Úvod Latinská Amerika Subsaharská Afrika Blízký východ Asie Tichomoří O těchto stránkách
Gambie
Přehled politického vývoje

Předkoloniální dějiny - do značné míry spekulativní. Malinkové byli součástí říše Mali, Wolofové do regionu přišli pravděpodobně z území kontrolovaného Songhajsou říší. Fulubští pastevci přišli patrně z oblasti pohoří Futa Toto.

1455 - v ústí řeky Gambie jsou zřizovány první portugalské obchodní stanice. Během několika desítek let jsou opuštěny.

15.-19. stol. - na území Senegambie se nacházejí drobná soupeřící kmenová království. Vzájemné rozpory usnadňují kolonizaci oblasti.

18. stol. - prestižní soupeření o vliv v oblasti mezi Británií a Francií, ekonomický přínos oblasti však byl minimální.

1763-1783 - celá Senegambie je pod britským vlivem.

1783 - versailleská smlouva dává kontrolu nad Senegambií Francii, britská přítomnost je zajišťována pouze obchodníky.

1816 - Britové kupují od místního krále ostrov, na kterém dnes leží hlavní město Banjul, budují zde vojenskou základnu. Město, tehdy Bathurst, rychle roste.

1821-1843 - Gambie je spravována jsou součást Britské západoafrické federace.

1843-1866 - Gambie je samostatnou kolonií s vlastním guvernérem.

1866-1889 - Gambie spadá pod generálního guvernéra ve Freetownu (Sierra Leone).

2. polovina 19. století - soninksko-Marabutské války - série náboženských konfliktů mezi animistickými a islámskými obyvateli. Postupná islamizace oblasti.

70. léta 19. století - britská vláda se dvakrát snaží prodat Gambii Francii, ale brání tomu jak britská opozice, tak odpor Gambijců-

1889 - Velká Británie a Francie dosáhly dohody o hranicích Gambie - území je definováno jako desetimílový pás na obou březích řeky Gambie v úseku její splavnosti.

1894 - Gambie se stává britským protektorátem

1900 - Britové uplatňují nepřímou správu ve vnitrozemí země, které je rozděleno na 35 oblastí v čele s náčelníky.

1906 - zrušení otroctví.

Druhá světová válka - Gambijci bojují v britských oddílech v Barmě.

18. 2. 1965 - samostatnost v rámci Commonwealthu. Premiérem Dawda Kairaba Jawara, zakladatel Lidové pokrokové strany.

1970 - po referendu je vyhlášena republika, Jawara se stal presidentem.

1980 - neúspěšný pokus o převrat.

Červenec 1981 - Jawara byl v Británii na svatbě prince Charlese, když v zemi došlo k násilnému pokusu o převrat. Jawara, pod jehož vedením do té doby Gambie neměla vlastní armádu, požádal o vojenskou pomoc sousední Senegal. Po týdenních bojích byli povstalci poraženi. Krvavý střet si vyžádal několik set obětí na životech.

1982 - pod vlivem pokusu o převrat a následných událostí vznikla Senegambie - Volná konfederace mezi Senegalem a Gambií.

1989 - rozpad Senegambie vzhledem k nerovnému postavení velkého Senegalu a malé Gambie. Ze společné armády se vyčlenila i Gambijská národní armáda.

1991 - Gambie podepisuje se Senegalem smlouvu o přátelství.

1994 - Jawara svržen nekrvavým vojenským převratem. Převrat provedla skupinou mladých veteránů, kteří působili v mezinárodní misi v Libérii a tuto misi nedostali zaplacenu. Převrat nebyl zjevně příliš předem plánovaný. Vládu převzal Armed Forces Provisional Ruling Council (Dočasná vládnoucí rada ozbrojených sil), v čele s předsedou seržantem Yahyou A. J. J. Jammehem, tehdy 29letým. Jammeh stál v čele státu nejprve jako předseda pětičlenné Dočasné vládnoucí rady, přestál několik pokusů o své svržení, včetně snahy o převrat ze strany některých ostatních členů Rady. Uplatňoval značně autoritářský způsob vlády, zároveň však bylo patrné, že mu chybí hlubší koncepce politického programu.

1996 - Jammeh ve zmanipulovaných volbách zvolen presidentem. Ústavní podmínky pro uchazeče o úřad prezidenta byly Jammehovi napsány na míru - kandidát musel být ve věku mezi 30 a 65 lety. Takováto věková hranice znemožnila kandidaturu řadě politických veteránů, kteří se mohli stát Jammehovi vážnými soupeři. Jammehova stana Alliance for Patriotic Reorientation and Construction (APRC) získala většinu v parlamentu. Ústava sice zaručovala vícestranický politický systém, avšak tři největší strany, které v zemi existovaly za vlády prezidenta Jawary, se nemohly voleb účastnit.

1998 - aktivisté za lidská práva obviňují vládu ze zastrašování opozice a novinářů.

Leden 2000 - vláda prohlásila, že odhalila připravovaný státní převrat. O šest měsíců později je obviněno 9 vojáků a obchodníků.

Duben 2000 - během demonstrací, které protestovaly proti mučení a vraždě studenta v březnu téhož roku, je zabito přes 10 lidí.

Červen 2000 - Ousainou Darboe, opoziční vůdce a 20 jeho stoupenců je obviněno z vraždy aktivisty vládní strany.

Červenec 2001 - zrušen zákaz politických stran, které byly u moci za prezidenta Jawary.

Říjen 2001 - Jammeh podruhé vítězí v prezidentských volbách. Samotný proces volby byl označen za transparentní a spravedlivý. Podmínky volební kampaně však byly silně nerovné. Po volbách se Jammeh do značné míry vrátil k autoritativnímu způsobu vládnutí s represivním postojem vůči opozici.

Leden 2002 - Jammehova APRC vítězí v parlamentních volbách. Opozice volby bojkotovala, volební účast byla nízká.

Květen 2002 - opozice a média vystupují proti novému mediálnímu zákonu, který je namířen proti nezávislému tisku.

Únor 2004 - Jammeh ohlašuje nález značných zásob ropy.

Prosinec 2004 - Deyda Hydara, novinář a kritik mediálního zákona je nalezen zastřelen.

Březen 2005 - Jammeh odvolává řadu ministrů a vysokých ministerských úředníků. Přes 30 z nich je uvězněno pro podezření z korupce.

Říjen 2005 - spory se Senegal o trajektovou dopravu vedou ke kolapsu námořní dopravy. Nigerijský prezident Obasanjo vystupuje jako prostředník.

Prosinec 2005 - v Gambii u příležitosti 1. výročí smrti Deydy Hydary se koná mezinárodní konference o svobodě tisku, demokracii a rozvoji. Po celé zemi jsou již vidět Jammehovy agitační předvolební plakáty (do voleb zbývá více než 9 měsíců).

Použité a dopoučené informační zdroje

Tištěné publikace a časopisy:

Elektronické zdroje:
Chcete-li si ověřit dostupnost publikací v některých českých knihovnách, můžete použít Jednotnou informační bránu.
Tyto stránky vznikly v rámci interního grantového projektu VŠE v Praze č. IG 12/05.
Pokud máte nějaké připomínky k obsahu těchto stránek, napište nám.