Úvod Latinská Amerika Subsaharská Afrika Blízký východ Asie Tichomoří O těchto stránkách
Uzbekistán
Přehled politického vývoje

8.-4. století před n. l. - území starověké Sogdiany součástí několika říší.

6.-4. století před n. l. - na území Uzbekistánu zasahuje perská říše.

329-327 před n. l. - území dobyto Alexandrem Velikým, po jeho smrti součástí říše Seleukovcft a řecko-baktrijského státu.

1. století před n. l. - Uzbekistánem prochází síť obchodních cest, známá jako "hedvábná stezka", která spojovala Čínu se Středním východem a starověkým Římem.

Polovina 8. století n. l. - Uzbekistán připojen k arabské říši, počátek islamizace.

9.-13. století - území pod vlivem perské dynastie Samánovců, kteří vytvořili významné centrum islámské kultury v Bukchaře, později příchod turkických kmenů, vytvoření karachánovského státu, států Ghaznovců a Chorezmu.

1220 - chorezemská říše, která zahrnovala kromě Uzbekistánu i velkou část Persie, dobyta Čingizchánem a území se stává součástí mongolské říše.

Konec 14. století - Uzbekistán součástí říše Timúra Lenka, která měla svoje hlavní město v Samarkandu. Města jako Samarkand, Buchara či Taškent těží z blízkosti obchodních cest.

Počátek 16. století - vpád kočovných Uzbeků ze severozápadu, odvozujících svůj původ od Uzbekchána (zemřel v roce 1340).

Konec 16. století - rozšíření uzbecké říše, záhy však její rozpad na jednotlivé chanáty.

18.-19. století - Uzbekistán pod vládou nezávislých emirátů a chanátů Bukchary, Kokandu a Samarkandu.

1865-76 - Rusové zabírají Taškent a proměňují ho za hlavní město Turkestánu, ke ktermu patří rozsáhlá území Střední Asie.

1917 - vytvořen taškentský sovět po vzoru bolševické revoluce.

1918 - většina území součástí Turkestánské autonomní sovětské socialistické republiky.

1918-20 - občanská válka, během které vyhnán emír z Bukchary a další místní chánové a vytvořena Bucharská a Chorezemská lidová sovětská republika. Komunisté zavírají mešity a stíhají muslimské duchovní.

1924 - vytvořena Uzbecká SSR na územích bývalé Turkestánské ASSR, a Bukcharské a Chorezemské lidové sovětské republice.

1925 - Uzbecká SSR svazovou republikou SSSR.

1929 - z Uzbecké SSR vyčleněna Tádžická SSR

30. léta - hlavní město přesunuto ze Samarkandu do Taškentu.

1936 - do Uzbekistánu začleněna Karakalpacká ASSR.

1944 - za Stalina přesídleno asi 160 000 Turků z Gruzie do Uzbekistánu.

50.-80. léta - rozvoj zavlažovacích projektů, které podpořily růst produkce bavlny a zároveň přispěly k vysušování Aralského jezera.

Konec 80. let - v důsledku politiky glasnosti propagované za Gorbačova roste muslimské uvědomění.

1989 - Islam Karimov se dostává do čela uzbecké komunistické strany. Ve Ferganském údolí se odehrávají násilné útoky proti Turkům a dalším etnickým menšinám. Založeno nacionalistické hnutí Birlik (Jednota).

1990 - uzbecká komunistická strana vyhlašuje svrchovanost v rámci SSSR.

1991 - Karimov podporuje puč proti Gorbačovovi. V srpnu vyhlášena nezávislost Republiky Uzbekistán, v prosinci zakládají člen SNS. Prvním prezidentem zvolen v přímých, málo demokratických volbách Islam Karimov.

1992 - prezident Karimov zakázal strany Birlik (Jendota) a Erk (Svoboda). Členové opozice zatýkáni za protistátní aktivity.

1994 - Uzbekistán podepsal smlouvu o hospodářské integraci s Ruskem a o hospodářské, vojenské a sociální spolupráci s Kazachstánem a Kyrgyzstánem.

1994/1995 - v prvních parlamentních volbách od vyhlášení nezávislosti vyhrála vládnoucí Lidová demokratická strana (bývalí komunisté). Zakázané opoziční strany se voleb nemohou účastnit.

1995 - referendum, které 99 % procenty hlasů rozhodlo o prodloužení funkčního období prezidenta Karimova do roku 2000. Schůzka nejvyšších představitelů Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Uzbekistánu, Tádžikistánu a Turkmenistánu kvůli přírodní katastrofě spojené s vysýcháním Aralského jezera, které leží mezi Kazachstánem a Uzbekistánem.

1996 - Uzbekistán, Kazachstán a Kyrgyzstán se dohodly na vytvoření společného trhu.

1999 - bombové útoky v Taškentu si vyžádaly desítky lidských životů. Prezident Karimov z odpovědnosti za ně obvinil "fanatiky" z Islámského hnutí Uzbekistánu (IHU). IHU vyhlásilo svatou válku a požaduje rezignaci uzbecké vlády. Zahájeny několik dalších let trvající letní boje mezi vládou a bojovníky z IHU.

2000 - ve sporných prezidentských volbách znovu zvolen Islam Karimov. Americká organizace Human Rights Watch ovlivnila Uzbekistán z rozšířeného používání mučení.

2001 - Uzbekistán, Rusko, Čína, Kazachstán, Kyrgyzstán a Tádžikistán založily Organizaci šanghajské spolupráce, jejímž cílem je boj proti etnickému a nábožensky motivovanému násilí a podpora obchodu a investic. V říjnu dovolil Uzbekistán USA používat uzbecké letecké základny při vojenských operacích v Afghánistánu.

2002 - v referendu prodlouženo prezidentské funkční období z 5 na 7 let. Prezident Karimov navštívil USA a podepsal zde dohodu o strategickém partnerství. Podle zpráv byl údajně zabit vojenský vůdce IHU Džuma Namangonij. Vyřešen dlouholetý spor s Kazachstánem o společné hranice.

2003 - v květnu se v Taškentu koná každoroční zasedání Evropské banky pro rekonstrukci a rozvoj (EBRD), která vyjadřuje nespokojenost s neochotou prezidenta Karimova odsoudit mučení. Zakázané hnutí Birlik (Jednota) a politická strana Erk (Svoboda) se po zhruba 10 letech scházejí na svých zasedáních.

2004 - v březnu bylo zabito při útocích, ze kterých úřady obviňují islámské extrémisty, zabito 47 lidí. EBRD chce ukončit pomoc Uzbekistánu z důvodu slabého pokroku v hospodářských reformách a porušování lidských práv. V červenci se uskutečnily bombové útoky proti americkému a izraelskému velvyslanectví a proti úřadu státního prokurátora. Omezení obchodní činnosti vyvolalo občanské nepokoje ve městě Kokand na východě země. Protestů se účastní tisíce lidí. Uzbekistán a Turkmenistán podepsaly deklaraci o přátelství a dohodu o vodních zdrojích. Parlamentní volby, kterých se nemohou účastnit opoziční strany.

2005 - v květnu se odehrály nepokoje ve městě Andižan na východě země. Ozbrojenci zaútočili na místní věznici a osvobodili vězně včetně islámských radikálů. Vojáci zahájili palbu do demonstrantů, která si vyžádala podle očitých svědků několik set obětí, podle vlády více než 100. V srpnu rozhodl parlament o vypovězení amerických ozbrojených sil, které využívají leteckou základnu v Chanabádu přioperacích v Afghánistánu. V prosinci odsoudil Nejvyšší soud 15 mužů za organizování nepokojů v Andižanu na tresty v rozmezí 14-20 let vězení. Podepsána dohoda o bližší vojenské spolupráci s Ruskem.

2006 - v březnu byl uvězněn vůdce uzbeckého opozičního hnutí Sluneční záře, které kritizovalo zásah ve městě Andižan a požadovalo hospodářské reformy, Sanjar Umarov a odsouzen za hospodářské trestné činy na 11 let (později mu byl trest zmírněn na 8 let). Pravicová aktivistka Mukchtabara Todžibajevová, která rovněž kritizovala zásah ve městě Andižanu, byla obdobně odsouzena za hospodářské delikty na 8 let.

Použité a dopoučené informační zdroje

Tištěné publikace a časopisy:

Elektronické zdroje:
Chcete-li si ověřit dostupnost publikací v některých českých knihovnách, můžete použít Jednotnou informační bránu.
Tyto stránky vznikly v rámci interního grantového projektu VŠE v Praze č. IG 12/05.
Pokud máte nějaké připomínky k obsahu těchto stránek, napište nám.