Úvod Latinská Amerika Subsaharská Afrika Blízký východ Asie Tichomoří O těchto stránkách
Libérie
Přehled politického vývoje

Asi 12. století - příchod prvních obyvatel ze severu a východu.

15. století - na pobřeží Libérie přistáli první Evropané (Portugalci).

Od 16. století - do Libérie pronikají Nizozemci, později Francouzi a Angličané.

1816-92 - asi 22 tisíc osvobozených otroků většinou z USA se přestěhovalo na území dnešní Libérie.

1819 - Americká kolonizační společnost zakoupila pro osvobozené otroky z USA ostrov Providence na Pepřonosném pobřeží a pozemky na pevnině v jeho blízkosti. Mezi osvobozenými otroky a domorodci docházelo od počátku ke konfliktům.

1821 - založena Monrovia, pojmenovaná na počest amerického prezidenta Jamese Monroea.

20. a 30. let 19. století - vznik dalších sad na pobřeží.

1837 - vytvoření Federace liberijských osad.

1847 - v červenci vyhlášena republika s ústavou vypracovanou podle ústavy USA. Libérie se stala první nezávislou republikou v Africe, jež si díky stykům s USA zachovala v dalším období svojí nezávislost. Od počátku však existuje napětí mezi domorodými Afričany a přistěhovalci z Ameriky a jejich potomky. Zatímco potomci bývalých otroků mocensky ovládají stát, byť tvoří jen velmi malou část populace, domorodá většina obyvatel nemá k moci přístup.

1892 - definitivní stanovení hranic po jednání s Francií a Velkou Británií.

1917 - Libérie vyhlašuje válku Německu a poskytuje tak spojencům základnu v západní Africe.

1919 - část teritoria odstoupena Francii.

1926 - Firestone Tyre and Rubber Company otevírá plantáže kaučukovníků na půdě poskytnuté vládou. Produkce kaučuku se stává základem domácí ekonomiky.

1936 - na nátlak Společnosti národů zrušeny nucené práce pro domorodé obyvatele.

1943 - William Tubman byl zvolen prezidentem.

1944 - vyhlášení války mocnostem Osy.

Po roce 1945 - rozsáhlé investice amerického kapitálu.

2. polovina 40. let 20. století - demokratizace politického života.

1944-71 - prezidentem William Tubman (1895-1971).

1951 - v květnových prezidentských volbách poprvé volí ženy a domorodci.

1958 - rasová diskriminace postavena mimo zákon.

1971 - Tubman umírá a jeho nástupcem je William Tolbert Jr.

1974 - Vláda poprvé přijímá pomoc od Sovětského svazu.

1978 - Libérie podepisuje obchodní dohodu s Evropským hospodářským společenstvím.

1979 - Více než 40 lidí bylo zabito v nepokojích, které byly vyvolány navrženým zvýšením cen potravin.

1980 - vojenský převrat vrchní seržanta Samuela Doea ukončil relativně stabilní politický vývoj po druhé světové válce. Prezident Tolbert a 13 jeho spolupracovníků bylo veřejně popraveno. Tím byla ukončena více než 100 let trvající vláda přistěhovalých ovobozených amerických otroků a jejich potomků. Lidová rada spásy (People´s Redemption Council) v čele s Doeem ruší ústavu a přebírá veškeré pravomoce. Oslabena spolupráce s USA. Narůstající společenské napětí vyvrcholilo občanskou válkou.

80. léta - hospodářská krize, narůstající společenské napětí.

1984 - na nátlak USA a dalších věřitelů dovolil Doeův režim návrat politických stran.

1985 - Doe vyhrál pezidentské volby.

1989 - Národní vlastenecká fronta Libérie (NPFL) vedená Charlesem Taylorem začala povstání proti vládě z území sousední Sierry Leone. Byla tak zahájena krvavá občanská válka.

1990 - Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS) vyslalo v srpnu mírové sbory (ECOMOG) k potlačení povstání a ukončení občanské války v Libérii. Doe byl v září popraven odštěpeneckou frakcí NPFL).

1991 - ECOWAS a NPFL se dohodli na odzbrojení a vytvoření Prozatimní vlády.

1992 - NPFL zahájila mohutný útok na západoafrické mírové síly v Monrovii, které odpověděli bombardováním pozic NPFL mimo hlavní město a zatlačily NPFL zpátky na venkov. Válka vedla k faktickému rozdělení země mezi jednotlivé povstalecké vůdce (Charles Taylor, Prince Yormie Johnson).

1993 - válčící frakce vypracovaly na jednáních zprostředkovaných OSN plán na vytvoření koaliční přechodné vlády a ukončení bojů. V červenci podepsána mírová smlouva mezi třemi hlavními válčícími skupinami v beninském hlavním městě Cotonou 1993. V srpnu přechodná koaliční vláda vytvořena. Povstalecký vůdce Charles Taylor kontroloval v té době dvě třetiny území Libérie, území kolem Monrovie kontrolovaly západoafrické mírové sbory. Severozápad Libérie kontrolovalo povstalecké hnutí ULIMO.

1994 - Válčící frakce se dohodly na harmonogramu odzbrojení a vytvoření společné Rady státu. V záříbyla v ghanském městě Akosombo podepsána nová mírová smlouva mezi zástupci tří válečných stran a velitelem ECOMOG.

1995 - pod tlakem OSN podepsána další mírová dohoda. V září byla vytvořena nová Státní rada v čele s profesorem literatury Wiltonem Sankawulem. Podle odhadů bylo během války v letech 1989-95 zabito na 150 tisíc lidí.

1996 - v dubnu byly obnoveny boje mezi jednotlivými frakcemi zejména kolem hlavního města Monrovia. Prozatimní hlavou státu se stal Ruth Perry. Podepsána nová mírová dohoda. V srpnu zahájily Západoafrické mírové sbory odzbrojování, odstraňování pozemních min a otevírání silnic, čímž umožnily uprchlíkům návrat do jejich původních domovů

1997 - v červenci se konaly prezidentské a parlamentní volby. Jedne z povstaleckých vůdců Charles Taylor získal většinu hlasů (75,3 %) a jeho Národní vlastenecká strana získala většinu křesel v Národním shromáždění. Mezinárodní pozorovatelé označili volby za svobodné a spravedlivé.

1999 - v lednu Ghana a Nigérie obvinily Libérii z podpory povstalců z Revoluční spojené fronty v Sierře Leoně. Británie a USA hrozily ukončením pomoci. V dubnu zaútočili povstalci z území sousední Guineje na město Voinjama. Boje vyhnaly více než 25 000 lidí. V září Guinea obvinila liberijské síly ze vstupu na své teritorium a z útoku na pohraniční vesnice. Jednotky ECOMOG z Libérie staženy.

2000 - v září zahájily Liberijské jednotky ofenzívu proti povstalcům na severu země. Údajné pašování zbraní podnítilo OSN v říjnu 2000, aby uvalila restrikce na udělování víz liberijským oficiálním představitelům. Taylor se dovolával zrušení zbraňového embarga uvaleného na Libérii v roce 1992 a obviňoval Guineu z podpory liberijských disidentů, kteří jsou údajně odpovědni za útoky na severní části Libérie. Vláda prezidenta Charlese Taylora se ocitala ve stále větší mezinárodní izolaci v reakci na zprávy o porušování lidských práv a údajném pašování zbraní do sousední Sierry Leone. Zpráva OSN z prosince 2000 obvinila prezidenta Taylora z poskytování zbraní a výcviku bojovníků Revoluční sjednocené fronty (Revolutionary United Front) výměnou za sierraleonské diamaty. Prezident Taylor vznesená obvinění odmítl. Diplomatické styky s Guineou byly ke konci roku 2000 významně omezeny.

2001 - v únoru liberijská vláda oznámila, že sierraleonský povstalecký vůdce Sam Bockarie, známý také jako Mosquito, opustil zemi. V květnu Rada bezpečnosti OSN znovu na Libérii uvalila zbrojní embargo k potrestání Taylora za obchod se zbraněmi dodávanými povstalcům v sousední Sierřa Leone.

2002 - v lednu opustilo území bojů více než 50 000 liberijských a sierraleonských uprchlíků. V září prezident Taylor ukončil osmiměsíční výjimečný stav a zákaz politických sdružení.

2003 - v březnu povstalci otevřeli několik bojových front a postoupili až na vzdálenost 10 km od Monrovie. Desítky tisíc lidí byly probíhajícími boji vyhnány ze svých domovů. Červnové rozhovory v Ghaně zaměřené na ukončení povstání byly zastíněny obviněním prezidenta Taylora z válečných zločinů kvůli jeho údajné podpoře povstalců ve Sierře Leoně. Po zintenzívnění bojů byly v srpnu vyslány do Libérie nigerijské jednotky organizace ECOWAS. Charles Taylor předal moc svého zástupci Mosese Blahovi a uprchl ze země. Prozatímní vláda a povstalci podepsali v Ghaně mírovou smlouvu. Na přelomu září a října se stáhly amrické jednotky OSN a byla zahájena hlavní mírová mise OSN, které se zúčatnily tisíce vojáků. V říjnu jmenován hlavou státu Gyude Bryant.

2004 - v únoru se mezinárodní dárci rozvojové pomoci zavázali poskytnou pomoc ve výši 500 milionů USD na rekonstrukci válkou poničené Libérie. V říjnu se v Libérii odehrály nepokoje, za nimiž stojí podle pozorovatelů OSN bývalé povstalecké skupiny. Nepokoje si vyžádaly asi 16 lidských životů.

2005 - OSN prodloužilo zákaz obchodování s liberijskými diamanty, které slouží jako zdroj financování občanské války. V září Libérie souhlasila s mezinárodním dozorem nad svými financemi, což má pomoci boji proti korupci. V listopadu byla první prezidentskou v Africe v historii zvolena Ellen Johnson Sirleafová.

2006 - v lednu se ujala úřadu nová prezidentka Sirleafová. V únoru byla vytvořena Komise pravdy a smíření, která má vyšetřovat případy porušování lidských práv v období 1979-2003. Vdubnu stanul ve Sierře Leone před soudem OSN bývalý liberijský prezident a povstalecký vůdce Charles Taylor, aby se zde zpovídal ze zločinů proti lidskosti. V červnu souhlasil Mezinárodní trestní tribunál s konáním procesu proti Taylorovi ve svém ústředí v Nizozemsku.

Použité a dopoučené informační zdroje

Tištěné publikace a časopisy:

Elektronické zdroje:
Chcete-li si ověřit dostupnost publikací v některých českých knihovnách, můžete použít Jednotnou informační bránu.
Tyto stránky vznikly v rámci interního grantového projektu VŠE v Praze č. IG 12/05.
Pokud máte nějaké připomínky k obsahu těchto stránek, napište nám.