Úvod Latinská Amerika Subsaharská Afrika Blízký východ Asie Tichomoří O těchto stránkách
Kuba
Přehled politického vývoje

1492 - ostrov objevil Kryštof Kolumbus.

1511-1898 - španělská kolonie (postupné vyhubení původních indiánů).

1626 - námořní blokáda Havany holandským loďstvem.

1717 - zavedení královského tabákového monopolu na Kubě.

1762-1763 - okupace ostrova Angličany.

1828-1878 - první válka za nezávislost na Španělsku, tzv. desetiletá.

1895-1898 - druhá válka za nezávislost na Španělsku.

1898 - španělsko-americká válka, Španělsko se pařížskou smlouvou zřeklo Kuby, která formálně získala nezávislost, fakticky přešla pod vojenskou správu USA.

1901 - Kongres USA schválil tzv. Plattův dodatek (Platt Amendement) - ukončoval okupaci Kuby, zároveň v ústavě vymezoval právo USA na intervenci případech, pokud by byl ohrožen pořádek na Kubě, anebo plnění jejích mezinárodních závazků, dále umožňoval výstavbu vojenských základen USA na ostrově (Guantánamo).

1902 - vyhlášena Kubánská republika.

1903 - uzavřena bilaterální obchodní smlouva s USA, posílila závislost Kuby na americké ekonomice.

1917 - vstup do 1. světové války na straně dohodových mocností.

1925-1933 - Gerardo Machado Morales prezidentem - diktátorský režim.

1933 - Fulgencio Batista vede povstání proti Machadově vládě.

1933-1934 - Ramón Grau San Martín prezidentem.

1934 - americký prezident Franklin Delano Roosevelt v rámci politiky "dobrého sousedství" zrušil platnost Plattova dodatku, obnovena suverenita Kuby.

1941 - Kuba vstupuje do 2. světové války na straně Spojenců (bojů se nezúčastnila).

1940-1944 - Fulgencio Batista prezidentem, vliv Američanů zejm. v hospodářské oblasti.

1944-1948 - Ramón Grau San Martín prezidentem, korupční a represivní praktiky.

1945 - zakládajícím členem OSN.

1948 - zakládajícím členem Organizace amerických států.

1948-1952 - Carlos Prío Socarás prezidentem - pokračování v represivních praktikách, pronásledování dělnických a lidových vůdců.

1952 - Fulgencio Batista provedl vojenský puč a prohlásil se prezidentem, zrušil ústavu z roku 1940.

1952-1959 - období Batistovy diktatury, podporované ze strany USA.

1953 - Fidel Castro Ruz vedl neúspěšný útok na kasárna Montcada v Santiagu de Cuba.

1956 - Hnutí 26. července (podle dne útoku na Montcadu) vedené Castrem provedlo vylodění (loď Granma) v provincii Oriente a zahájilo partyzánskou válku tzv. barbudos (vousáčů) proti Batistově diktatuře (vedeno z pohoří Sierra Maestra).

1957 - vydán Manifest ze Sierra Maestry - politický a sociální program boje.

1958 - Fidel Castro a jeho bratr Raúl kontrolovali provincii Oriente, střední část Kuby ovládaly oddíly Enesta Guevary a Camila Cienfuegose, obsazením Santa Clary byla otevřena cesta do Havany. 31. prosince Fulgencio Batista oznámil svou abdikaci a opustil Kubu.

1959 - zvítězila Castrova revoluce, Castro se ujal moci, stal se předsedou vlády, realizoval pozemkovou reformu (na úkor latifundií).

1960 - v dubnu USA odmítly odebrat smluvený objem cukru a zastavily Kubě veškerou pomoc. Castro přijal hospodářskou a finanční pomoc nabídnutou ze strany SSSR. Americké ropné rafinerie odmítly zpracovat sovětskou ropu. Castro tyto rafinerie znárodnil, stejně tak cukrovary. V říjnu znárodněn základní průmysl a banky. Vydána tzv. Havanská deklarace - protiamerickým laděním zdůrazňovala zájmy latinskoamerických zemí.

1960 - v říjnu USA vyhlásily obchodní embargo Kubě.

1961 - 16. dubna Castro poprvé zmínil, že kubánský režim bude socialistický. 17. dubna neúspěšná invaze kubánských exilových sil, podporovaných CIA v Zátoce sviní na Playa Girón a Playa Larga (nedodržen plán podpory americkým letectvem), 28. dubna Castro potvrdil socialistickou orientaci revoluce.

1962 - na nátlak USA byla Castrova vláda vyloučena z OAS. Zahájeno embargo na dovoz kubánského zboží do USA a americký vývoz na Kubu. SSSR instalovaly raketové komplexy na ostrově, sestřelen americký letoun U-2. V říjnu USA zahájily námořní blokádu (karanténu) a ultimativně vyzvaly SSSR k odstranění raketových základen. Sovětský svaz ustoupil a základny demontoval (USA se zavázaly nenapadnout Kubu a stáhnout vlastní rakety z Turecka).

1963 - založena Jednotná strana socialistické revoluce, sjednocující levicové síly, v čele s Castrem.

1964 - diplomatická izolace Kuby ze strany členů OAS (kromě Mexika) do roku 1975.

1965 - Jednotná strana socialistické revoluce přejmenována na Komunistickou stranu Kuby - byla vedoucí silou ve státě i společnosti, Castro se stal prvním tajemníkem ústředního výboru strany.

1972-1991 - člen Rady vzájemné hospodářské pomoci.

1975 - kubánská armáda intervenovala na žádost angolské vlády v Angole na pomoc levicových sil (vojska stažena mezi lety 1989-1991).

1975 - nová ústava, posilovala pozici Castra.

1977 - kubánská vojska na žádost etiopské vlády intervenovala v Etiopii (vojska stažena v roce 1989).

1979 - Castro předsedá Organizaci nezúčastněných států.

1980 - 125 tisíc Kubánců opustilo ostrov z přístavu Mariel směrem na Floridu, tzv. boatlift, Castro odchod povolil.

1990 - Castrova vláda vyhlásila úsporná opatření v důsledku omezované pomoci ze strany SSSR, tzv. "zvláštní období v době míru" (período especial en tiempo de paz, válečná ekonomika v době míru), zaveden v přídělový systému obyvatelstvu.

1992 - Kuba a Rusko se dohodly, že v roce 1993 bude staženo 1630 ruských vojáků (uskutečnilo se).

1992 - více než 30 skupin opozice vytvořilo koalici - Operativní koordinační centrum kubánské opozice a disentu.

1993 - kubánská vláda legalizovala dolarové transakce a povolila omezené soukromé podnikání.

1994 - kubánské úřady tolerovaly odjezd Kubánců na vlastních plavidlech k pobřeží USA (USA na příliv kubánských uprchlíků reagovala stanovením roční kvóty 20 tisíc přijatých Kubánců).

1995 - přijat zákon, který dovoluje zahraničním investorům přístup do všech sektorů země kromě školství zdravotnictví a obrany.

2000 - šestiletý Kubánec Elián González, který při útěku z Kuby ztroskotal u amerických břehů se po osmi měsících pobytu v USA vrátil se svým otcem na Kubu (celá událost byla politizována a sledována veřejností).

2002 - v rámci projektu Varela iniciovaného a vedeného disidentem Oswaldem Payou bylo shromážděno 10 000 podpisů, požadujících referendum o politickém režimu na Kubě, tj. referendem by mohlo dojít ke změně režimu ústavní cestou.

2002 - kubánská vláda schválila ústavní dodatek o neměnitelnosti socialistického zřízení na Kubě.

2003 - parlament odmítl projekt Varela. Odsouzeno a uvězněno 75 představitelů disentu, za což byl Castro mezinárodně kritizován.

Použité a dopoučené informační zdroje

Tištěné publikace a časopisy:

Elektronické zdroje:
Chcete-li si ověřit dostupnost publikací v některých českých knihovnách, můžete použít Jednotnou informační bránu.
Tyto stránky vznikly v rámci interního grantového projektu VŠE v Praze č. IG 12/05.
Pokud máte nějaké připomínky k obsahu těchto stránek, napište nám.