Úvod Latinská Amerika Subsaharská Afrika Blízký východ Asie Tichomoří O těchto stránkách
Kyrgyzstán
Přehled politického vývoje

2. století před n. l. - první zmínky o Kyrgyzech v čínských kronikách.

8. století n. l. - invaze Arabů do Střední Asie, zavádění islámu.

10.-13. století - předci Kyrgyzů se pod tlakem Mongolů stěhují do oblasti Tian-Šanu a Pamíru. Formování Kyrgyzského etnika.

13. století - Kyrgyzové poléhají mongolské invazi.

16. století - Kyrgyzové migrují na území dnešního Kyrgyzstánu, který se stal součástí džúngarsko-ojratského chanátu.

1758 - mongolští Ojráti poraženi čínskými Mandžuy a Kyrgyzstán se stal nominální součástí čínské říše.

Začátek 19. století - Kyrgyzstán obsazen uzbeckého kokandského chanátu, proti jehož vládě vypukají četná povstání.

1878 - začlenění kokandského chanátu do Ruska.

1916-17 - protiruské povstání krutě potlačeno, mnoho Kyrgyzů prchá do Číny. Po bolševické revoluci postupně nastolena sovětská moc.

1918-20 - občanská válka postupně obnovena bolševická moc.

20. a 30. léta - sovětské reformy, kolektivizace zemědělství, konec tradičního kočovného pastevectví, někteří Kyrgyzové prchají do hor a do Číny. Čistky inteligence a nepohodlných osob.

1921 - Kyrgyzstán součástí Turkestánské autonomní sovětské socialistické republiky.

1924 - vytvořen Karakirgizská (od roku 1925 Kirgizská) autonomní oblast v rámci RSFSR.

1926 - Kirgizská AO přeměněna na autonomní sovětskou socialistickou republiku v rámci RSFSR.

1936 - Kirgizstán změněn na svazovou republiku SSSR. Za sovětské vlády podporováno ruské přistěhovalectví (hlavně kolem hlavního města Frunze, dnešní Biškek).

1990 - po etnických srážkách mezi Uzbeky a Kyrgyzy u hranic s Uzbekistánem zaveden výjimečný stav. Prezidentem zvolen člen reformního křídla kirgizské komunistické strany Askar Akajev. Názevstátu změněn z Kirgizstánu na Kyrgyzstán. Vyhlášena svrchovanost.

1991 - hlavní město Frunze přejmenováno na Biškek. Vyhlášená plná nezávislost a Kyrgyzstán vstoupil do SNS.

1992 - Kyrgyzstán členem OSN a KBSE. Zahájeny ekonomické reformy.

1993 - nahrazení ruského rublu kyrgyzským somem jako platidlem.

1994 - v referendu podpořeny radikální ekonomické reformy prezidenta Akajeva. Kyrgyzstán, Kazachstán a Uzbekistán podepsaly dohodu o spolupráci, jejímž cílem je vytvoření Euroasijské unie.

1995 - první svobodné parlamentní volby, ve který získaly většinu nezávislí kandidáti. V prezidentských volbách potvrzen v úřadu Akajev (71,6 % hlasů).

1996 - v referendu schválena změněna ústava, posíleny pravomoci prezidenta na úkor parlamentu. Podepsána integrační smlouva mezi Kazachstánem, Kyrgyzstánem, Ruskem a Běloruskem o vytvoření Společenství integrovaných států, jehož cílem je hlubší spolupráce těchto států v různých oblastech.

1998 - vyhlášeno moratorium na trest smrti. Ústavní soud rozhodl o tom, že se Akajev může potřetí v roce 2000 ucházet o funkci prezidenta. Kyrgyzstán se jako první postsovětská republika stal členem Světové obchodní organiazce.

1999 - do oblasti u tádžických hranic musela být vaslána armáda po té, co zde islámští ozbrojenci obsadili několik vesnic a zajali několik rukojmí. Po těžkých bojích byli rukojmí údajně propuštěni.

2000 - opakující se boje s islámskými ozbrojenými skupinami u hranic s Tádžikistánem. V prezidentských volbách, které mezinárodní pozorovatelé označili za zmanipulované, bal na dalších 5 let znovu zvolen Akajev.

2001 - Kyrgyzstán se připojil k Číně, Rusku, Kazachstánu, Uzbekistánu a Tádžikistánu při vatváření Šanghajské kooperační organizace, která chce bojovat proti etnickénu a náboženskému násilí a podporovat obchod.

2002 - nepokoje a protesty v souvislosti s uvězněním některých předáků opozice si vyžádaly několik lidských životů. Vláda kvůli tomu odstoupila. Parlament ratifikoval smlouvu o hranicích s Čínou. Kyrgyzstán uskutečnil s Čínou první společné vojenské cvičení simulující reakci na teroristický útok. V listopadu byla uvězněna řada demonstrantů požadujících odstoupení prezidenta Akajeva.

2003 - ve sporném referendu schválena změna ústavy, která měla konsolidovat moc prezidenta. Dolní komora parlamentu schválila zákon o doživotní imunitě prezidenta Akajeva a dalších dvou bývalých komunistických funkcionářů. Rusko otevřelo ruskou leteckou základnu poblíž základny užívané americkou armádou.

2005 - parlamentní volby, kterých se nemohly účastnit někteří kandidáti opozice, vyvolaly demonstrace opozice, která požadovala rezignaci prezidenta Akajeva. Ten uprchl do Ruska a později v Moskvě rezignoval. V prezidentských volbách drtivě zvítězil Kurmanbek Bakiev. Vzpoura ve vězení, během které zastřelen i předseda kyrgyzské vlády, si vyžádala řadu obětí. V zemi řada politicky motivovaných vražd.

2006 - tisíce demonstrantů v Biškeku požaduje od prezidenta Bakieva zásah proti zločinnosti a korupci.

Použité a dopoučené informační zdroje

Tištěné publikace a časopisy:

Elektronické zdroje:
Chcete-li si ověřit dostupnost publikací v některých českých knihovnách, můžete použít Jednotnou informační bránu.
Tyto stránky vznikly v rámci interního grantového projektu VŠE v Praze č. IG 12/05.
Pokud máte nějaké připomínky k obsahu těchto stránek, napište nám.