Úvod Latinská Amerika Subsaharská Afrika Blízký východ Asie Tichomoří O těchto stránkách
Keňa
Přehled politického vývoje

Již před více než 20 miliony lety - podle nalezených fosílií se předpokládá, že území bylo osídleno předchůdci člověka, jedna z kolébek vzniku člověka.

Před 2,6 miliony lety - nálezy od jezera Turkana dosvědčují, že zde žil člověk.

Kolem roku 1000 před n. l. - oblast osídlena kušitskými kmeny.

Od 1. století n. l. - do země přicházejí arabští obchodníci.

600 - Arabs begin settling coastal areas, over the centuries developing trading stations which facilitated contact with the Arab world, Persia and India.

8. století - Arabové z Jemenu a Ománu začali na pobřeží zakládat obchodní stanice. Příchod bantuských a nilotských kmenů.

Od 11. století - obchodníci a osadníci z jižní Arábie zakládali na pobřeží drobné městské státy. Vznik svahilštiny smícháním arabštiny s místními zejména bantuskými jazyky.

1498 - u břehů Keni přistál Vasco da Gama. Začátek portugalské kolonizace.

16.-17. století - Mombasa ovládána Portugalci.

Druhá polovina 17. století - Portugalci postupně vytlačeni Araby, země se dostává pod nadvládu ománského imáma.

1737-84 - ománští sultáni si podmanili Zanzibar a pobřeží Keni.

18. století - vzniklo několik polosamostatných sultanátů. Do země vtrhli Masajové.

Konec 18. století - Británie začala podrobovat Keňu s cílem otevřít cestu ke kontrole pramenů Nilu v Ugandě.

Asi kolem roku 1830 - postup Masajů zastaven, když narazili na odpor Kikujů.

Počátek 19. století - založeny německé osady.

30. léta 19. století - Arabové z Ománu konsolidují moc nad pobřežím Východní Afriky (vítězí nad Mombasou). Centrem se v roce 1840 stal Zanzibar.

Konec 19. století - intenzívní britská expanze.

1885 - berlínská konference poprvé rozdělila Keňu na sféry zájmů Velké Británie a Německa.

1888 - Britská východoafrická společnost (British East Africa Company) získala od zanzibarského sultána koncesi na Keňu a Ugandu.

Červenec 1890 - Německo se vzdalo nároků v Keni.

1895 - v Keni vytvořen britský Východoafrický protektorát Zahájena stavba železnice spojující sousední britský protektorát Ugandu s přístavem Mombasa, která si vyžádala dovoz smluvních dělníků z Indie. Do země přichází i mnoho evropských osadníků, kteří se usazují především v úrodné oblasi na jihozápadě země, které se začíná přezdívat "bílá vysočina".

1901 - vybudována železnice z Mombasy k Viktoriinu jezeru.

Do roku 1904 - Keňa spravována společně s Ugandou.

1920 - Východoafrický protektorát změněn na korunní kolonii Keňa spravovanou britským guvernérem. Pobřeží nadále pod formální vládou zanzibarského sultána. 20. a 30. léta 20. století - proud přistěhovalců z Evropy a Asie přiostřuje napětí ve společnosti mezi Afričany, Indy a Evropany. Začátek převážně Kikuji organizovaného hnutí za práva domorodců.

1935 - začátek povstání Masajů, kterých Britové často používali proti Kikujům.

2. světová válka - Keňa využívána jako základna britských vojsk bojujících proti Italské východní Africe.

1944 - Kenyan African Union (KAU) formed to campaign for African independence. First African appointment to legislative council.

1944 - vytvořena Keňská africká unie (KAU) bojující za nezávislost Afriky. Do legislativní rady jmenován první Afričan.

1947 - do čela Keňské africké unie se dostal Jomo Kenyatta.

1952 - Secret Kikuyu guerrilla group known as Mau Mau begins violent campaign against white settlers. State of emergency declared. Kenyatta arrested.

1952 - tajná kikujská organizace Mau Mau zahájila ozbrojené akce proti evropským osadníkům. Vyhlášen výjimečný stav. Vůdce povstalců Jomo Kenyatta uvězněn. Během konfliktu v letech 1952-56 přišlo údajně o život 63 Evropanů a asi 11 a půl tisíce Kikujů. Více než 25 000 členů Mau-Mau bylo zatčeno a internováno v koncentračních táborech.

1953 - KAU zakázáno.

1956 - povstání Mau Mau potlačeno, tisíce lidí (převážně Afričanů) při tom bylo zabito.

1959 - Kenyatta propuštěn z vězení, ale ponechán v domácím vězení. V prosinci ukončen výjimečný stav.

Přelom 50. a 60. let - přes svůj neúspěch přinutilo kikujské hnutí Brity k ústupkům - národněosvobozenecké hnutí se opět aktivizovalo a vznikaly nové politické strany Afričanů.

1960 - Britové vyhlásili plány přípravy Keni na vládu Afričanů. Tom Mboya a Oginga Odinga vytvořili Keňský africký národní svaz (KANU).

1961 - Jomo Kenyatta propuštěný z domácího vězení převzal předsednictví v Keňském africkém národním svazu (KANU).

1963 - první parlamentní volby, většinu hlasů získal KANU, předsedou vlády se stal Jomo Kenyatta. V prosinci vyhlášena úplná nezávislost.

1964 - v prosinci se Keňa stala republikou v rámci Commonwealthu. Prezidentem zvolen Jomo Kenyatta (1894-1978), viceprezidentem se stal Oginga Odinga. Kenyattova vláda spolupracuje se západními zeměmi a Velkou Británií. Ve vnitřní politice potlačena opozice a strana KANU jedinou politickou stranou.

60. léta - vleklý konflikt se Somálskem o keňskou Severovýchodní provincii osídlenou převážně Somálci.

1966 - Odinga, příslušník kmene Luů, opustil z ideologických důvodů Keňský africký národní svaz a vytvořil alternativní Keňský lidový svaz (Kenya People's Union - KPU).

1967 - v červnu podepsána dohoda mezi Keňou, Tanzanií a Ugandou o východoafrické spolupráci (ukončena v roce 1977). V říjnu ukončen konflikt se Somálskem o keňskou Severovýchodní provincii.

2. polovina 60. let - prohloubení prozápadní orientace, upevněn autoritativní režim.

1968 - pokračující afrikanizace země. Po odevzdání pozemků a obchodů patřících Evropanům a Indům do vlastnictví Afričanů opustilo zemi mnoho bělochů. Od té doby podíl Evropanů a Indů na počtu obyvatel Keni výrazně klesl.

1969 - vražda ministra a tajemníka KANU Toma Mboyeho spustilo vlnu etnického násilí. KPU byla zakázána a Oginga Odinga uvězněn. KANU jako jediná strana vyhrává volby.

1974 - KANU opět vítězí jako jediná strana v parlamentních volbách, Kenyatta znovu zvolen prezidentem.

Přelom 70. a 80. let - politická labilita, ekonomická krize.

1978 - prezident Jomo Kenyatty umírá a na jeho místo nastupuje dosavadní viceprezident Daniel arap Moi (narozený v roce 1924). Tím se KANU udrželo u moci, ale snížila se moc předtím dominantní etnické skupiny Kikujů.

1982 - v červnu vyhlásilo keňské Národní shromáždění systém jedné strany. V srpnu armáda potlačila pokus o vojenský převrat příslušníků letectva. Odinga byl znovu uvězněn.

1983 - KANU ve volbách získalo méně než 50 % hlasů.

80. léta - boj mezi frakcemi ve vládním Keňském africkém národním svazu (KANU).

1986 - tajné volby nahrazeny veřejným "hlasováním ve frontě" (open "queue voting"). Snaha rozšířit moc prezidenta Moie vyvolává odpor opozice.

1987 - vláda se snaží potlačit opoziční skupiny. Mezinárodní kritika věznění politicky nepohodlných osob a porušování lidských práv.

1988 - Daniel Arap Moi zvolen potřetí prezidentem. Zvyšuje svou kontrolu soudnictví.

1989 - ministr financí George Saitoti nahradil ve funkci viceprezidenta J. Karanju obviněného z korupce. Osvobozeni političtí vězni.

1990 - Death of the foreign minister, Robert Ouko, in suspicious circumstances leads to increased dissent against government.

1990 - vláda údajně zapletena do smrti ministra zahraničních věcí Roberta Oukoa a anglického arcibiskupa, což posiluje nepokoje a nespokojenost s vládou.

1991 - srpnu bylo šesti opozičními politiky včetně Ogingy Odingy Fórum pro obnovu demokracie (FORD). Strana zakázána a její představitelé uvězněni, což vyvolalo mezinárodní odsouzení a věřitelé věřitelé ukončují hospodářskou pomoc. Na prosincové konferenci vládnoucí strany KANU odsouhlaseno zavedení vícestranického politického systému. Masová imigrace z Etiopie a Somálska. Patrný vzestup etnického násilí.

1992 - asi 2000 lidí přišlo o život během vlny etnického násilí na západě země. V srpnu se FORD rozpadlo na dvě frakce - FORD-Asili vedené bývalým vládním ministrem Kennethem Matibou) a FORD-Keňa vedené Ogingou Odingou. Toto oslabení opozice napomohlo prezidentovi Moiovi a vládnímu KANU vyhrát prosincové parlamentní volby. Opoziční strany získaly v těchto prvních svobodných volbách asi 45 % hlasů.

1993 - v listopadu podepsána dohoda Keni, Tanzanie a Ugandy o vzniku Východoafrického společenství (EAC). V dalších letech dochází na západě země k etnickým nepokojům v důsledku vyhánění etnických Kikujů a Luů příslušníky kmene Kalendžinů, ze kterého pochází i prezident Moi, z jejich území.

1994 - Oginga Odinga umřel. Opoziční skupiny vytvořily Spojenou národní demokratickou alianci, ta je však poznamenána trvalými neshodami.

1995 - v červnu založil známý antropolog Richard Leakey novou opoziční stranu Safina (svahilsky Archa Noemova). Do listopadu 1997 však byla této straně odmítána oficiální registrace.

1997 - demonstrace za demokratické reformy. Světová banka odmítla vyplatit 5 mld. USD úvěru plánovaného v rámci programu strukturálního přizpůsobování. V červenci uskutečněna schůzka opozičního vůdce Michaela Kijany Wamalwy s prezidentem Moiem o ústavní reformě. V listopadu realizováno množství ústavních změn, které umožnily vytváření koaličních vlád, dohled nezávislé komise (rozpuštěné v roce 1999) nad ústavou a nárůst počtu přímo volených míst v parlamentu z 188 na 210. V silně kritizovaných prezidentských volbách zvítězil dosavadní prezident Moi s 40,1 % hlasů. Jeho hlavními oponenty byli bývalý viceprezident Mwai Kibaki a Raila Odinga, syn Ogingy Odingy. V současně konaných parlamentních volbách získala vládnoucí strana KANU 109 z 209 křesel (podle jiných údajů 107 z 220 křesel).

1998 - srpnový bombový výbuch na americké ambasádě v Nairobi zabil 224 lidí a způsobil tisícům lidí zranění.

1999 - Richard Leakey, respektovaný opoziční vůdce, byl jmenován předsedou vlády, která má účinně bojovat proti široce rozšířené korupci a realizovat hospodářskou reformu. To dočasně zlepšilo vztahy s Mezinárodním měnovým fondem a Světovou bankou.

2000 - Keňa během roku nepokročila v demokratizaci politického života, který je rozdělován etnickými hranicemi. Vládní strana KANU je podporována etnikem Kalendžinů prezidenta Moia a některými menšími etniky, zatímco dvě největší etnika Kikujů a Luů jsou ve vzájemném nepřátelství. V prosinci označil keňský vrchní soud za neústavní a proto nezákonný Keňský protikorupční úřad (KACA), který vyšetřoval několik vlivných lidí kvůli obviněním z korupce. V Indexu vnímání korupce společnosti Transparency International byla Keňa hodnocena na 82. místě z 90 hodnocených zemí.

2001 - v dubnu musel premiér Leakey před soudem čelit obviněním ze zneužití pravomocí. V červnu přijal parlament zákon umožňující dovážet a vyrábět levné kopie léků proti HIV/AIDS. Etnické nepokoje kulminovaly v několika násilných střetech.

2002 - v červenci obdrželo asi 200 příslušníků kmene Masajů a Samburů odškodnění od britského ministerstva obrany ve výši více než 7 milionů USD za zmrzačení způsobené výbušninami zanechanými britskou armádou na jejich pozemcích před zhruba 50 lety. Listopadový útok na izraelské cíle v Keni, ke kterému se přihlásila Al Kajda, si vyžádaly několik lidských životů. V prosincových prezidentských volbách zvítězil opoziční kandidát Mwai Kibaki před kandidátem KANU Uhuruem Kenyattou. Byla tak ukončena 24 lettrvající vláda prezidenta Moia a 40 let trvající vláda KANU.

2003 - v lednu vláda jmenovala protikorupční komisi vedenou kritikem prezidenta Moia Johnem Githongem. V listopadu obnovil Mezinárodní měnový fond po tříleté pauze poskytování úvěrů Keni. V prosinci vláda rozhodla o udělení imunity bývalému prezidentovi Moiovi před stíháním kvůli korupci.

2004 - Dokončen dlouho očekávaný návrh nové ústavy. Návrh vyžadující schválení parlamentem počítá s omezením pravomocí prezidenta a vytvořením postu ministerského předsedy. Lhůta pro přijetí tohoto návrhu však nevyužita. Keňa zasažena suchem a neúrodou. Keňský ekolog Wangari Maathai získal Nobelovu cenu.

2005 - podle odhadů přišla Keňa v důsledku korupce za vlády prezidenta Kibaki o 1 miliardu USD. Vedoucí protikorupčního výboru John Githongo resignoval. V červenci přijal parlament po několika dnech násilných protestů návrh ústavy, která podle demonstrantů dává příliš mnoho pravomocí do rukou prezidenta. V listopadu a prosinci voliči návrh ústavy odmítli, což vyvolalo řadu změn ve vládě.

2006 - podle lednového vyjádření vlády potřebují asi 4 miliony obyvatel severních částí země potravinovou pomoc v důsledku sucha a neúrody. Na začátku roku také vypuká korupční skandál, do kterého jsou údajně zapleteni někteří členové vlády včetně ministra financí Davida Mwiraria, který odstoupil. V březnu uskutečnila policie na příkaz vlády zásah proti skupině Standard, jedné z hlavních mediálních společností v Keni. V dubnu byly vyhlášeny 3 dni smutku po pádu letadla v severní části země, ve kterém letělo několik předních politiků. V dubnu navštívil Keňu čínský prezident Chu Jintao a podepsal zde smlouvu umožňující Číně provádět průzkum možných ropných nalezišť poblíž keňského pobřeží.

Použité a dopoučené informační zdroje

Tištěné publikace a časopisy:

Elektronické zdroje:
Chcete-li si ověřit dostupnost publikací v některých českých knihovnách, můžete použít Jednotnou informační bránu.
Tyto stránky vznikly v rámci interního grantového projektu VŠE v Praze č. IG 12/05.
Pokud máte nějaké připomínky k obsahu těchto stránek, napište nám.