Úvod Latinská Amerika Subsaharská Afrika Blízký východ Asie Tichomoří O těchto stránkách
Tádžikistán
Přehled politického vývoje

6.-4. století. před n. l. - součást perské říše.

329-327 před n. l. - dobyto Alexandrem Velikým.

3.-2. století před n. l. - součást Baktrie.

2. stol. před n. l.-4. století n. l. - součást říše Kušánů.

8. století n. l. - vznik Tádžiků jaako samostatného etnika, Arabové dobývají Střední Asii, počátek islamizace.

9.-13. století - součástí říší Sámánovců, Karachánovců a Chorezmu.

13. století - součástí mongolské říše.

14. století - součástí říše Timúrovců.

16.-19.století - součástí bucharského chanátu. Postupné připojování k carskému Rusku.

Přelom 19. a 20. století - růst národně osvobozeneckého hnutí.

1918 - sever Tádžikistánu součástí Turkestánské autonomní sovětské socialistické republiky, která dále zahrnovala Uzbekistán, Kyrgyzstán, část severního Turkmenistánu a jižní Kazachstán.

Až do počátku 30. let - protisovětský odpor, během občanské války vyhlášena Bucharská lidová sovětská republika (1920-24). Kolem 200 000 Tádžiků uprchlo do Afghánistánu.

1924-29 - Tádžikistán autonomní republika v rámci Uzbecké sovětské socialistické republiky.

1929 - vytvořena Tádžická SSR.

30. léta - kolektivizace navzdory širokému odporu.

60. léta - produkce bavlny, zaveden těžký průmysl.

70. léta - růst islamismu, násilí proti nemístním národům.

1978 - protiruské nepokoje.

Konec 80. let - Gorbačevova glasnosť vede k vytvoření neformálních politických skupin a růstu zájmu o tádžickou kulturu.

1989 - tádžičtina úředním jazykem.

1990 - vyhlášen výjimečný stav a do hlavního města je vysláno kolem 5 000 sovětských vojáků. Nejvyšší sovět vyhlašuje suverenitu.

1991 - vyhlášena plná nezávislost, první přímé prezidentské volby vyhrál Rachman Nabijev, po rozpadu SSSR vstoupil Tádžikistán do SNS.

1992 - protivládní demonstrace se rozrostly do občanské války mezi provládními silami, islamisty a prodemokratickými silami, která si vyžádala kolem 20 000 lidských životů a vyhnala na 600 tisíc lidí z jejich domovů. V září demonstrace donutily prezidenta Nabijeva k rezignaci. V listopadu se hlavou státu stává Emomali Rachmonov, bývalý komunista a přívrženec Nabijeva.

1993 - vláda získala kontrolu nad situací. Nejvyšší soud zakázal všechny opoziční strany, takže komunistická strana se stala jedinou legální politickou stranou. Mírové sbory SNS byly vyslány na tádžicko-afghánskou hranici, aby zde bránily průniku islamistů, kteří měli svoje základny v Afghánistánu.

1994 - dohodnuto příměří mezi vládou a povstalci. Referendum schvaluje návrh ústavy zavádějící prezidentský systém (90 % hlasů). Rachmonov zvolen prezidentem v předčasných volbách, které mezinárodní pozorovatelé označili za nespravedlivé. Islámská opozice volby bojkotovala.

1995 - v parlamentních volbách vyhráli komunisté prezidenta Rachmova, opozice nebyla k volbám připuštěna. Pokračují boje na hranicích s Afghánistánem.

1996 - vstoupila v platnost dohoda o příměří mezi vládou a povstalci zprostředkovaná OSN.

1997 - podepsána mírová dohoda mezi vládou a povstaleckou Sjednocenou tádžickou opozicí. Pro monitorování plnění dohody ustavena Komise národního smíření. Rachmonov zraněn při granátovém útoku.

1998 - Rachmonov souhlasil s jmenováním jednoho z islamistických opozičních vůdců vicepremiérem a udílí amnestii všem opozičním vůdcům. Tadžikistán vstoupil do celní unie států SNS.

1999 - Rachmonov znovu zvolen na druhé funkční období (asi 96 % hlasů) a byl mu udělen řád hrdiny Tádžikistánu. Ozbrojené síly Sjednocené tádžické opozice se stávají součástí armády.

2000 - vytvořen nový dvoukomorový parlament a zavedena nová měna somoni. Zavedena víza pro cesty mezi Tádžikistánem a Uzbekistánem.

2001 - představiteli Číny, Ruska a 4 středoasijských zemí založena organizace šanghajské spolupráce, která má bojovat proti etnickému a náboženskému násilí. Udělena amnestie 19 000 vězňů při příležitosti 10 výročí nezávislosti. Tádžikistán rychle nabídl pomoc USA v boji proti terorismu po útocích z 11. září.

2002 - Tádžikistán posílil ostrahu na hranicích s Afghánistánem, aby do země nemohli pronikat islámští radikálové.

2003 - 11 islámských radikálů odsouzeno k trestu smrti a desitky dalších k dlouholetým trestům odnětí svobody za vraždy a únosy spáchané během občanské války v 90. letech. Návštěva ruského prezidenta Putina, který chce zvýšit ruskou vojenskou přítomnost v regionu. Šamsiddín Šamsiddínov, zástupce vůdce opoziční Islámské strany obrody, zadržen a obviněn z vraždy, což je podle vedení strany politicky motivované. Později odsouzen na 16 let do vězení. V referendu, které opozice neuznává, schválena možnost další kandidatury Rachmonova na úřad prezidenta v roce 2006. Zrušení trestu smrti pro ženy.

2004 - moratorium na trest smrti. Rusko otvírá vojenskou základnu a přebírá kontrolu nad bývalým sovětský kosmickým monitorovacím střediskem. V Moskvě na žádost tádžického žalobce zadržen vůdce opoziční Demokratické strany Mahmadrúzí Iskandarov, obviněný z terorismu a korupce, což opozice odmítá jako politicky motivované.

2005 - ve sporných parlametních volbách rozhodně zvítězila vládnoucí strana. Stažení ruských jednotek z hranice s Afghánistánem. Opoziční vůdce Mahmadrúzí Iskandarov odsouzen na 23 let za terorismus a korupci.

2006 srpen - bývalý vrcholný velitel armády Gaffor Mirzojev odsouzen na doživotí pro obvinění z terorismu a přípravy svržení vlády. Jeho stoupenci to označují rozsudek za politicky motivovaný.

Použité a dopoučené informační zdroje

Tištěné publikace a časopisy:

Elektronické zdroje:
Chcete-li si ověřit dostupnost publikací v některých českých knihovnách, můžete použít Jednotnou informační bránu.
Tyto stránky vznikly v rámci interního grantového projektu VŠE v Praze č. IG 12/05.
Pokud máte nějaké připomínky k obsahu těchto stránek, napište nám.