Úvod Latinská Amerika Subsaharská Afrika Blízký východ Asie Tichomoří O těchto stránkách
Kuvajt
Přehled politického vývoje

Kolem roku 2500 před n. l. - území dnešního Kuvajtu tranzitním a obchodním centrem zmiňovaným sumerskými a indickými obchodníky.

4. století před n. l. - kuvajtské ostrovy opěrným bodem Alexandra Velikého při jeho tažení do Indie.

3.-2. století před n. l. - území Kuvajtu ovládli Seleukovci.

7. století n. l. - Kuvajt se stal součástí arabského chalífátu.

13.-15. století - do této oblasti směřovaly útoky Turků a Peršanů.

Od 16. století - severovýchodní část Arabského poloostrova (včetně Kuvajtu) formálně součástí Osmanské říše.

18. století - příchod osadníků do míst dnešního hlavního města z vnitrozemí Arabského poloostrova.

1756 - vyhlášeno autonomní knížectví v čele s dynastií as-Sabáh.

1829 - Kuvajt připojen k turecké provincii Basra.

Od počátku 19. století - rostoucí zájem Britů o Kuvajt.

1899 - v důsledku obav z Turecka uzavřel kuvajtský šajch Mubarak "Veliký" smlouvu s Velkou Británií o vytvoření protektorátu (ten byl Tureckem uznán až roku 1913). Touto smlouvou Kuvajt předal kontrolu svých zahraničních záležitostí a obrany Velké Británii.

1922 - britská mandátní správa pro Irácké království poprvé stanovila hranice Kuvajtu.

Mezi světovými válkami - Kuvajt prožíval období hospodářské a politické stagnace.

1937 - objev bohatých ropných nalezišť americko-britskou Kuvajtskou ropnou společností. Těžba zpožděna druhou světovou válkou.

Konec 30. let 20. století - prvním projevem moderního nacionalismu bylo mladokuvajtské hnutí, které požadovalo kromě ukončení britské nadvlády i připojení k Iráku.

Po 2. světové válce - roste hospodářský význam země v důsledku těžby ropy.

19. 6. 1961 - zrušen britský protektorát a vyhlášena nezávislost Kuvajtu. Šajch se stává emírem, který vládne prostřednictvím jím jmenovaného premiéra a vlády. Vláda se podílí na moci s parlamentem (národním shromážděním), který však může být emírovým dekretem rozpuštěn. Irák ji odmítl uznat s odůvodněním, že se jedná o historickou oblast Iráku, respektive provincie Basra.

1963 - v souladu s novou ústavou konány volby do Národního shromáždění. Irák se dočasně vzdal svého nároku na Kuvajt.

7. 7. 1965 - ke Kuvajtu byla připojena severní část neutrálního území Wafra.

1976 - emír rozpustil Národní shromáždění, které podle něj nejdná v zájmu země.

1980-88 - v íránsko-iráské válce Kuvajt podporuje Irák.

1981 - obnovena činnost Národního shromáždění (opět ukončena v roce 1986).

1985-86 - deportace příslušníků šiítské menšiny (převážně Íránců) kvůli obavám z růstu vlivu Íránu.

1990 - Irák obvinil Kuvajt z krádeže irácké ropy z naleziště poblíž vzájemných hranic. Saddám Husajn hrozí vojenskou akcí. V srpnu provedl Irák invazi do Kuvajtu, svrhla emíra a dosadil prozatímní vládu, Irák připojil Kuvajt ke svému území a vyhlásil ho svojí 19. provincií.

17. 1. 1991 - po té, co Irák nesplnil rezoluci OSN, která mu nařizovala stažení z Kuvajtu, zahájena vojenská akce mezinárodních sil na osvobození Kuvajtu pod názvem Pouštní bouře. Do konce února dosáhly mezinárodní jednotky hlavního města Kuvajtu. Ustupující irácká armáda zapálila kuvajtské ropné vrty.

1991 - návrat emíra, vahlášeno tříměsíční období stanného práva.

1992 - vítězství opozičních sil ve volbách do Národního shromáždění, konaných v důsledku domácího a mezinárodního tlaku.

1993 - OSN vyznačilo nové irácko-kuvajtské hranice.

1994 - po nátlaku OSN a za zprostředkování Ruska Irák oficiálně uznal kuvajtskou nezávislost a irácko-kuvajtskou hranici vyznačenou OSN. Z obavy před růstem islámského fundamentalismu odmítl emír návrh parlamentu na zavedení islámského práva šaría.

1996 - parlamentní volby, kterých se účastnili pouze nečlenové politických stran (provládní kandidáti získali 30 křesel).

1999 - emír rozpustil Národní shromáždění kvůli sporům mezi členy parlamentu a vlády o chyby ve státním vydání Koránu. V následných parlamentních volbách ztratily stoupenci dosavadní vlády, nejvíce hlasů získali liberálové a islamisté. Emírský dekret umožnil ženám volit, ale později byl těsnou parlamentní většinou zamítnut, takže volební právo mají v současné době pouze kuvajtští muži starší 21 let a lidé naturalizovaní více než 20 let.

2000 - Rada bezpečnosti OSN poskytla Kuvajtu kompenzaci za ztracenou ropnou produkci během sedmiměsíční irácké invaze ve výši 15,9 miliardy USD.

2002 - v březnu se uskutečnil v Bejrútu summit, který představoval normalizaci vztahů mezi Kuvajtem a Irákem. Irák se zavázal neopakovat invazi podobnou té z roku 1990.

2003 - Kuvajt jednou ze základen desítek tisíc vojáků při operaci USA s cílem svrhnout iráckého vůdce Saddáma Husajna. V perlamentních volbách uspěli především kandidáti islamistů a provládních sil, liberálové naopak oslabili. Ministerským předsedou jmenován šajch Sabah al-Ahmad al-Sabah.

2004 - vláda oznámila, že je připraveno kolem 200 žalob z válečných zločinů proti Saddámu Husajnovi z doby okupace Kuvajtu v letech 1990-91. Kuvajt je údajně připraven zříci se "významné" části svých pohledávek vůči Iráku.

2005 - v lednu vypukly střety mezi islamistickými ozbrojenci a policií. Parlament schválil zákon umožňující ženám volit a kandidovat do parlamentu. V červnu byla jmenována Massúma al-Mubaraková jako první žna ministryní.

2006 - v lednu zemřel kuvajtský emír šajch Džáber. Nahradil ho korunní princ šajch Saad, nicméně po několika dnech je i ten z důvodu obav o jeho zdraví nahrazen šajchem Sabahem al-Ahmadem. V únoru šajch Sabah jmenoval korunním princem svého bratra šajcha Nawafa a svého synovce šajcha Násira ministerským předsedou. V dubnových doplňovacích municipálních volbách poprvé volily i ženy, podobně jako v červnových volbách parlamentních. Žádná z kandidátek však v těchto volbách zvolena nebyla. Volná opoziční koalice reformistů, liberálů a islamistů získala dvě třetiny křesel v parlamentu.

Použité a dopoučené informační zdroje

Tištěné publikace a časopisy:

Elektronické zdroje:
Chcete-li si ověřit dostupnost publikací v některých českých knihovnách, můžete použít Jednotnou informační bránu.
Tyto stránky vznikly v rámci interního grantového projektu VŠE v Praze č. IG 12/05.
Pokud máte nějaké připomínky k obsahu těchto stránek, napište nám.