Úvod Latinská Amerika Subsaharská Afrika Blízký východ Asie Tichomoří O těchto stránkách
Madagaskar
Přehled politického vývoje

10.-6. století před n. l. - první vlna imigrace indonéských kmenů z jižní Sumatry. Míšení s místním černošským obyvatelstvem, jehož zbytky na Madagaskaru dosud žijí. Malgaština příbuzná s indonéskými jazyky.

Od 3. století n. l. - z východní Afriky pronikají bantuské kmeny.

Od 7. století - zakládány první arabské obchodní osady na severu a západě země.

10. století - Arabové založili na ostrově první sultanát.

14. století - na počátku století vznikl na jihovýchodě ostrova stát Sakalavů. V centrální části se rozvíjí stát Imerina (Merina).

1500 - na ostrově přistál jako první Evropan Portugalec Diego Diaz.

16.-17. století - poslední imigrace z Indonésie a Malajska.

1642 - Francie proklamovala svoje nároky na ostrov, její pokusy o kolonizaci ostrova však nebyly úspěšné.

1643 - Francie vznáší nároky na ostrov, její pokusy o kolonizaci ale nejsou úspěšné.

Konec 17. a začátek 18. století - ostrov často využíván jako základna evropských pirátů v Indickém oceánu.

18. století - Francie kolonizuje Mauritius, na Madagaskaru ale neúspěšná. Říše Imerina rozšiřuje svoji moc na celý ostrov.

1773 - voják a cestovatel Móric Beňovský původem ze Slovenska, kterého si domorodé obyvatelstvo zvolilo za krále, založil na ostrově francouzskou kolonii.

1787-1810 - panování krále Andrianampoinimerina v říši Imerina (Merina), ten si z pomocí francouzských zbraní, které získával výměnou za otroky, podmanil ostatní kmenové státy.

1810-1828 - panování krále Radamy I. Sílí vliv Velké Británie. S její pomocí obsazeny francouzské základny Tamatave, Fort Dauphin aj.

1828-61 - panování královny Ranavalony I., za její vlády nastal rozkvět merinského království. Královna se snaží snížit vliv cizích mocností, zakládá školy, podporuje vydávání knih v malgaštině, zavedena bezplatná lékařská péče.

1861-63 - panování krále Radama II. Za jeho vlády byly uděleny koncese evropským společnostem a království se opět otevírá cizím vlivům, což vyvolává lidové nepokoje.

1868-83 - panování královny Ranavalony II., během její vlády zavedeno křesťanství.

1877 - zrušeno otroctví.

80. léta 19. století-1905 - Francie konsoliduje svoji moc nad Madagaskarem navzdory místnímu odporu.

1896 - Madagaskar vyhlášen francouzskou kolonií.

1904-05 - ve východní a jihovýchodní části ostrova proběhlo velké povstání, které bylo brutálně potlačeno francouzskými vojsky.

1906 - ke kolonii Madagaskar připojeny drobné okolní ostrovy.

1908 - ke kolonii Madagaskar připojeno i Komorské souostroví.

Začátek 20. století - růst nacionalismu, nespokojenost s francouzskou nadvládou.

1942 - během 2. světové války obsadili Madagaskar britské a jihoafrické invazní oddíly.

1946 - na základě nové francouzské ústavy se Mdagaskar stal zámořským územím Francie.

1947 - od zámořského území Madagaskar odděleny Komory. Ve východní části ostrova vypuklo povstání, které Francouzi potlačili, což si vyžádalo asi 11000 lidských obětí.

1947-48 - rozsáhlé protifrancouzské povstání, zabity tisíce lidí. Vyhlášen výjimečný stav.

1956 - ukončen výjimečný stav a Madagaskaru poskytnuta částečná samospráva.

1958 - Madagascar votes for autonomy.

1958 - na základě výsledků zářiového referenda vyhlášena Malgašská republika jako autonomní stát v rámci Francouzského společenství. Prvním prezidentem zvolen Philibert Tsiranana (1912-78).

26. 6. 1960 - plná nezávislost Madagaskaru, prezidentem Philibert Tsarinana, profrancouzská politika.

1972 - levicový vojenský převrat přivedl k moci nacionalisticky laděné důstojníky, posléze generálmajora Gabriela Ramanantsoa (*1906). Tsarinana rozpustil vládu a jmenoval Ramanatsoa předsedou nové dočasné vlády. Ramanantsoa zrušil smlouvu o spolupráci s Francií a začal naopak posilovat vztahy se Sovětským svazem.

70. léta - přerušeny vazby s Francií, zestátnění velké části ekonomického potenciálu. Francie postupně stáhla jednotky ze svých základen.

1975 - po červnovém převratu byl hlavou státu jmenován levicový korvetní kapitán Didier Ratsiraka. Země v prosinci přejmenována na Madagaskarskou demokratickou republiku. Země pod vládou Nejvyšší revoluční rady.

1976 - Ratsiraka nationalises large parts of the economy, forms the Arema party. Over the years he increases state control over the economy until 1986 when he changes tack and promotes a market economy.

1976 - založena marxisticko-leninská Strana předvoje (AREMA). Ratsiraka znárodňuje podstatnou část hospodářských aktivit. V dalších letech zvyšuje státní kontrolu nad hospodářstvím (až do roku 1986, kdy naopak zavádí volný trh).

Po roce 1977 - řada měst dostala oficiální malgašská jména místo dosavadních francouzských (Tanarive - Antananarivo, Tamatave - Toamasina, Diégo Suarez - Antsiranama aj.).

Od konce 70. let - nespokojenost z vládou vedla k častým nepokojům. Hlavní politickou silou v zemi byla Strana malgašské revoluce, oficiální opozicí FNDR.

80. léta - hospodářská krize, růst sociálního napětí, posílení vlivu opozice.

1990 - povoleny i jiné strany než vládnoucí AREMA a oficiálně opoziční FNDR.

1991 - Albert Zafy založil opoziční koalici Forces Vives (CFV). V červenci a srpnu rozsáhlé nepokoje a sílící tlak na demokratizační reformy. V listopadu se moci ujala přechodní vláda.

1992 - Ratsiraka zavádí demokratické reformy, v referendu přijata nová ústava. Název republiky změněn na Madagaskarská republika. K moci opět přišla civilní vláda.

1993 - v únorových prezidentských volbách zvítězil kandidát opozice Albert Zafy. V červnových parlamentních volbách, kterých se účastnilo 121 politických stran a organizací, zvítězilo sdružení Forces Vives, podporující prezidenta Zafyho. Ratsirakovu koalice (MFM) ve volbách poražena.

1996 - v říjnu odstoupil prezident Zafy po té, co mu Národní shromáždění vyslovilo nedůvěru. V listopadovách a prosincových dvoukolových prezidentských volbách zvítězil bývalý socialistický vůdce z let 1975-93 Didier Ratsiraka.

2000 - březnový cyklón připravil o střechu nad hlavou tisíce obyvatel Madagaskaru. V prosincových místních volbách, které opozice bojkotovala a kterých se proto neúčastnilo asi 70 % voličů, vyhrála ve většině měst, s výjimkou hlavního města Antanarive, strana AREMA. Opozice vyčítala vládě, že nedostatečně informovala voliče o realizovaných reformách.

2001 - v květnu byla po 29 letech obnovena činnost Senátu, čímž se naplnila ústava z roku 1992. Po prosincovém prvním kole prezidentských voleb vznesl nárok na vítězství opoziční kandidát Mrc Ravalomanana, podle kterého nebylo potřeba uskutečnit druhé kolo voleb.

2002 - v lednu zorganizoval prezidentský kandidát Ravalomanana generální stávku a masové protesty. Po týdnech politické krize se v únoru Ravalomanana prohlásil prezidentem, vypukají násilné srážky mezi stoupenci Ratsiraky a Ravalomanany. V dubnu prohlásil po přepočítání hlasů Ústavní soud Ravalomananu vítězem voleb, což Ratsiraka odmítl. V červnu uznalo hlavou Madagaskaru Ravalomananu USA, Ratsiraka odešel do exilu ve Francii. V prosincových parlamentních volbách získala Ravalomananova strana Miluji Madagaskar většinu.

2003 - bývalý velitel ozbrojených sil byl obviněn z pokusu o převrat proti prezidentovi Ravalomananovi. V srpnu byl bývalý prezident Ratsiraka v nepřítomnosti odsouzen za zneužívání veřejných fondů na 10 let těžkých prací.

2004 - v říjnu oznámila Světová banka a Mezinárodní měnový fond odepsání téměř poloviny dluhu Madagaskaru (asi 2 miliardy USD).

2005 - Madagaskar získal jako první stát rozvojovou pomoc od USA, která je udělována státům, které podle USA podporují demokracii a realizují tržní reformy.

2006 - v květnu opoziční strany bojkotovaly jednání s prezidentem Ravalomananou, které mělo oslabit napětí před prosincovými prezidentskými volbami.

Použité a dopoučené informační zdroje

Tištěné publikace a časopisy:

Elektronické zdroje:
Chcete-li si ověřit dostupnost publikací v některých českých knihovnách, můžete použít Jednotnou informační bránu.
Tyto stránky vznikly v rámci interního grantového projektu VŠE v Praze č. IG 12/05.
Pokud máte nějaké připomínky k obsahu těchto stránek, napište nám.