Úvod Latinská Amerika Subsaharská Afrika Blízký východ Asie Tichomoří O těchto stránkách
Thajsko
Přehled politického vývoje

1. tisíciletí n. l. - území osídleno především Mony.

6. století - po osvobození z nadvlády Funanu založen svaz monských států, na jihu převládal vliv Šrívidžaji.

Od 7. století - pronikají Thajové z jižní Číny.

11.-13. století - počátek khmérského vlivu.

1238 - založen raný thajský stát Sukchótchaj.

1378 - Sukchótaj podroben Ajuttchajou.

16. století - barmské útoky.

1767 - Ajuttchaja vyvrácena Barmánci.

Od počátku 17. století - pronikání Evropanů, převážně Evropanů.

1688 - země uzavřena pro Evropany.

1782 - začátek vlády dodnes panující dynastie Čakrí. Hlavním městem Bangkok.

19. století - nerovnoprávné smlouvy s Velkou Británií, USA a Francií.

1868-1910 - vláda krále Čulalongkorna. Zapojení západních poradců do modernizace země, výstavba železnice.

1917 - Siam spojencem Velké Británie v první světové válce.

1932 - nekrvavý převrat, po kterém absolutní monarchie přeměněna na monarchii konstituční a zavedena parlametní vláda.

1939 - Siam přejmenovaán na Thajsko.

1941 - vylodění Japonců. Thajsko Japoncům dovolilo postup na Brity kontrolovaná území na malajském poloostrově, v Singapuru a v Barmě.

1942 - Thajsko vyhlásilo Velké Británii a USA válku, nicméně thajský velvyslanec ve Washigtonu odmítl předat vyhlášení války americké vládě. Spojenectví s Japonskem napomohlo Thajsku získat zpět území ztracené v obodí 1902-09 (část Laosu, Kambodži, Barmy a Malajska).

1945 - návrat krále Anandy z exilu, vrácení území okolních států získaných za války.

1946 - král Ananda zavražděn.

1947 - vojenský převrat Phibuna Songkrama, který za války podporoval Japonce. Armáda zůstala u moci až do roku 1973.

1965 - Thajsko dovolilo USA užívat své území jako základny pro amrické jednotky bojují ve Vietnamu. Thajští vojáci také bojují v jižním Vietnamu.

1973 - studentské nepokoje v Bangkoku vedou k pádu vlády armády. Uskutečněny demokratické volby, ale vlády z nich vzešlé jsou většinou nestabilní.

1976 - armády se opět chopila moci.

1978 - vyhlášena nová ústava.

1980 - k moci se dostal generál Prem Tinsulanonda.

Od 80. let - prudký hospodářský rozvoj.

1983 - generál Tinsulanonda ukončil vládu vojenskou a postavil se do čela civilní vlády.

1988 - po volbách nahradil generála Tinsulanonda další příslušník armády.

1991 - vojenský převrat (17. převrat od roku 1932).

1992 - parlametní volby, ve kterých zvítězily politické strany podporující vojenský režim. Demonstrace však vedly k rezignaci generála Suchindy. Po dalších volbách ze září, ve kterých zvítězila opozice, jmenován ministerským předsedou vůdce Demokratické strany Chuan Leekpai.

1995 - pád vlády, ministerským předsedou jmenován Banharn Silpa-arča ze Strany thajského národa.

1996 - odstoupení Silpa-arčovy vlády, obviněné z korupce. Rozpuštěn parlament a v nových volbách vyhrála konzervativní Strana nové aspirace. Ministerským předsedou se stal Chavalit Jongčajudh.

1997 - asijská finanční krize, pád thajského bahtu, bankroty a růst nezaměstnanosti. Předsedou nové vlády jmenován opět Chuan Leekpai.

1998 - desítky tisíc nelegálních dělníků jsou poslány zpět do zemí, odkud pocházejí. Leekpai zahrnuje opozici do své vlády, což má posílit reprezentativnost při zavádění hospodářských reforem.

1999 - ekonomika se začíná opět vzpamatovávat. Thajsko tlačí na farmaceutické firmy, aby prodávaly levněji léky proti HIV a AIDS.

2001 - po volbách zformována koaliční vláda pod vedením Thaksina Šinawatra. Rozhovory s Barmou o napětí a srážkách na hranicích.

2002 - od května do října uzavřena hranice s Barmou po té, co thajská armáda odpaluje střely na barmské území během bitvy mezi barmskou armádou a povstalci z etnika Šanů.

2003 - napětí mezi Thajskem a Kambodžou vyvolané výroky thajské herečky o tom, že kambodžský chrámový komplex Angkor Wat byl ukraden z Thajska. Rozezlené davy v Kambodži napadly thajskou ambasádu, více než 500 Thajců bylo evakuováno. Zahájena sporný zátah na obchod s drogami, během kterého bylo zabito kolem 2000 lidí, z čehož vláda obviňuje kriminální gangy.

2004 - více než 100 lidí bylo zabito při útocích na převážně muslimském jihu země, ze kterých vláda obviňuje islámské militantní skupiny. Zavedeno stanné právo. Zhruba 100 militantních islamistů zabito při protizásahu. Asi 85 muslimských aktivistů umírá ve vězení (mnoho z nich na udušení), podle vyšetřování nešlo o úmyslné zabití. V prosinci zabity tisíce lidí vlnami tsunami vyvolanými zemětřesením s centrem u indonéského pobřeží.

2005 - drtivé vítězství strany dosavadního premiéra Thaksina Šinawatry znamená jeho druhé funkční období. Pokračují boje s militantními islamistickými skupinami na jihu země, počet obětí od roku 2004 stoupl na 1000 lidí.

2006 - po masových protestech v dubnu až květnu proti ministerskému předsedovi byly uskutečněny volby bojkotované opozicí a později anulované. V srpnu obvinil ministerský předseda Šinawatra několik armádních důstojníků z přípravy bombového atentátu proti němu. 19. srpna provedli představitelé armády nekrvavý státní převrat v době, kdy byl ministerský předseda Thaksin Šinawatra na zasedání Valného shromáždění OSN. V říjnu byl prozatímním ministerským předsedou jmenován penzionovaný generál Surajut Čulanont.

Použité a dopoučené informační zdroje

Tištěné publikace a časopisy:

Elektronické zdroje:
Chcete-li si ověřit dostupnost publikací v některých českých knihovnách, můžete použít Jednotnou informační bránu.
Tyto stránky vznikly v rámci interního grantového projektu VŠE v Praze č. IG 12/05.
Pokud máte nějaké připomínky k obsahu těchto stránek, napište nám.