Úvod Latinská Amerika Subsaharská Afrika Blízký východ Asie Tichomoří O těchto stránkách
Gruzie
Přehled politického vývoje

Již kolem roku 3000 před n. l. - území Gruzie centrem kvetoucí civilizace. Další dějiny Gruzie neustálým bojem o vlastní přežití, neboť díky přírodnímu bohatství a příznivým podmínkám Gruzie lákala mocné sousedy.

6.-2. století před n. l. - součást kolchidské říše.

70. letech 3. století před n. l. - zformování iberské království ve východní části země.

1. polovina 4. století n. l. - v Gruzii se začíná šířit křesťanství.

4.-5. století - byla západní část závislá na Byzanci, východní na Persii.

7.-8. století - většina Gruzie obsazena Araby.

8.-9. století - vzniklo několik nezávislých knížectví, jež byla za vlády krále Bagrata III. (975-1014) sjednocena.

2. polovina 11. století - rozkvět gruzínského státu přerušen seldžuckými nájezdy.

Přelom 12. a 13. století - po obnovení gruzínského státu Davidem IV. Budovatelem (1089-1125) nastal největší politický, hospodářský a kulturní rozmach (zvláště za vlády královny Tamary v letech 1184-1213).

13.-14. století - rozkvět gruzínského státu ukončily mongolské vpády ve 13.-14. století.

15.-17. století - na území Gruzie vytvořeno několik nezávislých království a knížectví.

Od 16. století - soupeření Osmanské říše a Persie o území Gruzie.

1799 - východní Gruzie (Kartlijsko-kachetské království) obsazena ruským vojskem.

Září 1801 - východní Gruzie (větší část území dnešního státu) anektována Ruskem. Zbytek Gruzie připojen k Rusku během rusko-perských (1804-13,1826-28) a rusko-tureckých válek (1806-12,1828-29).

Konec 19. století - hospodářský rozmach a rozvoj vzdělanosti byly podnětem pro zrod novodobého nacionalismu.

22. 11. 1917 - po ruské bolševické revoluci byl do Tbilisi svolán Gruzínský národní kongres, který ustavil Národní radu jako orgán plnící funkci prozatímní vlády a parlamentu.

Únor-květen 1918 - Gruzie součástí Zakavkazské federativní demokratické republiky.

26. 5. 1918 - vyhlášena Gruzínská demokratická republika, která proti turecké hrozbě hledala pomoc u Německa.

Prosinec 1918 - odchodu německých a tureckých vojsk, po němž přišli do země Britové.

Červenec 1920 - vynucený odchod Britů, vnitřní rozvrat a anarchie.

1921 - invaze Rudé armády. Vyhlášena Gruzínská sovětská socialistická republika.

1922 - Gruzie součástí Zakavkazské federace.

1936 - Zakavkazská federace se rozpadla a Gruzie se stala svazovou republikou SSSR.

30.-40. léta - stalinské čistky. Gruzínská inteligence téměř vyhlazena.

1940-45 - čistky si vyžádaly údajně asi 10 % obyvatelstva.

1972 - Eduard Ševardnadze jmenován do čela gruzínské komunistické strany.

1989 - požadavky na větší autonomii Jižní Osetie vedou k násilným srážkám mezi Gruzínci a Osetinci. Protikomunistické demonstrace v Tbilisi za nezávislost Gruzie.

1990 - vyhlášena svrchovanost v rámci SSSR. Nacionalistická koalice zvítězila ve vícestranických volbách.

1991 - v referendu na přelomu března a dubna se 89 % účastníků vyslovilo pro nezávislost Gruzie, která byla vyhlášena 9. dubna. Prezidentem zvolen Zviad Gamsachurdia (více než 85 % hlasů).

1992 - ozbrojené povstání v lednu přinutilo autokratického Gamsachurdiu uprchnout (na konci roku 1993 spáchal sebevraždu). Do čela Státní rady jmenován Eduard Ševardnadze (bývalý sovětský ministr zahraničních věcí), později jmenován předsedou parlamentu (hlavou státu). Vypuká rovněž boj mezi vojáky gruzínské vlády a abcházskými a severoosetinskými separatisty, popř. stoupenci svrženého prezidenta Gamsachurdii.

1993 - povstání bývalého prezidenta Gamsachurdii potlačeno teprve po té, co Gruzie vstoupila do SNS a byla podpořena ruskou armádou (tím roste vliv Ruska v Gruzii).

1994 - gruzínská vláda a abcházští separatisté podepisují dohodu o příměří, která předpokládá rozmístění ruských mírových sil. Přijata nová ústava podporující silné postavení prezidenta.

1995 - v prezidentských volbách zvolen Eduard Ševardnadze (74,9 % hlasů). V následných parlamentních volbách vyhrál Ševardnadzeho Svaz gruzínských občanů.

1997 - zrušen trest smrti.

2000 - Ševardnadze znovu zvolen prezidentem.

2001 - podepsána dohoda s Abcházií o neužití ozbrojené síly ve vzájemných vztazích. Srážky v Adcházií mezi abcházskými vojáky a gruzínskými ozbrojenci podporovanými ze severního Kavkazu. Rusko obviňuje Gruzii z podpory čečenských povstalců. Po útoku bezpečnostních sil na soukromou televizní stanici, která kritizovala vládu, propukají demonstrace, Ševardnadze rozpouští vládu.

2002 - zvláštní americké síly trénují gruzínské vojáky pro protiteroristické operace. Gruzínská vláda souhlasí se spoluprací v boji proti čečenským teroristům.

2003 - začátek prací na ropovodu z ázerbájdžánského Baku přes Gruzii do Turecka. Ve sporných parlamentních volbách zvítězila Ševardnadzeho strana, což vyvolalo protesty opozice a obsazení parlamentu. Vyhlášen výjimečný stav. Ševardnadze rezignuje na funkci prezidenta a Nejvyšší soud anuloval výsledky parlamentních voleb.

2004 - prezidentem zvolen Michail Saakašvili. Roste neklid v autonomní republice Adžárie. V parlamentních volbách rozhodně zvítězila Saakašviliho Národní hnutí - demokratická fronta. Adžarský vůdce Aslan Abašidze vyzván Saakašvilim k rozpuštění svých vojenských jednotek, nakonec rezignuje a opouští Gruzii. V květnu se v Jižní Osetii konají parlamentní volby neuznané centrální gruzínskou vládou. Vojenské srážky mezi jihoosetinskými a gruzínskými silami končí stažením gruzínských sil. Gruzií neuznané prezidentské volby v Abcházii jsou poznamenané chaosem a napětím mezi údajným vítězem prvního kola voleb Sergejem Bagapšem a Ruskem podporovaným Raulem Khadzhimbem.

2005 - Bagapš zvolen prezidentem Abcházie, Khadzimba se stal jeho viceprezidentem. Představitelé Jižní Osetie odmítají Saakašviliho návrh na autonomii Jižní Osetie v rámci Gruzie a trvají na plné nezávislosti. Návštěva amerického prezidenta George W. Bushe. Rusko se po dohodě s gruzínskou vládou začíná stahovat ze svých vojenských základen.

2006 - lednové exploze přerušily dodávky ruské elektřiny a zemního plynu. Gruzie poprvé získává zemní plyn z Íránu. V březnu protestovala Gruzie proti ruskému rozhodnutí přerušit dovoz gruzínského vína kvůli hygienickým normám. Gruzínská vláda tvrdí, že jde o politické rozhodnutí. V květnu Rusko zakázalo dovoz gruzínské minerální vody, údajně z hygienických důvodů. Gruzínská vláda opět namítá, že jde o politické rozhodnutí. Na přelomu května a června vzrostlo napětí mezi těmito státy ještě více, když Gruzie začala požadovat, aby ruští členové mírových jednotek v Gruzii měli víza. V červenci byl formálně otevřen ropovod spojující ázerbájdžánské Baku s Gruzií a Tureckem. Gruzínský parlament požaduje stažení ruských mírových sil z Jižní Osetie a Abcházie a jejich nahrazení mezinárodními jednotkami.

Použité a dopoučené informační zdroje

Tištěné publikace a časopisy:

Elektronické zdroje:
Chcete-li si ověřit dostupnost publikací v některých českých knihovnách, můžete použít Jednotnou informační bránu.
Tyto stránky vznikly v rámci interního grantového projektu VŠE v Praze č. IG 12/05.
Pokud máte nějaké připomínky k obsahu těchto stránek, napište nám.