Úvod Latinská Amerika Subsaharská Afrika Blízký východ Asie Tichomoří O těchto stránkách
Myanmar (Barma)
Přehled politického vývoje

4.-2. tisíciletí před n. l. - příchod mon-khmerských kmenů.

Od 2. tisíciletí před n. l. - pronikání tibeto-barmských kmenů.

V 1. tisíciletí před n. l. - příchod Pjuovů, vlastních předků Barmánců, a thajských kmenů (Šanové).

1.-9. století n. l. - vznik raných států (Nakan, Šrikšétra, Pju aj.).

849 - poprvé doloženo království Pugam, založené dynastií ze státu Pju.

1044-77 - vládce království Pagam Anorahta získal kontrolu nad monským královstvím a deltou Iravadi, sjednotil Barmu a učinil hínajánový buddhismus státním náboženstvím (1057).

1287 - Mongolové pod vedením Kublaj Chána dobyli Pagan.

1531 - dynastie Toungoo za pomoci Portugalců znovu sjednocuje Barmu.

17. a 18. století - Barma opětovně sjednocena.

1755 - Alaungpaya zakládá dynastii Konbaung s Rangoonem jako hlavním městem.

19. století - začátek pronikání Velké Británie a Francie.

1824-26 - první anglo-barmská válka skončila Smlouvou z Yandabo, podle které Barma postoupila pás Arakanského pobřeží mezi Chittagongem a Mysem Negrais Britské Indii.

1852 - po druhé britsko-barmské válce Británie anektovala Dolní Barmu, včetně Rangoonu.

1885-86 - Británie zadržela Mandalaye po krátké bitvě, Barma se stává provincií Britské Indie.

1937 - Británie oddělila Barmu od Britské Indie a vytváří zde korunní kolonii.

1942 - Japonsko provedlo invazi do Barmy a okupovalo Barmu s pomocí Japonci trénované Armády barmské nezávislosti, která se později transformovala do Antifašistické lidové ligy svobody (Anti-Fascist People's Freedom League - AFPFL) a bojovala proti japonské nadvládě.

1945 - Británie s pomocí AFPFL vedené Aung Sanem osvobodila Barmu z japonské okupace.

1947 - Aung San a 6 členů jeho vlády bylo zabito politickými oponenty vedenými U Sawem, nacionalistickým rivalem Aung Sana. U Nu, ministr zahraničí ve vládě Ba Mawa, který vládl v Barmě během japonské okupace byl vyzván k tomu, aby vedl AFPFL a vládu.

1948 - Barma získala nezávislost s U Nuem jako ministerským předsedou.

Polovina 50. let - U Nu spolu s indickým ministerským předsedou Nehrúem, indonésským prezidentem Sukarnem, jugoslávským prezidentem Titem a egyptským prezidentem Nássirem spoluzaložil Hnutí nezúčastněných států.

1958-60 - vytvořena dočasná vláda vedená velitelem armády generálem Ne Winem po rozdělení vládní strany AFPFL.

1960 - Frakce U Nua získala ve volbách rozhodné vítězství, ale jeho podpora buddhismu jako státního náboženství a jeho tolerance k separatismu vyvolává nespokojenost armády.

Až do roku 1962 - Barma parlamentní demokracií, zároveň však rostlo separatistické hnutí národnostních menšin a boj mezi politickými frakcemi.

1962 - frakce U Nua svržena ve vojenském převratu generála U Nei Wina, který zrušil federální uspořádání a zahájil "barmskou cestu k socialismu" - znárodnění hospodářství, vytvoření jednostranického politického systému v čele se Stranou socialistického programu jako jedinou politickou stranou a zakázal nezávislé noviny.

1974 - v platnost vstoupila nová ústava, která přenesla moc s ozbrojených sil na Lidové shromáždění v čele s U Nei Winem a ostatními bývalými vojenskými vůdci. Tělo bývalého generálního tajemníka OSN U Thanta se vrátilo do Barmy ke spálení. V letech 1974-89 nese země oficiální název Socialistická republika Barmský svaz.

1975 - opoziční Národní demokratická fronta vytvořená regionálními minoritními skupinami, které zahájily guerillový boj.

1981 - Ne Win předává funkci prezidenta San Yuovi, generálovi ve výslužbě, nicméně stále zastává funkci předsedy vládní Strany socialistického programu.

1982 - zákon označující lidi s nedomorodým zázemím jako "přidružené občany" v praxi zakazuje těmto lidem zastávat veřejné úřady.

1987-88 - rozsáhlé demonstrace proti režimu, který učinil po nástupu U Nei Wina z prosperujícího státu jeden z nejchudších.

1987 - devalvace měny znehodnotila mnoho úspor lidí a vyvolala nepokoje proti vládě U Nei Wina, která udělala z prosperujícího státu jeden z nejchudších na světě.

1988 - tisíce lidí byly zabity v protivládních nepokojích. Ve vojenském převratu potlačen prodemokratické hnutí a zaveden tuhý vojenský režim. Vytvořena Státní rada pro obnovu práva a pořádku (Slorc).

1989 - Slorc vyhlásila stanné právo, uvěznila stovky lidí, včetně obhájců demokracie a lidských práv, přejmenovala Barmu na Myanma a hlavní město Rangoon na Yangon. Vůdkyně NLD (Národní liga pro demokracii) Aun Shan Su Tij, dcera Aun Shana, je vzata do domácího vězení. Demokratickou opozici v zemi představuje především NLD, etnické menšiny, buddhističtí mnichové a studenti.

1990 - opoziční Národní liga pro demokracii (National League for Democracy - NLD) získala rozhodné vítězství ve všeobecných volbách, nicméně výsledky voleb jsou armádou ignorovány. Vojáci odmítli předat moc, někteří představitelé opozice zatýkáni.

1991 - Aung San Suu Kyi získala Nobelovu cenu míru.

1992 - Than Shwe nahradil Saw Maunga ve funkci předsedy Slorc, ministerského předsedy a ministra obrany. Několik politických vězňů bylo osvobozeno s cílem zlepšit mezinárodní image Myanmaru. Po roce 1992 se barmské vojenské vládě podařilo ukončit řadu konfliktů s nebarmskými etniky.

1994 - podepsána dohoda o příměří mezi myanmarskou vládou a karenskými povstalci, čímž byl ukončen 32 trvající ozbrojený konflikt. Také jedna ze skupin Šanů, bojující proti vládě od roku 1948, ukončila boj.

1995 - Aun Shan Su Tij je po 6 letech propuštěna z domácího vězení.

1996 - Aun Shan Su Tij navštívila první kongres NLD od svého propuštění, Slorc zatkla více než 200 delegátů při jejich cestě na kongres.

1997 - Barma přijata do Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN); Slorc přejmenován na Státní radu pro mír a rozvoj (State Peace and Development Council - SPDC).

1998 - 300 členů NLD bylo propuštěno z vězení. Vládnoucí rada odmítla vyhovět termínu NLD pro svolání parlamentu. Vypukly studentské demonstrace.

1999 - Aun Shan Su Tij odmítla podmínky vládní rady týkající se návštěvy jejího britského manžela Michaela Arise, který ve Velké Británii zemřel na rakovinu.

2000 - v září vládnoucí rada zmírnila omezení pohybu Aun Shan Su Tij a dalších vedoucích představitelů NLD. V říjnu vláda zahájila tajná jednání s Aun Shan Su Tij.

2001 - vládnoucí rada propustila asi 200 prodemokratických aktivistů a oznámila, že propuštění odráží pokrok v rozhovorech s vůdkyní opoziční NLD Aun Shan Su Tij, která však zůstává v domácím vězení. V únoru vypukly boje mezi armádou a povstalci z etnika Šanů u poblíž hranic s Thajskem. V červnu navštívil Myanmar thajský ministerský předseda Shinawatra. V září naopak navštívil myanmarský šéf zpravodajských služeb Khin Nyunt Thajsko. Myanmar se zavázal eliminovat obchod s drogami v tzv. zlatém trojúhelníku do roku 2005. Myanmar navštívil čínský prezident Tiang Ce-min. Vydal při tom prohlášení podporující myanmarskou vládu a vyzval k hospodářským reformám.

2002 - v květnu byla prodemokratická vůdkyně Aun Shan Su Tij propuštěna po téměř 20 měsících domácího vězení.

2003 - Aun Shan Su Tij opět vzata do "ochrané vazby" po srážkách mezi jejími stoupenci a stoupenci vlády. Ministerským předsedou se v srpnu stal Khin Nyunt. Navrhl uspořádat v roce 2004 shromáždění k návrhu nové ústavy, která má sloužit jako plán k přechodu k demokracii. V listopadu bylo po návštěvě vyslance OSN pro lidská práva propuštěno pět představitelů NLD z domácího vězení.

2004 - v lednu se vláda a národní unie Karenů - nejvýznamnější etnické skupiny, která bojuje proti vládě - dohodly na ukončení nepřátelství. V květnu bylo navzdory bojkotu ze strany Národní ligy pro demokracii, jejíž vůdkyně Aun Shan Su Tij je v domácím vězení, zahájeno shromáždění k projednání návrhu nové ústavy. V červenci bylo shromážděné odročeno. V říjnu byl ve funkci ministerského předsedy během pravděpodobného boje o moc nahrazen Khin Nyunt a držen v domácím vězení. V listopadu byli osvobozeni vedoucí disidenti v rámci propuštění tisíců vězňů. Propuštěn byl i Min Ko Nainga, který vedl prodemokratické demonstrace v roce 1988. V prosinci bylo pobřeží Myanmaru zasaženo vlnou tsunami vyvolanou zemětřesením u indonéských břehů. Podle vyjádření ministerského předsedy přišlo o život 59 lidí a asi 3000 lidí přišlo o své domovy.

2005 - v únoru bylo obnoveno shromáždění k projednání návrhu nové ústavy, nicméně bez účasti hlavních opozičních a etnických skupin. Rozhovory byly ukončeny až v lednu 2006 bez jakýchkoli hmatatelných závěrů. V listopadu oznámila myanmarská vláda přestěhování centrálních orgánů do města Pyinmana ve středu země.

Použité a dopoučené informační zdroje

Tištěné publikace a časopisy:

Elektronické zdroje:
Chcete-li si ověřit dostupnost publikací v některých českých knihovnách, můžete použít Jednotnou informační bránu.
Tyto stránky vznikly v rámci interního grantového projektu VŠE v Praze č. IG 12/05.
Pokud máte nějaké připomínky k obsahu těchto stránek, napište nám.