Úvod Latinská Amerika Subsaharská Afrika Blízký východ Asie Tichomoří O těchto stránkách
Maledivy
Přehled politického vývoje

V průběhu 1. tisíciletí n. l . - ostrovy osídleny Sinhálci, Indy a Malajci, kteří šířili buddhismus.

Od 12. století - pronikání arabských obchodníků, islamizace.

1153 - založen sultanát, který se udržel s výjimkou krátkých mezidobí nadvlády evropských mocností a období republiky (1953-54) až do roku 1968.

Od 14. století - vláda dynastie Didi.

1518-71 - okupace Portugalci, kteří však nakonec vyhnáni.

17. století - Maledivy protektorátem nizozemských vládců Cejlonu a později Brity, kteří získali Cejlon v roce 1796.

Od roku 1802 - maledivský sultanát součástí britského impéria a spravován společně s Cejlonem (až do roku 1948).

1887 - Maledivy vnitřně samosprávným britským protektorátem.

1932 - vyhlášena první demokratická ústava. Podle ní byl sultán volen parlamentem.

1953-54 - vyhlášena republika, po několika měsících však opět vyhlášen sultanát.

1960 - vyhlášen statut nezávislého sultanátu pod britskou ochranou.

1965 - vyhlášena plná nezávislost, Maledivy nejsou členem britského Commonwealthu.

1968 - na základě výsledků referenda byl sultán sesazen a byla vyhlášena republika. Prezidentem se stal Ibrahim Násir.

1978 - Násir odešel do důchodu, prezidentem se stal Maumún Abdul Gajjúm. Proti jeho autoritářské vládě roste v průběhu 80. let odpor a koná se řada povstání.

80. léta - rozvoj turistického průmyslu znamená rychlejší hospodářský růst.

1982 - Maledivy znovu vstupují do britského Commonwealthu.

1988 - pokus o státní převrat, vedený šrílanskými tamilskými žoldnéři potlačen s pomocí indických vojáků.

1989 - mezinárodní konference o globálních změnách podnebí.

1991 - státní převrat.

1993 - Gajjúm znovu zvlen prezidentem (92,76 % hlasů).

1998 - Gajjún opět zvolen prezidentem, tentokrát na páté funkční období.

1999 - volby do 40tičlenného parlamentu, kterých se účastnilo více než 120 nezávislých kandidátů.

2000 - podle Amnesty International byli tři kandidáti ve volbách v roce 1999 mučeni.

2002 - obavy ze toupání mořské hladiny přiměly maledivskou vládu k zahájení žaloby proti USA kvůli tomu, že nepřijalo kjótský protokol. 4 lidé odsouzeni k dlouholetým trestů za pomluvy a podněcování násilí. Na Světovém summitu o udržitelném rozvoji v jihoafrickém Johannesburgu varoval prezident Gajjúm před nebezpečím, ve kterém jsou nízko ležící ostrovy v důsledku rostoucích hladin oceánů,a vyzval mezinárodní společenství k přijetí okamžitých opatření.

2003 - Amnesty International obvinila maledivskou vládu z represe a mučení. Ta to odmítla jako lživé a neopodstatněné. Smrt 4 vězňů vyvolala dosud největší nepokoje v hlavním městě Male. Prezident Gajjúm odvolal šéfa policie a slíbil nezávislé vyšetření smrti 4 vězňů. V říjnu byl Gajjúm znovu zvolen na šesté funkční období, když získal více než 90 5 hlasů.

2004 - prezident Gajjún slíbil změny v ústavě, které by omezili prezidentské funkční období a umožnily vznik politických stran. V srpnu vyhlášen výjimečný stav v reakci na násilí při prodemokratických demonstracích. Asi 100 lidí bylo uvězněno. V prosinci Maledivy zasaženy vlnami tsunami vyvolanými zemětřesením u indonéských ostrovů. O život přišly desítky lidí.

2005 - Parlament jednohlasně odsouhlasil přechod k vícestranickému politickému systému. V srpnu byl obviněn opoziční vůdce Mohamed Našíd z terorismu a pobuřování. Podle vlády činil poznámky proti prezidentovi Gajjúmovi a podněcoval lidi k násilí.

Použité a dopoučené informační zdroje

Tištěné publikace a časopisy:

Elektronické zdroje:
Chcete-li si ověřit dostupnost publikací v některých českých knihovnách, můžete použít Jednotnou informační bránu.
Tyto stránky vznikly v rámci interního grantového projektu VŠE v Praze č. IG 12/05.
Pokud máte nějaké připomínky k obsahu těchto stránek, napište nám.