Úvod Latinská Amerika Subsaharská Afrika Blízký východ Asie Tichomoří O těchto stránkách
Mexiko
Přehled politického vývoje

2. tisíciletí př. n. l. - Olmékové (nejstarší známá civilizace).

400-100 před n. l. - období úpadku Olmécké civilizace.

Od 2000 př. n. l. - Mayové, rozkvět kultury přibl.

400 - 800 n.l. - rozkvět mayské kultury.

13. století - Aztékové.

1325 - Aztékové založili hlavní město Tenochtitlán

1519-1521 - aztécká říše rozvrácena španělským dobyvatelem Hernánem Cortézem.

1810 - vyhlášena nezávislost Miguelem Hidalgem.

1822-1823 - císařství v čele s Augustinem Itúrbidem.

1824 - ustavení republiky.

1836 - válka za nezávislost Texasu vedla k jeho odtržení od Mexika.

1846-1848 - americko-mexická válka (americká invaze), Mexiko podpisem smlouvy z Guadalupe Hidalgo ztratilo území na sever od Rio Grande.

1857 - vyhlášení federální ústavy.

1858-1872 - Benito Juaréz prezidentem, paralelní konzervativní vláda a císařství.

1864-1867 - francouzská intervence, na jejímž základě bylo ustaveno císařství v čele s Maxmiliánem I. Habsburským.

1867 - Maxmilián I. Habsburský popraven a vyhlášena federativní republika.

1877-1880 - Porfírio Díaz prezidentem.

1884-1888, 1888-1892, 1892-1896, 1896-1900, 1900-1904, 1904-1908, 1908-1911 - období Porfiriátu (porfiriato) - druhé až osmé prezidentské období Porfíria Díaze. Industrializace země posílila hospodářský rozvoj. Omezeny politické svobody. Zhoršeny sociální podmínky většiny obyvatelstva.

1910-1917 - mexická revoluce s cíly: sociální spravedlnosti (pozemkové reformy) a liberalizace politiky (hlavní revoluční vůdci: Emiliano Zapata, Francisco Villa). V roce 1913 byl zavražděn prezident Francisco Indalencio Madero, v roce 1915 Venustiano Carranza konstitučním prezidentem.

1917 - schválena Ústava Mexika (platná dodnes).

1924 - Plutarco Elías Calles prezidentem.

1927-1929 - krvavý konflikt církve a státu (proti omezení moci církve), tzv. povstání kristerů (cristeros).

1929 - založena Národní revoluční strana (Partido Nacional Revolucionario), v roce 1938 a 1946 se reorganizovala na Revoluční mexickou stranu (Partido de la Revolución MexicanaI), resp. na Institucionálně revoluční stranu (Partido Institucional Revolucionario), u moci do roku 2000.

1934-1940 - prezidentem Lázaro Cárdenas, urychlena pozemková reforma. V roce 1937 znárodněna železnice. V roce 1938 znárodněn ropný průmysl.

1940-1946 - Manuel Ávila Camacho prezidentem.

1942 - Německo vstoupilo do války po boku Dohodových mocností.

1945 - zakládající člen OSN.

1946-1952 - Miguel Alemán Valdéz. Posílení účasti amerického kapitálu v ekonomice.

1948 - zakládající člen Organizace amerických států.

1952-1958 - Adolfo Ruiz Cortinez prezidentem.

1958-1964 - Adolfo López Mateos prezidentem, počátky ekonomické a sociální nestability. V letech 1960 a 1961 znárodnění elektrárenského, resp. těžebního průmyslu.

1964-1970 - Gustavo Díaz Ordaz prezidentem. V roce 1968 "Tlatelolcký masakr" - armáda potlačila pokojnou demonstraci veřejnosti proti vládní politice, zabito několik desítek až stovek účastníků (oficiální a neoficiální údaje se rozcházejí řádově ve stovkách).

1967 - podepsána Tlatelolcká smlouva o regionálním bezjaderném pásmu v Latinské Americe.

1970-1976 - Luis Echeverría Álvarez prezidentem, prosazována aktivní zahraniční politika s cílem řešit domácí ekonomické problémy. V roce 1971 bezpečnostní oddíl tzv. halcones násilně potlačil demonstraci, tzv. matanza del Jueves de Corpus, 30-50 mrtvých.

1974 - vypuknutí guerillové války ve státě Guerrero vedená Revolučními ozbrojenými silami lidu (Fuerzas Revolucionarias Armadas del Pueblo - FRAP).

1976-1982 - José López Portillo prezidentem. V roce 1982 zestátněny soukromé banky.

1978 - objevena ložiska ropy - tzv. ropný boom. Liberalizace politického režimu - uvolnění prostoru pro účast opozice v politice.

1982-1988 - Miguel de la Madrid Hurtado prezidentem. V roce 1983 zahájen tzv. stabilizační program přestavby hospodářství, částečná privatizace zestátněných bank. Mexiko zakládajícím členem Contadora (členy Mexiko, Panama, Venezuela, Kolumbie).

1986 - Mexiko přistoupilo ke GATT.

1988 - vznik Revolučně demokratické strany (Partido Revolucionario democratico -PRD) - t. r. v parlamentních volbách získala poslanecká křesla.

1988-1994 - Carlos Salinas de Gortari prezidentem (manipulacemi voleb významně zpochybněna legitimita PRI), ekonomické reformy liberalizačního charakteru, další privatizace, vč. bank.

1989 - zformování Zapatovy armády národního osvobození (Ejército Zapatista de Liberación Nacional - EZLN) v mexickém státu Chiapas.

1989 - první opoziční kandidát ze Strany národní akce (Partido de Acción Nacional - PAN, založena 1936) se stal guvernérem státu Dolní Kalifornie Sever.

1994 - vstoupila v platnost Severoamerická dohoda o volném obchodu (NAFTA) uzavřená Mexikem, USA a Kanadou.

1994 - počátek ozbrojeného povstání v Chiapasu vedené EZLN (povstalci obsadili radnice v San Cristobal de las Casas, Ocosingo, Altamirano a Las Margaritas) s cílem zrovnoprávnění indiánského obyvatelstva, zrušení dohody NAFTA a proti neoliberalistické politice vlády. Povstalce zatlačila armáda do hor, přerušovaný dialog s vládou.

1994 - zavražděn Luis Donaldo Colosio, prezidentský kandidát PRD.

1994-2000 - Ernesto Zedillo de Ponce prezidentem, demokratizoval politický systém, vytvořil Federální volební institut.

1995 - finanční a ekonomická krize, devalvace pesa.

1997 - ve volbách do Kongresu ztratila PRI poprvé absolutní většinu (PRD a PAN každá získala přibl. čtvrtinu křesel), ztratila křesla i v Senátu, starostou hlavního města prvně zvolen představitel opozice PRD (Cuauhtémoc Cárdenas).

2000-2006 - Vicente Fox prezidentem - první opoziční kandidát (PAN) po 71 letech vlády PRI, nemá většina v Kongresu.

2003 - volby přinesly oslabení zastoupení PAN v Kongresu.

2005 - EZLN tzv. Šestou deklarací z Lacandonského pralesa potvrzuje zastavení vojenských útoků, reviduje zaměření zapatistů - jejich současným cílem je spolupracovat s ostatními nevládními organizacemi a levicovými stranami, které usilují o změnu současného systému (neoliberálního globalismu) na mezinárodní úrovni.

Použité a dopoučené informační zdroje

Tištěné publikace a časopisy:

Elektronické zdroje:
Chcete-li si ověřit dostupnost publikací v některých českých knihovnách, můžete použít Jednotnou informační bránu.
Tyto stránky vznikly v rámci interního grantového projektu VŠE v Praze č. IG 12/05.
Pokud máte nějaké připomínky k obsahu těchto stránek, napište nám.