Úvod Latinská Amerika Subsaharská Afrika Blízký východ Asie Tichomoří O těchto stránkách
Kamerun
Přehled politického vývoje

Prvními obyvateli Pygmejové, později přišli bantuské kmeny.

11. a 19. století - příchod muslimských Fulbů z povodí Nigeru na sever země.

1472 - vylodění prvních Evropanů (Portugalců). V následujících stoletích sem pronikali španělští, nizozemští a britští obchodníci, rozvoj obchodu s otroky na pobřeží.

1520 - Portugalci zakládají první plantáže cukrové třtiny a začínají obchodovat s otroky.

17. století - Holanďané přebírají obchod s otroky od Portugalců.

1810 - Fulbové založili emirát Adamawa.

2. polovina 19. století - začátek expanze německých obchodníků.

1884 - Německo vyhlásilo protektorát nad pobřežím Kamerunu.

1916 - Kamerun obsazen francouzskými a britskými jednotkami.

1919 - Londýnská deklarace rozdělila Kamerun na britskou (asi 20 % území rozděleného na Severní a Jižní Kamerun) a francouzskou část (asi 80 % území).

1922 - Společnost národů přidělila Velké Británii a Francii jimi obsazené části Kamerunu do mandátní správy.

1946 - britská i francouzská část Kamerunu se stávají poručenskými územími.

1958 - francouzská část Kamerunu získává samosprávu, ministerským předsedou se stává Ahmadou Babatoura Ahidjo.

1960 - Francouzský Kamerun vyhlašuje nezávislost, Ahidjo prezidentem.

1961 - po referendu v britské části Kamerunu bylo toto území rozděleno. Jižní část se stala součástí Kamerunu (který se tak stal federací, obě části získaly velkou míru samosprávy) a severní část připadla Nigérii.

1961-63 - velké povstání údajně organizované Kamerunskou lidovou stranou potalčeno s pomocí francouzských vojáků.

1966 - jedinou politickou stranou v zemi se stala Národní kamerunská unie, vytvořená z 6 hlavních politických stran.

1972 - květnové referendum rozhodlo o vytvoření unitární republiky. Název státu změněn na Sjednocená republika Kamerun.

1982 - po rezignaci Ahidja se ministerským předsedou stal Paul Biya.

1983 - Biya obvinil Ahidja z přípravy státního převratu a ten odešel do exilu.

1984 - Biya zvolen prezidentem na první regulérní funkční období, název státu změněn na Kamerunská republika.

Začátek 90. let - protivládní demonstrace a postupný přechod na pluralitní politický systém.

1992 - v březnových prvních pluralitních parlamentních volbách zvítězila vládní strana Demokratické hnutí kamerunského lidu (RDPC). V říjnových prezidentských volbách byl znovu zvolen Paul Biya. Na konci roku se obnovil starý konflikt s Nigérií o pohraniční oblasti (poloostrov Bakasi a drobné ostrovy v Guinejském zálivu).

1994 - obnoveny boje s nigérijskou armádou o na ropu bohatý poloostrov Bakasi. Prezident Biya zabránil vypracování nové demokratické ústavy a posílil svojí autoritativní vládu. Hlavní součástí opozice je muslimské a anglofonní obyvatelstvo cítící diskriminaci převážně frankofonního režimu.

1996 - další srážky na kamerunsko-nigérijské hranici. V květnu oba státy souhlasily se zprostředkováním rozhovorů o poloostrově Bakasi ze strany OSN.

1997 - v květnových sporných parlamentních volbách získalo vládní Kamerunské národní demokratické hnutí (RDPC, bývalá Národní kamerunská unie) většinu v parlamentu. V říjnu byl v prezidentských volbách bojkotovaných hlavními opozičními stranami znovu zvolen Paul Biya.

1998 - organizace Transparency International označila Kamerun za nejzkorumpovanější zemi na světě.

2000 - navzdory silné kritice ochránců životního prostředí a lidských práv souhlasil Světová banka s financováním projektu vybudování ropovodu v Kamerunu a Čadu. Kamerunská katolická církev v říjnu odsoudila korupci, která podle ní zasahuje všechny složky společnosti.

2001 - v říjnu roste napětí mezi vládou a separatisty z řad 5 milionové anglicky mluvící menšiny.

2002 - červencové parlamentní a místní volby byly podle opozice provázeny nepravostmi a falšováním.

2002 - v říjnu rozhodl Mezinárodní soudní dvůr o tom, že na ropu bohatý poloostrov Bakasi má připadnou Kamerunu. Nigérie, která poloostrov okupuje však rozhodnutí odmítla.

2003 - v prosinci Nigéri předala Kamerunu 32 vesnic v souladu s rozhodnutím Mezinárodního soudního dvoru z roku 2002.

2004 - v lednu se Kamerun a Nigérie dohodly na společných pohraničních hlídkách na sporné hranici. V září Nigérie nesplnila termín pro předání poloostrova Bakasi Kamerunu. V listopadových prezidentských volbách byl znovu na 7 let zvolen Paul Biya.

2006 - v červnu po jednáních zprostředkovaných OSN Nigérie souhlasila se stažením svých jednotek s poloostrova Bakasi. Pařížský klub hlavních věřitelských zemí souhlasil s odepsáním téměř celého kamerunského dluhu, který se pohybuje ve výši kolem 3,5 miliardy USD. Po stažení svých jednotek Nigérie v srpnu oficiálně předala poloostrov Bakasi Kamerunu.

Použité a dopoučené informační zdroje

Tištěné publikace a časopisy:

Elektronické zdroje:
Chcete-li si ověřit dostupnost publikací v některých českých knihovnách, můžete použít Jednotnou informační bránu.
Tyto stránky vznikly v rámci interního grantového projektu VŠE v Praze č. IG 12/05.
Pokud máte nějaké připomínky k obsahu těchto stránek, napište nám.