Úvod Latinská Amerika Subsaharská Afrika Blízký východ Asie Tichomoří O těchto stránkách
Jemen
Přehled politického vývoje

12. století před n. l.-6 století n. l. - součást několika mocných říší, zdrojem bohatství dálkový obchod.

6. století - části Jemenu kontrolovala Etiopie a Persie.

7. století - součást arabského chalífátu.

16. století - část území pod nadvládu Osmanské říše, která však byla v 17. století vytvlačena.

Polovina 17 století - v jižní části se konstituovala drobná knížectví, jež byla postupně ši´ítskou sektou zaidítů (původně vládla v severním Jemenu) sjednocena do jednoho státního útvaru.

1839 - Britové ovládli jihojemenský přístav Aden a přilehlá území, která se stala až do roku 1937 součástí Britské Indie.

1849 - Osmané se vrací na sever území, nicméně musí čelit místnímu povstání.

1869 - otevření Suezkého průplavu, Aden slouží jako jedna z hlavních pobřežních stanic pro doplňování paliva a dalších zásob pro lodi plující hlavně do Indie.

Od počátku 20. století - reálná moc na severu Jemenu se postupně přesouvala do rukou imáma Jachji, vůdce zaidítů.

1904-05 a 1911 - vítězství imáma Jachji nad Osmanskou říší, po nichž získal severní Jemen autonomii.

1918 - rozpad Osmanské říše, severní Jemen vyhlásil nezávislost v čele imáma Jachji.

1937 - Aden vyhlášen britskou korunní kolonií a zbytek jižního Jemenu rozdělen na Západoadenský a Východoadenský protektorát.

1934 - imám Jachjá uzavřel s Velkou Británií smlouvu, jíž se zřekl nároků na připojení jižního Jemenu. Válka se Saúdskou Arábií, ve které ztratil Jemen provincie Džizán, Assír a Nadžrán, bohaté na naftu.

Po 2. světové válce - na severu sílila opozice proti monarchii, na jihu sílí osvobozenecké hnutí.

1948 - imám Jachja zavražděn, nicméně jeho synovi Ahmadovi se podařilo porazit opozici a nastoupit na jeho místo.

1955 - jih - na území britského protektorátu došlo k protibritskému povstání.

1958-61 - severní Jemen spojen na federativním základě s Egyptem a Sýrií do Sjednocené arabské republiky.

1959 - jih - 6 drobných států Západoadenského protektorátu pod patronací Velké Británie vyhlásilo Federaci jihoarabských emirátů.

1962 - imám Ahmad umřel a nastoupil jeho syn. Proti němu však uskutečněn převrat armádních důstojníků, kteří vyhlásili Jemenskou arabskou republiku, což vyvolalo občanskou válku mezi stupenci monarchie podporovanými Saudskou Arábií a stoupenci republiky podporovanými Egyptem.

1963 - jih - Federace jihoarabských emirátů se rozšířila o Aden a další emiráty a vytvořila Jihoarabskou federaci. Zbytek jižního Jemenu tvořil Jihoarabský protektorát.

1967 - Formation of southern Yemen, comprising Aden and former Protectorate of South Arabia. Country is later officially known as the People's Democratic Republic of Yemen (PDRY). Programme of nationalisation begins.

1967 - obě části jižního Jemenu (Jihoarabská federace včetně Adenu a Jihoarabský protektorát) se spojily a vyhlásily nezávislost Jihojemenské lidové republiky. Součástí nového státu se stal i ostrov Sokotra, do té doby britský.

Červen 1969 - v jižním Jemenu se do čela státu dostalo radikální křídlo Národněosvobozenecké fronty (ortodoxní marxisté).

Říjen 1970 - v jižním Jemenu přijeta nová ústava, země přejmenována na Jemenskou lidovou demokratickou republiku.

1970 - v severním Jemenu definitivně poražena moc imáma po té, co Saúdská Arábie definitivně uznala Jemenskou arabskou republiku.

1971 - po zátahu na disidenty v jižním Jemenu uprchly do severního Jemenu tisíce lidí. Vytvořeny ozbrojené skupiny, jejichž cílem je svržení vlády.

1972 - pohraniční srážky mezi oběma jemenskými státy. Příměří vyjednáno Ligou arabských zemí. Vlády jižního a severního Jemenu nakonec souhlasily s budoucím sjednocením.

V průběhu 70. a 80. let - oba jemenské státy pokračovaly v konfliktu, který jednání o sjednocení zpomalil.

1978 - prezidentem Jemenské arabské republiky byl ústavním shromážděním zvolen polní maršál Alí Abdalláh Sálih.

1979 - obnoveny boje mezi oběma jemenskými státy, obnoveno i úsilí tyto státy sjednotit.

1982 - v důsledku zemětřesení přišlo o život na 3000 lidí.

Leden 1986 - v jižním Jemenu vypukla občanská válka, jíž vyvrcholil mocenský boj uvnitř jednotlivých marxistických frakcí, která si vyžádala tisíce lidských životů. Prezident Alí Nassir Muhammad uprchl ze země a byla vytvořena nová vláda. Na 60 000 lidí uprchlo během konfliktu do sousední Jemenské arabské republiky, což vedlo k další roztržce mezi oběma jemenskými státy.

1988 - obnovena jednání o sjednocení.

1989 - představitelé Jemenské arabské republiky a Jemenské lidové demokratické republiky souhlasili s návrhem ústavy sjednoceného státu (byl vypracován již v roce 1981).

1990 - oba jemenské státy sjednoceny do Jemenské republiky v čele s prezidentem Sálehem. Předsedou vlády (viceprezidentem) se stal bývalý nejvyšší představitel Jemenské lidové demokratické republiky (vůdce Jemenské socialistické strany) Ali Salim al-Biedh).

1991 - Jemen je proti operaci protiirácké koalice v Kuvajtu.

1992 - nepokoje kvůli cenám potravin ve větších městech.

1993 - parlamentní volby, ve kterých zvítězil Všeobecný lidový kongres prezidenta Sáliha a vytvořil koalici se stranou Islam Islah a Jemenskou socialistickou stranou. Parlament formálně zvolil Sáliha a al-Biedha prezidentem a viceprezidentem. Al-Biedh však bojkotoval novou vládu a požadoval demilitarizaci bývalé hranice mezi severní a jižní částí, decentralizaci moci a vyšetřování desítek případů předvolebního zabíjení aktivistů Jemenské socialistické strany.

1994 - jih se pokusil odtrhnout (v květnu vyhlásil nezávislost Demokratické republiky Jemen s hlavním městem Aden), čímž začal 70tidenní občanskou válku. Sálih vyhlásil výjimečný stav a odvolal al-Biedha a další představitel jihu. Severní vojáci v červenci převzali kontrolu nad Adenem a al-Biedh a ostatní vůdci secesionistů uprchli ze země a v nepřítomnosti byli odsouzeni k trestu smrti. Rozhodnuto o přenesení hlavního města ze Saná do Adenu. Ústavní dodatky daly široké pravomoci hlavě výkonné moci a připravily možnost prezidentských voleb v roce 1999. Rovněž zdůraznily úlohu islámského práva šaría. V říjnu byla vytvořena vládní koalice stranami Islah a Všeobecný lidový kongres. Vprosinci došlo k menším vojenským srážkám na hranicích se Saúdskou Arábií.

1995 - Yemen, Eritrea clash over disputed island territory.

1995 - konflikt se Saúdskou Arábií v lednu urovnán za zprostředkování Egypta a Sýrie. V únoru došlo k vytvoření Demokratické opoziční koalice složené ze 13 opozičních skupin vedených Jemenskou socialistickou stranou. V prosinci vypukl ozbrojený konflikt s Eritreou o ostrovní skupinu Háníš, jejíž statut je od dob Osmanské říše nevyjasněn. Ostrovy leží v Rudém moři mezi oběma zeměmi na strategicky významné lodní cestě. S pomocí Světové banky a Mezinárodního měnového fondu začal prezident Sálih zavádět hospodářský restrukturalizační plán. Jemen není významným producentem ropy, naopak je jednou z nejchudších arabských zemí. Nezaměstnanost je odhadována na 35 %, 30 % Jemenců žije v chudobě.

1996 - v květnu se Jemen a Eritrea se dohodly na mírovém řešení konfliktu.

1997 - v dubnu konány první volby od skončení občanské války v roce 1994 do 301 členného parlamentu, které byly obecně považovány za spravedlivé, přesto členové opozice veřejně odsoudili výsledky jako pokus vlády legitimizovat nezákonný výsledek občanské války. Většinu křesel získal vládnoucí Generální lidový kongres prezidenta Sáliha.

1999 - prezidentské volby, ve kterých parlament zablokoval jediného možného opozičního kandidáta. Pozorovatelé souhlasí, že Sálihův největší úkol je potřeba důkladné politické a hospodářské reformy, která by čelila jemenským obrovským sociálním problémům a nedůvěře mezi severem a jihem.

2000 - v říjnu zničena americká loď v přístavu Aden sebevražedným útočníkem. Bomba vybuchla i na britské ambasádě. Přes plán hospodářské reformy uvedený v roce 1995 zůstává jih nerozvinutý a chudý po desetiletích komunistické nadvlády. Jižní Jemenci jsou také nespokojení s korupcí, protekcí a omezováním politického a občanského zapojování. Sálihova strana Všeobecný lidový kongres (General People's Congress, GPC) dominuje vládě a parlamentu, omezující nebo bránící zastoupení hlavní opoziční Jemenské socialistické strany (YSP) bývalého Jižního Jemenu. Země byla identifikována jako zdroj a tranzitní místo pro teroristy, zbraně a základna pro organizaci Al Kajda Usámy bin Ladina.

2001 - násilí doprovázelo municipální volby a referendum, které schválilo rozšíření prezidentské pravomoci a funkční období. Na návštěvě v USA prohlásil prezident Sálih, že Jemen je partnerem USA v boji proti terorismu.

2002 - Jemen vyhostil více než 100 zahraničních islámských učitelů ve snaze oslabit vliv extrémistů a Al Kajdy. V říjnu poškozen údajnými členy Al Kajdy tanker poblíž jemenského pobřeží.

2004 - boje vládních vojáků proti stoupencům šiítského duchovního Hussajna al-Houthi na severu země si vyžádaly podle různých odhadů 80 až 600 lidských obětí. V září byl al-Houthi zabit vládními jednotkami.

2005 - dalších více než 200 lidí přišlo o život při bojích vládních jednotek se stoupenci zabitého Hussajna al-Houthiho. V květnu oznámil prezident Sálih, že vůdce povstalců je ochoten boje zastavit výměnou za beztrestnost. Pokračují menší potyčky. Podle různých svědků bylo při srážkách s policií zabito asi 36 lidí protestujících v červenci proti snížení dotací na pohonné látky.

2006 - v březnu bylo propuštěno více než 600 stoupenců zabitého šiítského duchovního Hussajna al-Houthiho zadržených během bojů od roku 2004 na severu země.

Použité a dopoučené informační zdroje

Tištěné publikace a časopisy:

Elektronické zdroje:
Chcete-li si ověřit dostupnost publikací v některých českých knihovnách, můžete použít Jednotnou informační bránu.
Tyto stránky vznikly v rámci interního grantového projektu VŠE v Praze č. IG 12/05.
Pokud máte nějaké připomínky k obsahu těchto stránek, napište nám.