Úvod Latinská Amerika Subsaharská Afrika Blízký východ Asie Tichomoří O těchto stránkách
Východní Timor
Přehled politického vývoje

16. století - ostrov objevili Portugalci.

17. století - Portugalci zřizují obchodní stanice a ostrov jim slouží i jako zdroj santalového dřeva.

1613 - první vylodění Nizozemců, kteří v následujících stoletích postupně vytlačují Portugalce.

1749 - Timor rozdělen mezi Portugalce (východní část) a Nizozemce (západní část).

1859, 1893, 1898 a 1914 - série smluv mezi Portugalci a Nizozemci stanovující přesnější hranice mezi oběma částmi.

1942-45 - za druhé světové války byl celý ostrov Timor obsazen Japonci, kteří zde během války musí bojovat s australskými vojáky. Až asi 60 tisíc obyvatel Východního Timoru bylo během války zabito.

Po druhé světové válce - východní část Timoru zámořským územím Portugalska až do roku 1975 (západní část kromě protugalské enklávy Ocussi Ambeno se v roce 1950 stala součástí nezávislé Indonésie).

1974 - "karafiátová" revoluce, která v Portugalsku svrhla Salazarův a Caetanův režim, vedla ke slibům nezávislosti a podpořila v portugalských koloniích vznik politických stran. 20. května 1974 byla založena Revoluční fronta nezávislého Východního Timoru (FRETILIN), která zahájila boj za nezávislost Východního Timoru. Další politickou stranou byla Timorská demokratická unie (UDT), která původně požadovala federaci s Portugalskem, ale od srpna 1975 žádala také nezávislost Východního imoru. Timorské lidové demokratické hnutí (APODETI) naproti tomu žádalo spojení obou částí ostrova Timor a připojení takto vzniklého celku k Indonésii.

1975 - 10. srpna obsadily ozbrojené skupiny Timorské demokratické unie (UDT) strategická místa v hlavním městě Dili a chystaly se převzít moc. Portugalská správa se stáhla na sousední ostrov Atauro. V listopadu vystoupila proti snahám UDT Revoluční fronta nezávislého Východního Timoru (FRETILIN) a po krátké občanské válce vyhlásila vznik Východotimorské lidové demokratické republiky. 7. prosince vstoupila na území Východního Timoru indonéská armáda. 1. června 1976 byl Východní Timor anektován a připojen k Indonésii jako 27. provincie (Loro Sae, později přejmenována na Timor Timur - Východní Timor). Tento krok obhajovala Indonésie bojem proti komunismu, OSN však tuto anexi neuznala. Násilné potlačování odporu proti indonéské okupaci si v období od roku 1976 údajně vyžádalo na 200 tisíc lidských životů. Nejvýznamnějšími politickými silami bojujícími za nezávislost byly v této době Revoluční fronta nezávislého Východního Timoru (FRETILIN) a Timorská demokratická unie (UDT). Orgánem sjednocujícím hlavní odbojové organizace byla Národní rada mauberského odboje (CNRM), která vznikla v roce 1986.

1981 - do čela ozbrojeného křídla FRETILIN, které se označuje jako FALINTIL, se dostal Xanana Gusmao.

1991 - více než 100 lidí bylo vojáky zabito na pohřbu stoupence organizace FRETILIN.

1992 - blízko hlavního města Dili byl zadržen vůdce FALINTILu Gusmao.

1993 - Gusmao odsouzen na doživotí (později byl tento rozsudek zmírněn). Řada obyvatel Východního Timoru začíná hledat politický azyl na ambasádách v Jakartě.

1994-1995 - v Dili se konaly velké demonstrace za nezávislost Východního Timoru.

1994 - v říjnu se uskutečnily první přímé rozhovory mezi představiteli FRETILIN a indonéskou vládou. Jinak je podle rozhodnutí OSN z roku 1977 Východní Timor na jednáních s indonéskou vládou v zahraničí zastupován Portugalskem.

1995 - u příležitosti 20. výročí indonéské invaze se uskutečnily protesty 112 Východotimořanů a jejich sympatizantů.

1996 - diliský biskup Carlos Belo a jeden z vůdců hnutí za nezávislost José Ramos Horta získávají za svůj příspěvek k mírovému řešení konfliktu společně Nobelovu cenu míru. To upozornilo světovou veřejnost na dlouhodobý boj Východotimořanů za nezávislost.

1998 - rezignace indonéského prezidenta Suharta. Nový prezident Habibie navrhuje zvláštní status Východního Timoru v rámci Indonésie.

1999 - v období února až dubna byl vůdce FALINTILu Gusmao přesunut z věznice v Jakartě do domácího vězení a v reakci na rostoucí násilí ze strany stoupenců spojení s Indonésií nařídil obnovení ozbrojeného boje za nezávislost. V květnu podepsaly Portugalsko a Indonésie dohodu podporovanou OSN o uspořádání referenda o budoucnosti Východního Timoru. Toto referendum organizované OSN proběhlo 30. srpna. Zúčastnilo se ho téměř 99 % z 450 tisíc oprávněných východotimorských voličů. V září byly oznámeny výsledky tohoto hlasování. Zhruba 78 % hlasujících se vyslovilo pro nezávislost. Ozbrojené skupiny stoupenců spojení s Indonésií podporované indonéskou armádou zahájily násilnou kampaň, která si vyžádala asi 1000 lidských životů. Čtvrtina obyvatel Východního Timoru uprchla, většinou do západní části ostrova. Zavedeno stanné právo. Pořádek postupně obnovily až Austrálií vedené mírové síly. Mnoho členů ozbrojených skupin uprchlo do západní části ostrova, aby se tak vyhnulo trestu za spáchané zločiny. Indonéský parlament uznává výsledky referenda. V říjnu byl propuštěn vůdce FALINTILu Gusmao. Byla zavedena přechodná správa OSN na Východním Timoru (UNTAET). V prosinci odsouhlasili mezinárodní dárci na konferenci v Tokyu poskytnutí pomoci na obnovu Východního Timoru ve výši 520 milionů USD.

2000 - po vraždách tří pracovníků agentury pro uprchlíky spáchaných proindonéskými ozbrojenci stáhlo OSN v září svůj personál ze západní části Timoru. Indonéský soud odsoudil za tyto vraždy 6 lidí k trestům nepřevyšujícím 20 měsíců, což vyvolalo negativní mezinárodní reakce.

2001 - Východní Timor a Austrálie podepsaly v červenci memorandum o porozumění o budoucích příjmech z ropy a zemního plynu, těžených z Timorského moře. Podle této dohody by Východnímu Timoru mělo plynout 90 % z těchto příjmů. V srpnu získal v parlamentních volbách FRETILIN 55 křesel v 88 členném parlamentu.

2002 - v lednu byla podobně jako v jiných zemích vytvořena Komise pravdy a smíření, která má vyšetřovat zločiny z minulosti. Indonésie ve stejné době vytvořila soud pro lidská práva, který má vyšetřit zvěrstva páchaná v roce 1999 na Východním Timoru. V únoru byla schválena nová ústava Východního Timoru. Východní Timor a Indonésie podepsaly dvě dohody o vzájemných vztazích. V dubnu zvítězil v prezidentských volbách dlouholetý vůdce ozbrojeného hnutí za nezávislost Xanana Gusmao. 20. května byla vyhlášena nezávislost Východního Timoru. Téhož dne ustavila Rada bezpečnosti OSN Misy OSN na podporu Východního Timoru (UN Mission of Support in East Timor - UNMISET), jejímž cílem je v počátečním období pomoci východotimorským úřadům se správou státu. V září se Východní Timor stal 191. členem OSN.

2004 - v lednu přislíbilo Portugalsko hospodářskou pomoc Východnímu Timoru ve výši 63 milionů USD. V únoru se začal na pobřeží Východního Timoru těžit zemní plyn. Podle odhadů má tento projekt Bayu Undan přinášet ročně 100 milionů USD. Z 18 lidí obviněných před indonéským soudem pro lidská práva z násilností, které se odehrály v roce 1999 na Východním Timoru a během kterých přišlo o život asi 1000 lidí, byli všichni až na Eurica Guterrese, vůdce proindonéských ozbrojených milicí, v listopadu osvobozeni. To vyvolalo kritiku z řad obhájců lidských práv, kteří obviňují indonéské úřady z toho, že se snaží obviněné chránit.

2005 - v dubnu byla při návštěvě indonéského prezidenta Yudhoyona v Dili podepsána významná dohoda o vzájemných hranicích. V červnu odešly poslední australské mírové jednotky. V srpnu proběhlo první zasedání Komise pravdy vytvořené společně Východním Timorem a Indonésií. Tento orgán má vyšetřovat násilí z roku 1999, které se odehrálo na Východním Timoru, ale nemá žádné pravomoci týkající se soudního stíhání.

2006 - v lednu podepsaly Východní Timor a Austrálie dohodu o rozdělování očekávaných příjmů z těžby ropy a zemního plynu. Rozhovory o sporné námořní hranici mezi oběma zeměmi byly odloženy. V OSN byla předložena zpráva o zločinech páchaných na Východním Timoru během 24 let trvající indonéské nadvlády. Podle zprávy si okupace přímo vyžádala smrt více než 100 tisíc obyvatel Východního Timoru. Květnové nepokoje vyvolané vojáky propuštěnými v březnu z východotimorské armády, které si vyžádaly minimálně 25 lidských životů, vedly k příjezdu zahraničních jednotek o síle asi 2500 mužů, které mají v zemi obnovit pořádek. Na přelomu června a července rezignoval kvůli obviněním z nezvládnutí násilí v zemi ministerský předseda Mari Alkatiri z vládní strany FRETILIN a na jeho místo byl jmenován Jose Ramos Horta, nositel Nobelovy ceny míru z roku 1996.

Použité a dopoučené informační zdroje

Tištěné publikace a časopisy:

Elektronické zdroje:
Chcete-li si ověřit dostupnost publikací v některých českých knihovnách, můžete použít Jednotnou informační bránu.
Tyto stránky vznikly v rámci interního grantového projektu VŠE v Praze č. IG 12/05.
Pokud máte nějaké připomínky k obsahu těchto stránek, napište nám.