Úvod Latinská Amerika Subsaharská Afrika Blízký východ Asie Tichomoří O těchto stránkách
Pákistán
Přehled politického vývoje

Již kolem roku 3000 před n. l. - první civilizace v údolí Indu (Móhadžó-daró a Harapa).

Kolem 1500 před n. l. - invaze kočovných Árjů, kočovných indoevropských kmenů ze severozápadu.

6. století před n. l. - území ovládli Peršané.

326 před n. l. - Peršany vystřídal Alexandr Veliký, později Sasánovci a další státy.

712 n. l. - první arabská invaze přinesla islám.

12.-13. století - území Pákistánu kontrolováno turkickými kmeny.

Od 16. století - území se stalo součástí říše Velkých Mughalů.

1601 - příchod prvních britských obchodníků.

18. století - Paňdžáb se dostal pod kontrolu Sikhů, kteří zde vytvořili konfederaci 12 menších států.

Polovina 19. století - Pákistán se stal součástí Britské Indie.

1906 - založena Muslimská liga, jakožto fórum pro indické muslimské separatisty.

Od roku 1916 - Muslimská liga vedena Muhammadem Alím Džinnáhem.

Od 30. let 20. století - Muslimská liga požaduje vyhlášení separátního muslimského státu.

1937 - sjezd v Lakhnaú vyhlásil tezi o existenci dvou samostatných národů Britské Indie, které nemohou žít spolu.

1940 - Muslimská liga schválila tezi o existenci zvláštního národa indickým muslimů.

1947 - Muslim state of East and West Pakistan created out of partition of India at the end of British rule. Hundreds of thousands die in widespread communal violence and millions are made homeless.

14. 8. 1947 - oficiální proklamace muslimského Pákistánu, který se skládal z Východního Bengálska (od roku 1955 Východní Pákistán) a Západního Pákistánu. Během stěhování obyvatel různých vyznání (hinduistů do Indie a muslimů do Pákistánu) přišly o život statisíce lidí. Nový stát musel čelit konfliktu s Indií o sporné území Kašmíru a s Afghánistánem o oblast Paštúnistánu.

1948 - zemřel první generální guvernér Pákistánu Muhammad Alí Džinnáh.

1948-49 - první válka s Indií o Kašmír.

1951 - Džinnáhův nástupce Liákat Alí Chán zavražděn

1955 - po období vojenské vlády v Pákistánu byl obnoven parlamentní systém.

1956 - ústavou vyhlášena federativní Islámská republika Pákistán.

1958 - vyhlášeno stanné právo. K moci se dostává generál Ajjúb Chán.

1960 - generál Ajjúb Chán prezidentem.

1965 - další válka s Indií o Kašmír.

Konec 60. let 20. století - sílí hnutí za autonomii Východního Pákistánu, vedené Lidovou ligou.

1969 - rezignace prezidenta Ajjúba Chána, moc převzal generál Agha Muhammad Jahjá Chán, který vyhlásil vyjímečný stav.

Prosinec 1970 - první všeobecné volby, které se konaly v obou částech země. Většinu získala Lidová liga a Východní Pákistán získal plnou regionální autonomii. To vedlo k rostoucímu napětí mezi Východním a Západním Pákistánem.

1971 - East Pakistan attempts to secede, leading to civil war. India intervenes in support of East Pakistan which eventually breaks away to become Bangladesh.

1971 - po neúspěšných jednáních vyhlášena separátní bangladéšská lidová republika. To vedlo k vojenskému zásahu pákistánské armády, která byla nakonec poražena s pomocí Indie. Pákistán nakoec uznal Bangladéš v roce 1974.

1972 - mírová dohoda ze Simly stanovila nové hranice v Kašmíru.

1973 - ministerským předsedou se stal Zulfíkar Alí Bhutto. Přijata nová ústava, na základě které Pákistán opustil ommonwealth (opět do něj vstoupil v roce 1989).

1974 - Pákistán uznal Bangladéš.

Červenec 1977 - po nepokojích v souvislosti s obviněními proti Pákistánské lidové straně Zulfíkara Alí Bhutta ze zmanipulování volebních hlasů, se uskutečnil vojenský převrat Muhammada Zijáula Haka, který vedl k likvidaci demokratického života na více než 10 let.

1978 - General Zijául Hak prezidentem.

1979 - Zulfíkar Alí Bhutto popraven.

1980 - po sovětské invazi do Afghánistánu se USA zavázalo k vojenské podpoře Pákistánu.

Průběh 80. let - hnutí občanské neposlušnosti i masové protivládní nepokoje byly tvrdě potlačovány.

80. léta - na území Pákistánu byly základny afghánských bojovníků proti komunistickému režimu.

1985 - zrušeno stanné právo a zákaz politických stran.

1986 - dcera Zulfíkara Alí Bhutta Benazír Bhuttová se vrátila z exilu do země, aby zde vedla Pákistánskou lidovou stranu v kampani za konání voleb.

1988 - generál Zíjául Hak, americký velvyslanec a představitel pákistánské armády zemřeli při dosud nevyjasněné letecké nehodě.

Od konce 80. let - nastal postupný návrat k demokracii.

1988 - parlamentní volby, ve kterých vyhrála opoziční Pákistánská lidová strana v čele Bénazír Bhuttová, dcera Zulfíkara Alího Bhutta, popraveného v roce 1979, se stala první ministerskou předsedkyní v islámské zemi.

1989 - Pákistán opět vstoupil do Britského společenství.

1990 - Benazir Bhutto dismissed as prime minister on charges of incompetence and corruption.

Srpen 1990 - Bénazír Bhuttová obviněna z korupce a odvolána z funkce, do které se vrátila v říjnu 1993.

1991 - ministerský předseda Naváz Šaríf zahájil program ekonomické liberalizace. Do právního řádu oficiálně zavedeno islámské právo šaría.

1992 - vláda se snaží potlačit násilí urdsky mluvících stoupenců hnutí Mohadira Quami.

1993 - prezident Chán i ministerský předseda Šaríf odstoupili na nátlak armády. Po parlamentních volbách se do funkce ministerské předsedkyně vrátila Bénazír Bhuttová.

1994 - na nátlak islámských fundamentalistů zavedla vláda islámské právo šaría i na autonomní kmenová území v severozápadním Pákistánu. Na severozápadu země došlo v listopadu ke srážkám vládních jednotek s militantními muslimy.

1996 - prezident Farúk Ahmed Leghárí odvolal vládu ministerské předsedkyně Bhuttové z důvodu obvinění z korupce, protekcionismu a porušování právních předpisů. Rozpustil také parlement a čtyři provinční sbory. Ministerským předsedou v prozatimní vládě jmenoval rektora Islamábádské univerzity Miradže Chálida.

1997 - ve volbách do Národního shromáždění zvítězila opoziční Pákistánská muslimská liga Naváze Šarífa, který se tak potřetí stal ministerským předsedou. Po třech letech se v hlavním městě Malediv Male sešli předsedové vlád Pákistánu a Indie ke vzájemných rozhovorům o sporých oblastech, především o oblasti Kašmíru. Po sporech mezi premiérem a prezidentem odstoupil na začátku prosince prezident Leghárí.

1998 - po jaderných zkouškách Indie uskutečnil svoji zkoušku i Pákistán.

1999 - Benazír Bhuttová a její manžel byli obviněni z korupce a odsouzeni k trestu odnětí svobody. Bhuttová se však zdržuje mimo území Pákistánu. V květnu vypuknul konflikt v horské oblasti kolem Kargilu v indické části Kašmíru, kde Pákistánem podporované skupiny se střetly s indickou armádou. Na obou stranách přišlo o život kolem 1000 lidí. V říjnu byl vojenským převratem vedeným generálem Parvízem Mušarafem svržen ministerský předseda Naváz Šaríf. Tento převrat byl mezinárodně odsouzen a Pákistán byl vyloučen z Commonwealthu.

2000 - Naváz Šaríf odsouzen na doživotí za únosy a terorismus, nicméně na konci roku dostal od vojenských úřadů milost a odešel do exilu v Saudské Arábii.

2001 - v červnu rozpustil generál Parvíz Mušaraf parlament a prohlásil se prezidentem, čímž ve funkci nahradil Rafíka Tarára. V červenci došlo po více než dvou letech k setkání pákistánského prezidenta a indického ministerského předsedy Atala Bihárího Vádžpejího. Kvůli sporům o Kašmír však schůzka skončila bez jakéhokoli závěru. Pákistán pdpořil americké vojenské operace v Afghánistánu, USA zrušily některé sankce uvalené na Pákistán po jaderných zkouškách v roce 1998, nicméně zachoval ty, které na Pákistán uvalil po převratu generála Mušarafa. V říjnu Indie ostřelovala na hranicích v Kašmíru pákistánské pozice. Indie uvalila na Pákistán sankce, aby ho donutila zakročit proti dvěma skupinám kašmírských ozbrojencům, které Indie obviňuje ze sebevražedných útoků na indický parlament v Novém Díllí. Pákistán zavedl obdobná opatření proti Indii. V prosinci posílily obě země svoji vojenskou přítomnost podél společné hranice v Kašmíru a zesílilo tak nebezpečí vypuknutí války.

2002 - v lednu zakázal prezident Mušaraf dvě skupiny ozbrojenců (Laškar-e-Toiba a Jaiš-e-Mohammad) a podnikl opatření k potlačení náboženského extrémismu. Dále vyhlásil, že v říjnu se budou konat volby, které ukončí tři roky trvající vojenskou vládu. V dubnu bylo uskutečněno neústavní sporné referendum, které prezidentovi odsouhlasilo setrvání ve funkci prezidenta v dalším pětiletém funkčním období. V květnu otestoval Pákistán tři střely Ghaurí středního doletu typu země-země, které jsou schopné nést jadernou nálož. Velká Británie a USA činí nátlak na Pákistán k odvrácení války hrozící mezi Pákistánem a Indií. V srpnu si prezident Mušaraf sám udělil nové pravomoci včetně možnosti rozpusti zvolený parlament. Opoziční síly ho obviňují z utužování diktátorského režimu. V říjnu byly konány první volby od převratu v roce 1999, které však vyústily v politický pat. Náboženské strany dopadly ve volbách lépe než se před volbami předpokládalo. Ministerským předsedou se stal člen strany blízké prezidentovi Mušarafovi Mir Zafarulláh Džamalí, který je prvním civilním premiérem od převratu v roce 1999.

2003 - v únorových volbách do senátu, které podle prezidenta Mušarafa byly poslední etapou k přechodu k demokracii, vyhrála většinu křesel vládnoucí strana. V listopadu vyhlásil Pákistán mír v Kašmíru, k čemuž se záhy připojila i Indie. V prosinci se obě země dohodly na obnovení přímých letů mezi sebou. Prezident Mušaraf těsně unikl bombovému atentátu.

2004 - přední pákistánský jaderný expert dr. Abdul Kádir Chán připustil, že tajemnství výroby jaderné zbraně bylo poskytnuto Libyi, KLDR a Íránu. V dubnu parlament schválil vytvoření armádou vedené Národní bezpečnostní rady, což zakotvuje vliv armády na civilní záležitosti. V květnu byl Pákistán znovu přijat do Commonwealthu. V Karáčí vypukly srážky mezi sunnity a šiíty - sunnitský duchovní byl zastřelen a bombový útok na šiítskou mešitu s i vyžádal životy 16 lidí. Pákistánské jednotky zasáhly poblíž hranic s Afghánistánem proti ozbrojencům podezřelým ze spolupráce s Al-Kajdou. V srpnu se ministerským předsedo stal Šaukat Azíz. Navzdory dřívějším slibům prohlásil prezident Mušaraf, že setrvá ve funkci nejvyššího velitel armády.

2005 - v lednu způsobily útoky ozbrojenců v Balúčistánu vysazení těžby v několika nalezištích zemního plynu. V dubnu došlo po 60 letech k zahájení provozu autobusové linky mezi Muzaffarabádem v pákistánské části Kašmíru a Šrínagarem v indické části Kašmíru. Po útocích v Londýně zadrženo více než 200 islámských extrémistů. V srpnu zabilo zemětřesení s epicentrem v pákistánské části Kašmíru desítky tisíc lidí.

2006 - v lednu bylo až 18 lidí zabito při americkém raketovém útoku na představitele al-Kajdy v pohraniční vesnici na severu Pákistánu. V únoru bylo zabito více než 30 lidí při sebevražedném bombovém útoku na šiítském procesí v severozápadní části země. V dubnu připravily bombové útoky o život minimálně 57 lidí na sunnitském obřadu ve městě Karáčí. V srpnu bezpečnostní síly zabily předního balúčistánského vůdce Navába Akbara Bugtiho. Jeho smrt vyvolala vlnu násilných protestů.

Použité a dopoučené informační zdroje

Tištěné publikace a časopisy:

Elektronické zdroje:
Chcete-li si ověřit dostupnost publikací v některých českých knihovnách, můžete použít Jednotnou informační bránu.
Tyto stránky vznikly v rámci interního grantového projektu VŠE v Praze č. IG 12/05.
Pokud máte nějaké připomínky k obsahu těchto stránek, napište nám.