Úvod Latinská Amerika Subsaharská Afrika Blízký východ Asie Tichomoří O těchto stránkách
Marshallovy ostrovy
Přehled politického vývoje

Kolem 2000 před n. l. - připlutí prvních mikronéských mořeplavců, kteří jsou schopní dlouhých plaveb mezi jednotlivými odlehlými ostrovy.

1529 - návštěva prvních Evropanů - Portugalce Ferdinanda Magellana a Španěla Miguela de Saavedry.

1592 - Španělé vznášejí formální nárok na tyto ostrovy.

1788 - ostrovy pojmenovány podle britského námořního kapitána Johna Williama Marshalla, který se tudy plavil s odsouzenci směřujícími do Nového jižního Walesu.

1864 - vytvořena zde první obchodní společnost Němcem Adolfem Capellem. Brzy zahájena činnost dalších obchodních společností.

1885 - Německo anektovalo Marshallovy ostrovy zaplatilo Španělsku 4,5 milionu USD jako kompenzaci. Německo ponechalo správu ostrovů na skupině vlivných německých obchodních společností.

1886 - Německo zde vyhlásilo protektorát.

1887 - německá společnost Jaluit získala oprávnění spravovat Marshallovy ostrovy.

1914 - Marshallovy ostrovy obsazeny Japonci, kteří zde staví několik vojenských základen.

1920 - vyhlášeno mandátní území pod správou Japonska.

1943-44 - ostrovy obsazeny USA.

Od roku 1946 - na atolu Bikini probíhá program amerických nukleárních pokusů nazývaný Operace křižovatky (Operation Crossroads).

1947 - Marshallovy ostrovy se stávají součástí Poručenského území OSN Tichomořské ostrovy pod správou USA.

1948 - rozšíření amerických nukleárních pokusů i na atol Enewetak.

1954 - výbuch největší testované americké vodíkové bomby na atolu Bikiny.

1965 - americká vláda vytvořila Kongres Mikronésie v rámci příprav na zvýšení úrovně samosprávy Mikronésie.

1969 - USA zahajují dlouhodobý projekt dekontaminace atolu Bikini.

70. léta 20. století - původní obyvatelé atolu Bikini se vrací na ostrov, ale po výskytu vysokých úrovní radiace jsou opět evakuováni. Začínají se u nich vyskytovat vážné zdravotní problémy.

1973 - Marshallovy ostrovy opouští Kongres Mikronésie, neboť usilují o větší míru politické samostatnosti.

1979 1. května - USA uznávají autonomní Republiku Marshallových ostrovů. Prezidentem zvolen Amata Kabua.

1980 - po odstranění velkého množství svrchní půdy na ostrově Enewetak je původním obyvatelům dovoleno se sem vrátit.

1982 - oficiální přejmenování na Republika Marshallových ostrovů.

1983 - v referendu schválena Dohoda o přidružení k USA, která má přinést definitivní nezávislost. Podle dohody získají ostrovy finanční a jinou pomoc od USA, které se budou starat o obranu ostrovů. USA spravují svojí vojenskou základnu na ostrově Kwajalein, která je v současné době součástí americké protiraketové obrany.

1986 21. října - americký Kongres ratifikoval Dohodu o volném přidružení Marshallových ostrovů, která dává této zemi nezávislost. Obyvatelům ostrovů je přislíbena kompenzace za škody způsobené nukleárními pokusy ve 40. a 50. letech.

1988 - vytvořen soud placený USA pro stanovování náhrad obyvatelům ostrova za škody způsobené nukleárními pokusy (Nuclear Claims Tribunal).

1989 - podle zprávy OSN se Marshallovy ostrovy mají v důsledku globálního oteplování dostat do roku 2030 pod hladinu moře.

1990 22. prosince - Rada bezpečnosti schválila zrušení poručenského statutu a Marshallovy ostrovy získávají plnou nezávislost.

1991 - Marshallovy ostrovy se stávají členem OSN.

1996 - úroveň radiace na atolech Bikini je shledána dostatečně nízká na obnovení turismu.

2001 - náhrady stanovené soudem obyvatelům ostrova Bikini jsou shledány nedostatečnými. Obyvatelé ostrova sepisují petici adresované USA za zvýšení kompenzací.

2003 prosinec - americký prezident podepsal novou Dohodu o volném přidružení, která má v dalších 20 letech přinést Marshallovým ostrovům a Mikronésii pomoc ve výši 3,5 miliardy USD.

2004 - v lednu začalo druhé funkční období prezidenta Kessai Noteho.

Použité a dopoučené informační zdroje

Tištěné publikace a časopisy:

Elektronické zdroje:
Chcete-li si ověřit dostupnost publikací v některých českých knihovnách, můžete použít Jednotnou informační bránu.
Tyto stránky vznikly v rámci interního grantového projektu VŠE v Praze č. IG 12/05.
Pokud máte nějaké připomínky k obsahu těchto stránek, napište nám.