Úvod Latinská Amerika Subsaharská Afrika Blízký východ Asie Tichomoří O těchto stránkách
Kapverdské ostrovy
Přehled politického vývoje

1456 - Portugalci objevují Ostrovy Zeleného mysu. Ostrovy jsou popsány jako opuštěné. Nicméně existují předpoklady, že ostrovy byly navštěvovány Maury, rovněž wulufskými, sererskými či lebuskými rybáři z africké pevniny. Téměř jistě znaly ostrovy Arabové a možná již Féničané.

1495 - Kapverdy se stávají portugalskou korunní kolonií. V následujících staletích jsou osidlovány především Portugalci dovezenými černými otroky.

1956 - Kapverdský odpor proti koloniální nadvládě se spojuje s hnutím v Portugalské Guineji (Guinea-Bissau) - Amílcar Cabral spoluzakládá levicově orientovanou Partido Africano da Independencia da Guiné e Cabo Verde (PAIGC - Africkou stranu za nezávislost Guineje a Kapverd).

1960 - PAIGC v Guineji zahajuje ozbrojený boj proti Portugalcům, mnoho Kapverďanů se jej účastní.

1966 - Pedro Verona Rodrigues Pires, významný představitel PAICG se na Kubě podílí na přípravě plánů invaze PAIGC na Kapverdy. Plán se nakonec nikdy neuskutečnil.

1973 - Cabral zavražděn, vrcholným představitelem PAIGC se stává Aristides Pereira.

1974 - revoluce v Portugalsku, Kapverdy zahajují jednání o nezávislosti, hlavním vyjednavačem je Pires. Uvažuje se o federaci s Guineou-Bissau, nakonec však Kapverdy získávají nezávislost jako samostatný stát.

Prosinec 1974 - na ostrovech vzniká přechodová vláda, která má zemi dovést k nezávislosti.

5.6.1974 - Parlamentní volby vyhrává PAIGC.

5. 7. 1975 - vyhlášena nezávislost na Portugalsku, prezidentem se stal Aristides Pereira, Pedro Pires jmenován premiérem. Ústava předpokládá spojení s Guineou-Bissau.

Listopad 1980 - převrat v Guineji-Bissau, prezident Luis Cabral (Kapverďan) a PAIGC jsou svrženi - konec plánů na spojení obou zemí.

1980 - PAIGC ústavně ukotvena jako jediná strana.V obavách z podobného vývoje jako v Guineji-Bissau opustil Pereira své demokratické sliby, dal uvěznit několik potenciálních oponentů a zavedl v zemi jednostranický politický systém. Tento krok jen posílil nespokojenost obyvatelstva, které strádalo častým nedostatkem potravin.

80. léta - dosáhnout ekonomické nezávislosti ostrovů chtěl Pereira prostřednictvím pozemkové reformy a znárodňování. Tento levicový program však byl v porovnání s jinými africkými státy socialistické orientace prováděn citlivě a pragmaticky. Přesto vláda jedné strany vyvolávala sílící opoziční protesty. Od poloviny 80. let se mohli i nestraníci zapojovat do politického života a státní kontrola ekonomiky se zmenšovala.

1981 - kapverdská část PAIGC se přejmenovává na Partido Africano da Independencia da Cabo Verde (PAICV - Africká strana za nezávislost Kapverd).

Počátek roku 1990 - v reakci na události v Evropě začaly uvnitř PAICV diskuse o případném zrušení ústavou zakotveného politického monopolu strany.

Duben 1990 - vzniká opoziční Movimento para a Democracia (MPD - Hnutí za demokracii) a požaduje okamžité zavedení pluralitního systému.

Září 1990 - ústavní změna zavádí v zemi pluralitní demokracii, připravují se volby.

Leden 1991 - parlamentní volby vyhrává MPD, Premiérem se stává předseda MPD Carlos Veiga.

Únor 1991 - v prezidentských volbách jasně zvítězil kandidát MPD António Manuel Mascarenhas Gomes Monteiro, Pereira, který rovněž kandidoval, uznal svoji porážku a odešel z aktivní politiky, šéfem PAICV se stává Pires. V následujících letech vlády strany MPD zastávala PAICV pod Piresovým vedením pozici konstruktivní a státotvorné opozice, což je v afrických podmínkách spíše ojedinělé chování opoziční strany.

Prosinec 1991 - výsledky komunálních voleb potvrzují převahu MPD.

1992 - restrukturalizace vlády, nová ústava, nové státní symboly. Přechod k demokracii je dokončen, je vyhlášena druhá republika.

1994 - MPD se štěpí. Část strany vedené prezidentem Mascarenhasem odchází a zakládá Partido da Convergencia Democrática (PCD).

Prosinec 1995 - parlamentní volby. Vítězí MPD, pozice opoziční PAICV mírně posiluje, třetí parlamentní stranou se stává PCD s jediným poslancem.

Únor 1996 - Mascarenhas Monteiro obhájil svůj úřad ve volbách 1996, kdy proti němu nekandidoval žádný protivník.

1999-2000 - krize v MPD, tuhý boj frakcí o předsednictví poté, co Veiga opustil předsednictví strany, aby se mohl připravit na prezidentskou kandidaturu. Strana se znovu štěpí.

Leden 2001 - parlamentní volby vyhrává a většinu mandátů získává PAICV. MPD je druhou nejsilnější stranou. Novým premiérem se stal José Maria Neves, od června 2000 nový prezident PAICV.

Únor 2001 - prezidentské volby. Vítězí Pedro Pirés, který ve 2. kolem získal jen o 17 hlasů více než Carlos Veiga. Výsledky voleb byly po zamítnutí odvolaní Veigy k Nejvyššímu soudu uznány a akceptovány i MPD a nedošlo tak k žádnému zpochybnění demokratických institucí.

2002 - katastrofální sucho. Kapverdy žádají o potravinovou pomoc.

2004 - organizace Freedom House je znepokojena situací v oblasti svobody tisku a upozorňuje na stálé ovlivňování soukromých médií vládou a rostoucí praxi sebecenzorství u novinářů především ve státem vlastněných médiích. V tíživé hospodářské situaci se novináři obávají ztráty zaměstnání. Freedom House hodnotí tisk na Kapverdských ostrovech pouze jako částečně svobodný.

Leden 2006 - PAICV vítězí v parlamentních volbách. Získává 52 % hlasů, MPD 42 %.

Použité a dopoučené informační zdroje

Tištěné publikace a časopisy:

Elektronické zdroje:
Chcete-li si ověřit dostupnost publikací v některých českých knihovnách, můžete použít Jednotnou informační bránu.
Tyto stránky vznikly v rámci interního grantového projektu VŠE v Praze č. IG 12/05.
Pokud máte nějaké připomínky k obsahu těchto stránek, napište nám.