Úvod Latinská Amerika Subsaharská Afrika Blízký východ Asie Tichomoří O těchto stránkách
Súdán
Přehled politického vývoje

3.-1. tisíciletí před n. l. - Núbie (severní část Súdánu) pod vlivem Egypta.

Kolem roku 2000 před n. l. - Súdán byl až po čtvrtý nilský katarakt egyptskou kolonií.

8. století před n. l.-4. století n. l . - centrem merojské říše.

4. století n. l. - hlavní město merojské říše dobyto aksumskou říší.

6. století - většina obyvatel přechází na koptské křesťanství.

641 - neúspěšný pokus muslimských Arabů o dobytí Núbie.

Od poloviny 9. století - začátek většího pronikání Arabů a islamizace.

11.-15. století - řada otrokářských feudálních států.

15. století - islám převládá na většině území.

1821 - Muhammad Alí připojil k Egyptu severní Súdán jako kolonii.

1874 - egyptský paša Ismáil obsadil i jižní Súdán.

1877 - Velká Británie obsadila jižní Súdán.

1881 - povstání vedené muslimským duchovním Muhammadem Ahmadem zvaným al-Mahdí (Spasitel) proti britsko-egyptské správě přinutilo Egypťany, aby Súdán opustili.

1882 - britská invaze do Egypta.

1885 - al-Mahdí dobyl Chartúm a vytvořil nezávislý teokratický stát, který bojuje s britskými jednotkami Horatia Herberta Kitchenera.

1898 - Mahdího říšedobyta. Fašodská krize ve vztazích mezi Velkou Británií a Francií způsobená zájmy obou mocností kolonizovat území Súdánu. Francie ustoupila.

1899 - uzavřena Káhirská smlouva, kterou byl Súdán přeměněn na britsko-egyptské kondominium (Anglo-egyptský Súdán). Fakticky moc soustředěna v rukách britského guvernéra.

1904, 1908 a 1910 - protibritské povstání.

Od roku 1925 - Súdánci postupně nahrazují Egypťany ve státní správě.

Po 2. světové válce - rozmach národněosvobozeneckého hnutí, vznik prvních politických stran.

1952 - převrat důstojníků v Egyptě. Po něm nová jenání o budoucnosti Súdánu.

1953 - uzavřena smlouva o tříleté přechodném období.

1955 - proti dominanci arabizovaného muslimského Severu vypuklo povstání na černošském křesťansko-animistickém Jihu (hnutí Anya Nya).

1956 - odchod anglických a egyptských vojsk, vyhlášena nezávislost a Súdán se stal členem OSN. Súdán byl od počátku politicky málo stabilní, časté střídání vojenských a civilních vlád.

1958 - vojenský převrat generála Abbuda.

1964 - tzv. "říjnová revoluce" svrhla Abbuda. Přijata provizorní ústava.

1965 - volby.

1969 - vojenský převrat Dža'fara (Džafaar) Muhammada an-Nimajrího (tzv. květnová revoluce). Nastolena vojesnká vláda a vyhlášena Súdánská demokratická republika.

1971 - po neúspěšném pokusu o státní převrat popraveni vůdci Súdánské komunistické strany a upevněna osobní moc an-Nimajrího. Ten se snaží ukončit konflikt na jihu země a řešit hospodářské problémy spoluprací s arabskými a západními zeměmi.

1972 - mírovou dohodou z Addis Abeby mezi vládou a hnutím Anya Nya ukončena občanská válka v jižním Súdánu, kterému byla udělena omezenou autonomii.

1973 - nástup civilní vlády. Súdánská socialistická unie (bývalí komunisté) jedinou politickou stranou v zemi.

1975-76 - povstání Muslimského bratrstva.

1977 - obranná dohoda s Egyptem.

1978 - v Bentiu na jihu Súdánu byla objevena ropa.

1979 - spolupráce s Egyptem negativně postižena egyptsko-izraelskou mírovou smlouvou. Zintenzívněna spolupráce s Etiopií.

1983 - zavedení islámského práva (šarí'a) na celou zemi včetně jižních křesťansko-animistických provincií obnovilo občanský konflikt mezi Severem a Jihem. Vládní síly bojují proti Súdánskému lidovému osvobozeneckému hnutí (SPLM) vedenému Johnem Garangem. USA vyslalo na podporu Súdánu kvůli možnému vměšování ze strany Libye speciální letadla s kontrolním systémem AWACS. an-Nimajrí vyhlašuje všeobecnou mobilizaci kvůli možnosti ohrožení ze strany Egypta. Povstalci se postupně rozdělili mezi stoupence konfederace se Severem (Súdánská lidová osvobozenecká armáda - SPLA) a stoupence Jihosúdánské armády nezávislosti (SSIA).

1984 - země postižena suchem.

1985 - po všeobecných lidových nepokojích byl an-Nimajrí svržen skupinou důstojníků. Vlády se chopila nově vytvořená Prozatímní vojenská rada (Transitional Military Council).

1986 - Po všeobecných volbách byla vytvořena koaliční vláda se Sadiqem al-Mahdim jako ministerským předsedou.

1986 - poprvé od roku 1969 se v zemi konaly svobodné volby. Vláda ministerského předsedy Sádika Mahdího se snažila omezit vliv islámu a ukončit občanskou válku na jihu země. Boje ale pokračují.

1989 - v červnu se uskutečnil vojenský převrat generála Umara Hasana al-Bašíra stojícího v čele Revoluční rady národní spásy (National Salvation Revolution), který ukončil civilní vládu Sádika Mahdího.

1990 - zahájena jednání o sjednocení země s Libyí.

1991 - v srpnu neúspěšný pokus o státní převrat. Přijat trestní zákoník podle islámského práva šarí'a. Súdán podporoval Irák během války v Kuvajtu.

1992 - v únoru přijat plán reorganizace státní správy, podle kterého bylo 6 administrativních oblastí nahrazeno federací 9 států. Zahájena mohutná ofenzíva proti povstalcům na jihu země.

1993 - al-Bašír jmenován prezidentem. Obnovil islámské právo (šarí'a) a zakázal opoziční strany.

1994 - 9 států přerozděleno na 26 států s většími zákonodárnými a výkonnými pravomocemi. V březnu byla zahájena mezi vládou a oběma hlavními povstaleckými skupinami mírová jednání, která však byla v září bez úspěchu ukončena.

1995 - Egyptský prezident Mubarak obvinil Súdán z účasti na pokusu o jeho zavraždění v Addis Abebě. V únoru zahájila vláda novou vojenskou ofenzívu proti jednotkám SPLA. V červnu se v eritrijském hlavním městě Asmara setkali zástupci zakázaných opozičních stran, islámské strany Umma, Demokratické unionistické strany (DUP), SPLA, komunistů a dalších stran. Dohodly se na zintenzívnění boje proti vojenskému režimu.

1996 - v březnových prezidentských volbách bojkotovaných opozicí získal al-Bašír asi 75 % hlasů a stal se tak znovu prezidentem. V parlamentních volbách byla nejsilnější fundamentalistická Národní islámská fronta (NIF) v čele s šajchem Hasanem at-Turábím, hlavní opoziční síly volby bojkotovaly.

1997 - povstalci z Národní demokratické fronty (NDU) bojují s vládními jednotkami ve státě Modrý Nil.

1998 - USA zahájily raketový útok na farmaceutickou továrnu v Chartúmu a obvinil ji, že vyrábí materiál pro chemické zbraně. V referendu byla 96 % voličů schválena nová ústava.

1999 - během boje o moc s předsedou parlamentu Hasanem at-Rurábím rozpustil prezident al-Bašír Národní shromáždění a vyhlásil výjimečný stav. Súdan začíná vyvážet ropu. Začátek dalších mírových jednáních s povstalci z jihu země.

2000 - v září vydal guvernér Chartúmu dekret, který zakazoval ženám pracovat na veřejných místech. Prezident al-Bašír se poprvé setkal s vůdci opoziční Národní demokratické aliance v eritrejském hlavním městě Asmaře. V prosinci byl al-Bašír zvolen ve volbách bojkotovaných hlavními opozičními stranami na dalších 5 let prezidentem.

2001 - politická strana Hasana at-Turábího podepsala memorandum o pochopení s jižními povstalci ze Súdánské lidové osvobozenecké armády (SPLA) a Turábí byl den na to uvězněn. Světový potravinový program OSN shání peníze na zajištění potravin pro asi 3 miliony obyvatel Súdánu zasažené hladomorem. Vládní vojáci byli obviňováni z toho, že se pokoušejí násilím vystěhovat obyvatelstvo z území kolem ropných polí. V červnu byly neúspěšně ukončeny mírové rozhovory mezi prezidentem al-Bašírem a povstaleckým vůdcem Johnem Garangem vedené v keňském hlavním městě Nairobi. Během druhé poloviny roku bylo podle některých zpráv osvobozeno téměř 15 000 otroků, většinou černochů z jihu. Během celého roku se s různou mírou intenzity opakují boje mezi vládou a povstalci na jihu země.

2002 - v lednu byla mezi vládou a SPLA podepsána historická dohoda ukončení bojů v pohoří Nuba. V červenci byl po pětitýdenních jednáních v Keni podepsán mezi zástupci vlády a SPLA tzv. Machakoský protokol, který měl ukončit 19 let trvající občanskou válku. Vláda souhlasila s právem jihu na hledání vhodné formy sebeurčení po přechodném šestiletém období. Povstalci z jihu akceptují aplikaci islámského práva šaría na severu země. Na konci července však vláda zahájila mohutnou útok na pozice SPLA.

2003 - v lednu byly v Nairobi obnoveny mírové rozhovory. Další jednání zprostředkována keňským prezidentem Mwai Kibakim. V říjnu byl po téměř 3 letech propuštěn na svobodu vůdce Lidového národního kongresu Hasan at-Turábí a zákaz jeho politické strany byl zrušen.

2004 - v lednu se armáda snaží potlačit povstání v západní části Dárfúru. Více než 100 tisíc lidí prchá do sousedního Čadu. V březnu oznámili představitelé OSN, že provládní arabské ozbrojené skupiny nazývané džandžavíd v Dárfúru systematicky zabíjejí africké vesničany. Armádní důstojníci a opoziční politici včetně vůdce islamistů Hassana at-Turabiho byly uvězněni kvůli obvinění z přípravy státního převratu. V květnu se rozšířily boje z Dárfúru i do sousedního Čadu, kde se čadská armáda střetává se súdánskými džandžavídy. Vláda a vůdci SPLA podepsali dohodu, ukončující 20 let trvající občanskou válku na jihu země. Dohoda zahrnuje protokoly o rozdělení moci a navazuje na dřívější jednáních o rozdělování ropného i neropného bohatství. Ministr zahraničí USA Colin Powell popsal v září zabíjení v Dárfúru jako genocidu.

2005 - v lednu podepsána konečná mírová dohoda mezi vládou a povstalci z jihu země. Dohoda zahrnuje trvalé příměří a podmínky dělby moci a bohatství. OSN obvinila vládu ze systematického porušování lidských práv, nicméně nenazvala to genocidou (ta by vyžadovala zásah mezinárodního společenství). V březnu Rada bezpečnosti schválila sankce proti subjektům porušujícím příměří v Dárfúru a dohodla se trestání válečných zločinů spáchaných v Dárfúru před Mezinárodním trestním tribunálem. V dubnu se mezinárodní dárci zavázali k poskytnutí 4,5 miliardy USD na poválečnou obnovu jižního Súdánu. V červnu podepsala vláda exilová opoziční Národní demokratická aliance (National Democratic Alliance - NDA) dohodu umožňující podíl NDA na moci. Na svobodu byl opět propuštěn islamský vůdce Hasan at-Turábí zadržený v roce 2004 za údajnou přípravu převratu. V červenci byl uveden do funkce viceprezident vůdce jižanských povstalců John Garang. Zároveň byla podepsána ústava, která jihu země uděluje vysoký stupeň autonomie. V srpnu byl při leteckém neštěstí zabit John Garang a na jeho místo nastoupil Salva Kiir.Garangova smrt vyvolala vlnu násilí v okolí hlavního města mezi Jihosúdánci a severními Araby. V Chartúmu byla v září vytvořena společná vláda. V říjnu pak byla ve shodě s lednovou mírovou dohodou vytvořena autonomní vláda jižních států, ovládaná bývalými povstalci.

2006 - v květnu podepsala súdánská vláda a hlavní povstalecká skupina v Dárfúru - Súdánské osvobozenecké hnutí - mírovou dohodu. Dvě menší povstalecká hnutí dohodu odmítla a pokračovala v bojích. V srpnu Súdán odmítl rezoluci OSN požadující vyslání mírových jednotek do Dárfúru s odůvodněním, že by to zpochybnilo súdánskou suverenitu. V září Súdán prohlásil, že jednotky Africké unie musí opustit po vypršení jejich mandátu na konci měsíce území Dárfúru.

Použité a dopoučené informační zdroje

Tištěné publikace a časopisy:

Elektronické zdroje:
Chcete-li si ověřit dostupnost publikací v některých českých knihovnách, můžete použít Jednotnou informační bránu.
Tyto stránky vznikly v rámci interního grantového projektu VŠE v Praze č. IG 12/05.
Pokud máte nějaké připomínky k obsahu těchto stránek, napište nám.