosavadní viceprezidentka Gloria Arroyová. Povstalci z MILF vyhlásili příměří. Bývalý prezident Estrada uvězněn za údajnou zpronevěru 80 milionů USD.

2002 - společné cvičení filipínské a americké armády. Bombové útoky islámských separatistů.

2003 - zhroucení mírvých rozhovorů mezi vládou a MILF. V červenci podepsáno nové příměří. Povstání asi 300 vojáků v Manile.

2004 - v Norsku zahájeny mírové rozhovory mezi vládou a komunistickými povstalci z Nové lidové armády (New People's Army), nicméně v srpnu se povstalci z rozhovorů stáhli. Gloria Arroyo vyhrála prezidentské volby. Stovky lidí přišly o život při tropické bouři.

2005 - obnovení těžkých bojů mezi armádou a povstalci z MILF. Pokusy o odvolání prezidentky, kvůli podezření z volebních podvodů. Desítky lidí zabity během srážek mezi armádou a muslimskými povstalci ze skupiny Abu Sayyafa.

2006 - v únoru přišlo o život 74 lidí během tlačenice při čekání na lístky na natáčení televizní šou. Více než 1000 lidí bylo zabito při sesuvech bahna. Armáda údajně potlačila pokus o státní převrat. V červnu byl zrušen trest smrti. V srpnu se opozice neúspěšně pokusila odvolat prezidentku Arroyovou kvůli obviněním z korupce, porušování lidských práv a volebním podvodům.

Použité a dopoučené informační zdroje

Tištěné publikace a časopisy:

Elektronické zdroje:
Chcete-li si ověřit dostupnost publikací v některých českých knihovnách, můžete použít Jednotnou informační bránu.
Tyto stránky vznikly v rámci interního grantového projektu VŠE v Praze č. IG 12/05.
Pokud máte nějaké připomínky k obsahu těchto stránek, napište nám.