Úvod Latinská Amerika Subsaharská Afrika Blízký východ Asie Tichomoří O těchto stránkách
Honduras
Přehled politického vývoje

Od 5. stol.-8 stol. n. l. - rozkvět mayské civilizace s hlavním městem Copán, jež bylo centrem astronomie.

1502 - Honduras objeven při čtvrté Kolumbově výpravě.

1821 - vyhlášena nezávislost na Španělsku.

1822-1823 - součástí Mexického císařství Agustína de Itúrbide.

1823-1838 - součástí Středoamerické federace (konfederace středoamerických republik: Guatemala, Honduras, Kostarika, Nikaragua, El Salvador).

1895-1898 - s El Salvadorem a Nikaraguou vytvořil Honduras Velkou středoamerickou republiku.

poč. 20. stol. - pěstování a vývoz banánů, železnici a námořní dopravu z velké části ovládaly americké společnosti (United Fruit Company, Standard Fruit and Steamship Company, Cuyamel Fruit Company).

1906-1907 - konflikt s Nikaraguou, která okupovala část honduraského pobřeží. Zasáhly USA, aby chránily své podnikatelské zájmy zejména v pěstování a vývozu banánů.

1912 - opětovná přítomnost amerických vojsk v Hondurasu.

1918 - vyhlášena válka Německu.

20.-30. léta - hospodářská krize.

1933 - prezident Franklin Delano Roosevelt odvolal vojenské jednotky v rámci "politiky dobrého sousedství".

1933-1949 - Tiburcio Carías Andino prezidentem. V roce 1935 začal postupně omezovat opozici a opoziční tisk a nastolil diktaturu. V roce 1944 rozšíření protivládních demonstrací, armáda však zůstávala loajální prezidentovi.

1949-1954 - Juan Manuel Gálvez Durón prezidentem. Pokračoval v politice svého předchůdce, nicméně částečně obnovil svobodu tisku a podpořil sociální práva. Zpočátku se stavěl ke spolupráci s USA proti režimu Jacoba Arbenze Guzmána v Guatemale zdrženlivě, později však z obavy z negativních reakcí amerických společností, kde pracovali Hondurasané, k podpoře amerických plánů přistoupil (uzavřel smlouvu u vojenské asistenci).

1954 - úspěšná stávka zaměstnanců banánových plantáží patřících cizincům za zlepšení sociálních podmínek se rozšířila i do jiných odvětví hospodářství.

1954-1956 - Juan Lozano Díaz prezidentem. Jeho vláda ukončena povstáním a následným převratem.

1956-1957 - Roque Jacinto Rodríguez u moci v čele vojenské junty - podpořil sociální a pracovní reformy.

1957-1963 - Ramón Villeda Morales prezidentem.

1960 - Mezinárodní soudní dvůr rozhodl hondurasko-nikaragujský spor o pobřeží oblasti Misquito ve prospěch Hondurasu.

1960 - Guatemala, Honduras, Salvador a Nikaragua uzavřely Všeobecnou dohodu o středoamerické ekonomické integraci, na jejímž základě byl vytvořen Středoamerický společný trh (Mercado Común Centroamericano -MCCA), vstoupila v platnost 1962, Kostarika se připojila později v roce 1962 s platností od 1963.

1963-1965, 1965-1971 - před volbami armáda provedla převrat, Oswaldo López Arellano se prohlásil prezidentem, nastolen vojenský diktátorský režim. Na venkově vznikly levicové partizánské oddíly. Opoziční kritika vlády vyvolala vlnu represí.

1964-65 - společně s Nikaraguou a Guatemalou vytvořena Rada pro středoamerickou obranu (Consejo de Defensa Centroamericana - Condeca), tj. vojenský pakt s USA pro koordinaci protipovstaleckých akcí.

1965 - první společná akce Condeca.

1967 - zhoršení vztahů s El Salvadorem, příhraniční konflikty.

1968-1969 - sociální nepokoje způsobené ekonomickými a politickými problémy.

1969 - vydán dekret vypovídající nelegální salvadorské přistěhovalce ze země. Tzv. fotbalová válka, napětí týkající se salvadorských uprchlíků v Hondurasu přerostlo při nikaragujsko-salvadorských fotbalových zápasech v násilí a vlnu migrantů, Honduras s Salvadorem přerušily diplomatické styky. Následoval letecký a pozemní útok salvadorské armády proti Hondurasu. Organizace amerických států vyzvala k zastavení palby. Salvador požadoval náhrady za škody způsobené Salvadorcům a zajistit bezpečnost Salvadorců žijících na území Hondurasu (překonání následků války, která trvala čtyři dny, trvalo celé desetiletí).

1971 - na nátlak pracujících, podnikatelů a vojska se vládní síly dohodly vytvořit po volbách "vládu národní jednoty".

1971-1972 - Ramón Ernesto Cruz Uclés prezidentem. Nesplnil však cíle dané "vládou národní jednoty". Nepokoje rolníků a dělníků

1972-1975 - krvavý vojenský puč dosadil Oswalda Lópeze Arellana do funkce prezidenta - vláda vojenské junty.

1975-1978 - armáda nahradila prezidenta Juanem Albertem Melgarem Castrem - vojenský režim. Zahájena pozemková reforma.

1976 - nepokoje na hranici s El Salvadorem vedly k zásahu Organizace amerických států.

1978-1980, 1980-1982 - Policarpo Paz García prezidentem, v čele vojenské junty.

od 1978 - v důsledku guerilly v Nikaragui Honduras čelil vlnám uprchlíků.

1980 - na základě peruánského zprostředkování El Salvador a Honduras uzavřely Obecnou mírovou smlouvu.

1982-1986 - Roberto Suazo Córdova civilním prezidentem. Ochota spolupráce s USA v podpoře nikaragujských contras (pro Somozových sil) klesala se stoupajícím rizikem zatažení Hondurasu do nikaragujského vnitrostátního konfliktu, Honduras poskytl své území pro vojenské základny contras.

1986-1990 - José Azcona Hoyo prezidentem.

1986-1987 - nikaragujská Sandinovská lidová armáda zaútočila na jednotky contras na území Hondurasu, USA zvýšili finanční a vojenskou pomoc Hondurasu a contras.Honduraská vláda se spolu s Guatemalou, Kostarikou a Salvadorem podílela na vypracování mírového plánu pro Nikaraguu.

1990-1994 - Rafael Leonardo Callejas Romero prezidentem.

1990 - nikaragujské contras opusily zemi.

1992 - se vyostřil hraniční spor s El Salvadorem.

1994-1998 - Carlos Roberto Reina Idiáquez prezidentem.

1998 - Honduras s El Salvadorem podepsaly hraniční demarkační smlouvu a formálně ukončily hraniční spor.

1998-2002 - Carlos Roberto Flores Facussé prezidentem.

1999 - parlament schválil ústavní dodatek, podle něhož je armáda podřízena civilní moci. Prezident převzal velení armády, čímž ukončil 41 let její dominance v politice.

2002-2006 - Ricardo Maduro prezidentem.

2004 - Honduras spolu s Guatemalou, Kostarikou, Nikaraguou a El Salvadorem podepsaly s USA dohodu o Středoamerické zóně volného obchodu (CAFTA)

2006 - Manuel Zelaya prezidentem.

Použité a dopoučené informační zdroje

Tištěné publikace a časopisy:

Elektronické zdroje:
Chcete-li si ověřit dostupnost publikací v některých českých knihovnách, můžete použít Jednotnou informační bránu.
Tyto stránky vznikly v rámci interního grantového projektu VŠE v Praze č. IG 12/05.
Pokud máte nějaké připomínky k obsahu těchto stránek, napište nám.