Úvod Latinská Amerika Subsaharská Afrika Blízký východ Asie Tichomoří O těchto stránkách
Ghana
Přehled politického vývoje

Prehistorie - archeologické nálezy potvrzují osídlení pobřežních oblastí kolem roku 4000 př. n. l., lidské osídlení severní lesní oblasti se datuje do 2. tisíciletí př. n. l. Podle ústní tradice předkové některých současných skupin přišly na území Ghany kolem 10. století n. l. a další migrace ze severu a východu následovaly.

9. století - arabští cestovatelé popisují soninkskou říši Ghana, jako zemi bohatou na zlato. Říše Ghana ležela na západě súdánského pásu a nikdy nezasahovala na území dnešní Ghany, přestože oba regiony spojovaly obchodní stezky. Jméno starobylé říše si bývalá britská kolonie Zlaté pobřeží vybrala ze symbolických důvodů právě skrze paralelu obchodu se zlatem.

1471 - Zlatého pobřeží dosahují Portugalci vedení kapitánem de Santaremem.

1482 - Portugalci zakládají pevnost Elmina.

Počátek 16. století - Evropané popisují existenci států Akan a Twifu, bohatých na zlato a ležících v údolí řeky Ofin. V této době etnikum Mandé migrovalo ze severní Nigérie a podmaňuje si obyvatelstvo mimo jiné i v severní Ghaně. Vznikají mandské státy Dagomba a Mamprusi.

16. století - nárůst obchodu s otroky, kteří jsou transportováni do Ameriky. Objem obchodu s otroky je vyšší než u obchodu se zlatem.

Konec 16. století - vedle mandských států existují i státy etnika Gonja a mossijské státy Yatenga a Wagadugu, podle tradice vládci těchto států přišli ze severu a přejali jazyk obyvatel, které ovládli. V této době také do severní Ghany proniká vliv islámu.

1. polovina 17. století - začíná expanze ašantské říše ve střední Ghaně.

1637 - Portugalci jsou na pobřeží vytlačeni Holanďany. Krátkodobě se na Zlatém pobřeží angažují i Braniboři, Dánové a Švédové. Trvale se v této oblasti usazují Britové, jejichž vliv v dalších staletích bude sílit.

Konec 17. století - Osei Tutu transformuje konfederaci ašantských států v impérium s hlavním městem Kumasi.

Počátek 18. století - Tutuův následník Opuku Ware rozšiřuje ašantský vliv na severní státy Mamprusi, Dagomba a Bonja.

18. století - vrchol transatlantického obchodu s otroky. Ze Zlatého pobřeží jich je odváženo až 5000 ročně.

1807 - USA a Británie zakazují obchod s otroku. Skutečný konec obchodu však přichází až v 60. letech 19. století.

Počátek 19. století - ašantská říše se rozpíná k jihu, dochází k občasným střetům s Fanty, Gay a Ewey a ke kontaktům s evropskými obchodníky na pobřeží.

1843 - Británie jmenuje prvního guvernéra Zlatého pobřeží. Do této doby se Británie v této oblasti angažovala pouze skrze své obchodníky. Britové uzavírají s Fanty spojenectví namířené proti Ašantům, kteří byli spojenci Holanďanů.

1874 - Britové po problémech s občasnými výpady Ašantů na pobřeží rozhodli o mohutném útoku na Ašantskou říši. Za pomoci dělostřelectva a jízdy dobyli Kumasi, čímž Ašantsko oslabili, avšak zcela ovládnout se jim je zatím nepodařilo.

Konec 19. století - Britové získávají poslední holandské državy na Zlatém pobřeží a stávají se dominantní evropskou mocností v oblasti.

1896 - Ašantsko je prohlášeno britským protektorátem spravovaným z kolonie Zlaté pobřeží.

1900 - poslední povstání Ašantů.

1902 - Ašantsko se stává součástí kolonie, Britové v celé oblasti praktikovali nepřímý způsob vlády skrze místní náčelníky. Severní oblasti dnešní Ghany byla prohlášeno protektorátem.

1925 - první volby - do legislativní rady kolonie.

1947 - vzniká první politické hnutí usilující o nezávislost.

6. 3. 1957 - samostatnost v rámci Commonwealthu. Do nezávislosti vstoupila Ghana s vládou premiéra Kwame Nkrumaha. Země se brzy začíná orientovat jasně socialisticky.

1960 - po referendu se Ghana stala republikou a Nkrumah prvním presidentem.

1962 a 1964 - neúspěšné pokusy o atentát na Nkrumaha.

1964 - Nkrumahova Strana lidového konventu se stává jedinou povolenou stranou v zemi.

1966 - vojenský převrat. Do čela Rady národního osvobození se postavil generál Joseph Arthur Ankrah.

1967 - verúspěšný pokus o převrat.

Duben 1969 - generála Ankraha střídá v čele Rady generál A. A. Afrifa.

1969 - nová ústava předznamenávající přechod k civilní vládě a následně volby, které vyhrála Pokroková strana (Progress Party - PP) Kofiho A. Busii, který se stal premiérem. PP se vymezovala protinkrumahovsky a prozápadně. Mnozí členové vlády byli obviňováni z korupce a Busia se často choval autokraticky.

1971 - vzhledem k nepříznivému vývoji světových cen kakaa, hlavního ghanského exportního artiklu, byla provedena bolestivá devalvace ghanského cedi.

13. 1. 1972 - nekrvavý vojenský převrat plukovníka Ignatia Kutu Acheamponga s cílem vyvést zemi z ekonomické krize, což se však významně nepodařilo. Vládna Rada národní spásy (National Redemption Council).

1978 - armádní palácový převrat, Acheampong v domácím vězení a vlády nad státem se ujímá gen. Frederick Akuffo.

1979 - pokus o převrat s nižších důstojníků v čele s poručíkem Jerry Rawlingsem. Rawlings zatčen a okamžitě odsouzen k smrti.

4. 6. 1979 - převrat nakonec úspěšně proveden, Rawlings osvobozen a staví se do čela Revoluční rady ozbrojených sil. Afrifa, Acheampong a Akuffo jsou popraveni.

Září 1979 - ustavena civilní vláda a presidentem se stal Hilla Limann, jehož Lidová národní strana zvítězila ve volbách. Ani relativně čestný avšak politicky slabý Limann nebyl schopen vyvést zemi z krize dramatické inflace a nedostatku potravin.

31.12.1981 - vojenský převrat kapitána Jerry Rawlingse, který se tak opět jako předseda Prazatímní rady národní obrany (Provisional National Defence Council - PNDC) chopil moci. Přestože prohlašoval svoji socialistickou orientaci, spolupracoval se Světovou bankou a MMF na restrukturalizačních programech. Činnost politických stran byla v zemi omezena. Řadou autorů je Rawlingova vláda vnímána jako klasická africká kleptokracie.

1991 - vyhlášen program přechodu k civilní vládě. PNDC se transformovala do Národního demokratického kongresu (National Democratic Congress - NDC).

1992 - volby, které Rawlings a NDC jasně vyhráli. Opozice je většinou bojkotovala jako neregulérní.

1994 - 1995 - eEtnická válka mezi Konkomby a Nanumby, včetně spřízněných etnik, na severu Ghany. Přes tisíc obětí a na 150 tisíc uprchlíků.

1996 - volby, vítězí opěr Rawlings a NDC, avšak opozice zaujímá významné postavení.

Prosinec 2000 - ve volbách vítězí John Kufuor nad Rawlingsovým viceprezidentem Johnem Attou Millsem. Rawlings v souladu s ústavou znovu nekandidoval. Ghana začíná být hodnocena jako na africké poměry velmi demokratická země.

Duben 2002 - na severu vyhlášen výjimečný stav vzhledem ke klanovým nepokojům, které si vyžádaly 30 obětí.

Květen 2002 - Kufuor iniciuje vznik komise zabývající se vyšetřováním porušování lidských práv za vojenského režimu.

Prosinec 2004 - Kufuor vítězí ve volbách a vstupuje do druhého funkčního období.

Duben-květen 2005 - do Ghany míří tisíce uprchlíků ze sousedního Toga kvůli nepokojům v souvislosti s volbou Faure Gnassingbého hlavou státu.

Použité a dopoučené informační zdroje

Tištěné publikace a časopisy:

Elektronické zdroje:
Chcete-li si ověřit dostupnost publikací v některých českých knihovnách, můžete použít Jednotnou informační bránu.
Tyto stránky vznikly v rámci interního grantového projektu VŠE v Praze č. IG 12/05.
Pokud máte nějaké připomínky k obsahu těchto stránek, napište nám.